Socha Anny Falcké, druhé manželky Karla IV. v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti v Praze

Socha Anny Falcké, druhé manželky Karla IV. v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti v Praze Zdroj: ČTK/Doležal Michal

Karel IV.
Hrobka českých králů v podzemní pod Katedrálou svatého Víta, uprostřed sarkofág Karla IV., vlevo společný sarkofág manželek Karla IV. Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská.
Socha Karla IV. u kostela sv. Františka z Assisi v Praze
3
Fotogalerie

Anna Falcká pomohla Karlovi IV. získat římský trůn, štěstí ani královu lásku jí to ale nepřineslo

Její manželství bylo pouhým politickým konstruktem a ani prvorozený syn jí cestu k srdci krále neodemkl. Zemřel v necelých dvou letech a mladá královna jej krátce nato následovala. S druhou ženou nejslavnějšího českého vladaře Karla IV. se osud příliš nemazlil.

Anna Falcká, dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. a praneteř bývalého českého krále Jindřicha Korutanského, se narodila 26. září roku 1329. Její dějinnou úlohou bylo vyrovnat politické tlaky v tehdejší Evropě. Proto se stala manželkou Karla IV. Nahradila tak jeho milovanou Blanku z Valois, která zemřela po krátké nemoci v roce 1348.

Vrtěti manželkou

Po smrti královny a bez následníka trůnu se stal Karel IV. velmi zranitelným. Nejprve se začal ucházet o přízeň anglické princezny Isabely, vidina tamního trůnu byla pro něj víc než lákavá. Ale udržet si post římského krále zůstávalo i nadále jeho prioritou. Vybral si proto kompromis. Za manželku v roce 1349 pojal Annu z rodu Wittelsbachů, dceru jednoho z římských kurfiřtů. Wittelsbachové na římský trůn původně podporovali Karlova protokandidáta. Výsledek byl uspokojivý, Annin otec se přiklonil na stranu svého čerstvého zetě. Ten tak rozhněvané odpůrce získal na svoji stranu a byl znovu korunován římskoněmeckým králem a k zemím Koruny české připojil ještě Horní Falc. Navíc mu po dvou dcerách, které měl s první manželkou Blankou, v roce 1350 do rodiny konečně přibyl dědic trůnu, syn Václav.

Velkolepé plány

Karel IV., který svým nástupcem prozatímně určil svého mladšího bratra Jana Jindřicha, markraběte moravského, svou vůli po narození syna Václava okamžitě změnil. Několikaměsíčnímu princátku nechal dokonce holdovat jako budoucímu králi a našel mu nevěstu. Měla se jí stát jedenáctiletá Anna Svídnická. Ani on sám tehdy ještě netušil, že budoucí ženu nevybírá pro svého synka, ale pro sebe. 

Anna, která byla jen článkem aristokratické skládačky, vedle svého muže údajně trpěla a chřadla z nedostatku pozornosti a péče. Traduje se, že mu dokonce připravila nápoj lásky, aby si jeho náklonnost uměle vydobyla. Nezvládla však poměr účinných látek a krále doslova přiotrávila. Zda se historka zakládá na pravdě, je diskutabilní, faktem ale je, že během života s Annou krále trápily vleklé žaludeční potíže a blízcí se obávali o jeho život. Nakonec ale přežil. Na rozdíl od svého syna a manželky.

Zazvonil zvonec

Malý Václav údajně onemocněl bakteriální infekcí, které v necelých dvou letech podlehl. Spekulace o tom, že jej nechal otrávit Karlův zhrzený bratr Jan, podle všeho nejsou pravdivé. Jeho maminka Anna jej následovala o pár měsíců později. Zemřela ve věku pouhých 23 let. Prameny se rozcházejí v tom, zda spadla z koně a strhla si vaz, nebo se utrápila synovou smrtí.

Král Karel IV. své dvojnásobné vdovectví každopádně vyřešil tak, že si vzal původně Václavovu nevěstu, čtrnáctiletou Annu Svídnickou. Ale to je už jiný příběh…