nahoru

Emanuel Swedenborg, geniální vědec i pomatený šílenec, který předpověděl vlastní smrt

Veronika Zenklová 29. července 2021 • 18:20
Emanuel Swedenborg, geniální vědec i pomatený šílenec, který předpověděl vlastní smrt
foto: Wikimedia Commons

Švédský mystik, vědec, náboženský reformátor a autor přibližně třiceti teologických spisů Emanuel Swedenborg se vyznal v desítkách oborů od techniky po medicínu. Do dějin ale vstoupil díky svým jasnozřivým schopnostem a knize Nebeská tajemství, kde popisuje taje posmrtného života i spojení s anděly. Někteří jej považovali za blázna, jiní jeho myšlenky následují dodnes. 

Jak propojit náboženskou a mystickou zkušenost s rozumem a racionalitou? Takovou otázku si kladou lidé odnepaměti. Emanuel Swedenborg, který patřil mezi nejosvícenější vědce 18. století, se dostal až k jejich palčivému jádru. Náboženství, které je předmětem jeho knih, o sobě netvrdí, že je jedinou možnou cestou k Bohu. Naopak, způsobů, jak se setkat s božstvím je celá řada. Od manželské lásky až po vyvolávání duchů.

Dítě z dobré rodiny

Swedenborg pocházel ze zámožné švédské rodiny, jeho otec Jesper Swedberg byl profesorem teologie na univerzitě v Uppsale a děkanem v tamní katedrále. Později se stal biskupem a jeho rodina byla povýšena do šlechtického stavu. Mladý Emanuel otce následoval a v Uppsale vystudoval filosofii a matematiku. Postupně si osvojil sedm jazyků a vzdělával se v dalších oborech jako fyzika, astronomie, anatomie, fyziologie, politika, ekonomie, metalurgie, mineralogie, ale také praktická mechanika. Dokázal sestavit hodiny, vázat knihy nebo vyrobit dechový nástroj. To všechno bylo ale pořád málo na to, aby se dostal k jádru úvah, které ho tolik fascinovaly. Kde je počátek života a co se s člověkem stane po jeho smrti?

Přemýšlivý génius

Podle moderních učenců otevřely Swedenborgovy objevy cestu do nervové a smyslové psychologie a jako vědec je také ceněn pro pochopení funkce a důležitosti žláz s vnitřní sekrecí, zvláště pak hypofýzy. Jeho hlavní filozofické zájmy byly kosmologie a přirozenost lidské duše, přičemž moderní vědecké experimenty, především na poli atomové energie, mnoho Swedenborgových kosmologických domněnek nakonec potvrdily. Svante Arrhenius, nositel Nobelovy ceny za chemii a zakladatel fyzikální chemie 20. století, dokonce řekl, že většina výzkumů systémů stvoření byla již dříve zpracována Swedenborgem.

Bůh existuje

Čistě materiální vysvětlení vesmíru Swedenborga nijak neuspokojilo. Jeho spisy jsou založeny na předpokladu, že božská síla prostupuje veškerou hmotu, a proto se jeho další myšlení obrací k hledání vztahu mezi konečným a nekonečným. 

Zásadní zvrat přišel s jeho knihou Nebeská tajemství, kde tvrdí, že komunikuje s duchy a anděly a proniká díky nim do tajů posmrtného života.

Zrození šílence

To už si ale mnoho lidí z jeho okolí začalo myslet, že se dočista zbláznil. Sám Swedenborg svůj příklon k mysticismu popsal jako proces, během kterého se mu otevírá duchovní zrak. Má živé sny, slyší hlasy, má neobyčejné vidiny. Všechny tyto jevy následně pečlivě dokumentoval a zkoumal. Nakonec prohlásil, že se setkal se samotným Bohem a byl jím pověřen, aby lidem vysvětlil smysl jeho poselství. A tak se vědec, jehož dřívější myšlení a rozhodování bylo založeno na exaktních poznatcích vědy a přírodních zákonech, pustil do sepisování podivných teologických spisů.

Jasnovidec ve službách královny

O neobvyklých myšlenkách, ale především schopnostech Swedenborga se rychle začaly šířit fámy. Jedním z jejich svědectví měl být příběh o tom, jak pomohl bohaté vdově od podvodu klenotníka, který po ní chtěl znovu zaplatit již zaplacený účet. Swedenborg měl „promluvit” se zesnulým mužem této ženy. Ten mu prozradil, kde je ztracená účtenka, a případ byl vyřešen.

Další z jeho zázraků se měl stát přímo u královského dvora, kdy jej sama královna Lovisa Ulrika požádala, aby promluvil s jejím zemřelým bratrem. Swedenborg jejímu přání vyhověl a údajně předal královně informace, které od nikoho jiného než od onoho nebožtíka získat nemohl. 

Vím, kdy zemřu

O svých vidinách a jasnozřivých schopnostech údajně hovořil i krátce před svou smrtí. Svým přátelům přísahal, že vše, o čem kdy psal a promluvil, je čistá pravda. Na důkaz toho předpověděl svou smrt, která údajně nastala na den přesně. Zemřel 29. března roku 1772. 

Ačkoliv během svého života nehledal žádné stoupence svých myšlenek, přesto se našli lidé, kteří jeho učení následovali. Největší současnou organizací stoupenců Swedenborgova učení je General Church of the New Jerusalem, která dnes čítá kolem 30 000 členů.

Veronika Zenklová


Klíčová slova: historie, náboženství, filosofie



Diskuse ke článku