nahoru

Ludvík XIV., smradlavý král se zálibou v klystýrech

Veronika Zenklová 9. července 2021 • 18:10
Ludvík XIV., smradlavý král se zálibou v klystýrech
foto: Mall TV

Jak dokládají vyobrazení staroindických lékařských pomůcek pocházející z 5. století př. n. l., byl klystýr znám již ve starověku. V Evropě se začal používat zhruba ve 14. století a za vrcholnou éru této léčebné procedury lze považovat období francouzského krále Ludvíka XIV., který byl jeho proslulým vyznavačem.

„Všechny nemoci lze léčit klystýrovou stříkačkou, lancetou na pouštění žilou a sirupem z bílých růží a broskvových květů,“ prohlásil v roce 1652 známý pařížský lékař Guy Patin.

U mladého krále, který se po smrti otce Ludvíka XIII. potýkal s vážnými zdravotními problémy, slavily všechny zmíněné procedury velký úspěch. Jen díky nim údajně přežil neštovice, kterými onemocněl v devíti letech. 

Urozené poznáte po čuchu

Hedonistický královský dvůr, na kterém se ve velkém jedlo, pilo, tančilo a smilnilo, měl údajně ještě jedno výrazné specifikum. Nechutný zápach, který se linul ze všech jeho načančaných zákoutí včetně králových úst a intimních partií.

Osobní hygiena v této době téměř neexistovala. Církevní hodnostáři prohlašovali, že lázně vedou k promiskuitnímu sexu, a lékaři tvrdili, že voda přenáší nemoci do těla kůží. I umytí obličeje bylo vnímáno jako zbytečný hazard, mělo způsobovat záněty a oslabovat zrak.

Král Ludvík XIV. se údajně koupal jen dvakrát za život. Stejně jako španělská královna Isabela I., která veřejně prohlásila, že to bylo pouze v den jejího narození a v den sňatku.

Přes práškové paruky, těžké parfémy a sáčky vonných bylin ukryté v oděvu bylo tedy možné královskou přítomnost ve Versailleském paláci neustále cítit.

Dobré s námi a zlé pryč

Osobní hygiena se například namísto čištění zubů (kterých král moc neměl) zaměřovala na jiné partie a řitní irigátory patřily ke zcela běžné výbavě. 

Od dětství měl Ludvík XIV. po vzoru svého otce naordinován jeden projímavý bujon denně a ročně pak několik set klystýrů a údajně až 2000 dávek projímadla. Díky jejich denní aplikaci se mohl přejídat dle libosti. 

Dokázal prý sníst na posezení čtyři druhy polévek, celého bažanta, jednu koroptev, talíř salátu, nakrájené skopové ve vlastní šťávě s česnekem, dva kusy šunky a plný talíř sladkostí, ovoce a kompotů, to vše zalité několika litry šampaňského, a přesto nebyl obézní nebo nemocný. 

Zdravotní komplikace nastaly až později, a to údajně kvůli pokročilé syfilidě. Tehdy mu už chybělo následkem operací zubů téměř celé horní měkké patro, přesto se dožil úctyhodných 77 let.

Královské hemoroidy

Řitní otvor krále Ludvíka XIV. vešel do dějin i kvůli první doložené operaci hemoroidů, kterými Král slunce údajně trpěl celý život. 

Té se zhostil jistý Charlese-Françoise Felix, povoláním královský holič. Lékaři v té době málokdy řezali do živého lidského těla a chirurgické zákroky, včetně pouštění krve nebo extrakce zubů, byly svěřovány právě holičům. 

Když byl Felix vyzván k této nevšední operaci, moudře požádal o šest měsíců na přípravu. Pod královským patronátem získal asi 75 mužů z vězení a venkova, přičemž většina z nich byla původně v relativně dobrém zdravotním stavu. 

Cvičně jim řezal do inkriminovaných partií, samozřejmě bez anestézie a bez antibiotik. Ačkoliv mnozí na krvavém trenažéru nepřežili, Felix postupně zdokonalil své dva chirurgické nástroje pro své královské setkání s osudem.

Vědecké kuriozity ze dvora Ludvíka XIVVIDEO YouTube@ Château de Versailles

„Královsky zakřivený“ skalpel, který vypadá jako jemná ruční kosa (faucille) a navíječ, kterým následně operaci provedl, si dnes mohou prohlédnout návštěvníci paláce ve Versailles. Ostatně se na ně můžete podívat na videu. Další podobná ze života na francouzském královském dvoře najdete na YouTube kanálu Château de Versailles.

 

Veronika Zenklová


Klíčová slova: historie, Ludvík XIV., hygiena



Diskuse ke článku