Traduje se, že Rudolfa II. poprvé svedla v pouhých 14 letech. Čím vynikala mezi ostatními milenkami a proč se jí císař nedokázal zříct ani ve chvíli, kdy šlo do tuhého? Neurozená, ale neskonale přitažlivá, svá a žárlivá Kateřina Stradová byla kvůli svému milenci a otci svých šesti dětí schopna čehokoliv.
Na svět přišla jako nemanželské dítě Ottavia Strady, antikvariáře císařových uměleckých sbírek. Ten svůj cit pro krásné věci zdědil po svém otci Jacopovi, který pocházel z italské Mantovy. Strada dokázal ocenit i jinou krásu než jen tu uměleckou. Především pak mladá děvčata. A jelikož měl v krvi podnikání, nezbývalo, než skloubit příjemné s užitečným a ke své hlavní profesi přiřadit další obor. Otevřel si v Praze nevěstinec, kde jeho dcerka Kateřina vyrůstala a kam se prý chodil rozptýlit i sám císař.
Jedna z mnoha
A právě v jednom z pokojíčků vykřičeného domu se měli poprvé setkat milenci, jejichž tělesný vztah byl určující pro celé další generace. Temperamentní a v lásce od mala vzdělaná Kateřina si svého váženého milence omotala kolem prstu natolik, že mu o čtyři roky později porodila první dítě a po něm postupně další, z nichž se dospělého věku dožili jen tři synové a tři dcery.
O tom, že císař Rudolf splodil desítky nemanželských dětí, není nejmenších pochyb. Jeho sexuální apetit byl věhlasný. Kateřina nad dívkami, které občas zahřívaly císařovy peřiny, mhouřila oči, protože věděla, že postavení u dvora by žárlivými scénami mohla jen ohrozit. A tak po císařově boku zůstávala s otevřenou náručí až do konce jeho života.
Nebezpečí polyamorie
Podivínský císař se sice mohl oženit s Isabelou Klárou Evženií ze španělské větve Habsburků, a zajistit si tak právoplatného dědice urozené krve, jenže život na hromádce mu evidentně připadal mnohem zábavnější. První dáma jeho ložnice Kateřina trpělivě snášela jeho úlety a románky skoro celý život. Jednou jí ale posedla žárlivost výrazněji než obvykle a proslýchá se, že jednu ze sokyň nechala úkladně zavraždit. Tomu napovídá i fakt, že se po císařově smrti stáhla kamsi do ústraní.
O její děti se císař sice postaral, ale za legitimní potomky je nikdy neuznal. Nejstarší z nich Julio Caesar trpěl duševní poruchou, která se u Habsburků vyskytovala často. Jako schizofrenik a násilnický deviant byl za vraždu uvězněn v krumlovském zámku, kde zemřel.
