Na svět přišla jako nemanželské dítě Ottavia Strady, antikvariáře císařových uměleckých sbírek. Ten svůj cit pro krásné věci zdědil po svém otci Jacopovi, který pocházel z italské Mantovy. Strada dokázal ocenit i jinou krásu než jen tu uměleckou. Především pak mladá děvčata. A jelikož měl v krvi podnikání, nezbývalo, než skloubit příjemné s užitečným a ke své hlavní profesi přiřadit další obor. Otevřel si v Praze nevěstinec, kde jeho dcerka Kateřina vyrůstala a kam se prý chodil rozptýlit i sám císař.
Jedna z mnoha
A právě v jednom z pokojíčků vykřičeného domu se měli poprvé setkat milenci, jejichž tělesný vztah byl určující pro celé další generace. Temperamentní a v lásce od mala vzdělaná Kateřina si svého váženého milence omotala kolem prstu natolik, že mu o čtyři roky později porodila první dítě a po něm postupně další, z nichž se dospělého věku dožili jen tři synové a tři dcery.
O tom, že císař Rudolf splodil desítky nemanželských dětí, není nejmenších pochyb. Jeho sexuální apetit byl věhlasný. Kateřina nad dívkami, které občas zahřívaly císařovy peřiny, mhouřila oči, protože věděla, že postavení u dvora by žárlivými scénami mohla jen ohrozit. A tak po císařově boku zůstávala s otevřenou náručí až do konce jeho života.
Nebezpečí polyamorie
Podivínský císař se sice mohl oženit s Isabelou Klárou Evženií ze španělské větve Habsburků, a zajistit si tak právoplatného dědice urozené krve, jenže život na hromádce mu evidentně připadal mnohem zábavnější. První dáma jeho ložnice Kateřina trpělivě snášela jeho úlety a románky skoro celý život. Jednou jí ale posedla žárlivost výrazněji než obvykle a proslýchá se, že jednu ze sokyň nechala úkladně zavraždit. Tomu napovídá i fakt, že se po císařově smrti stáhla kamsi do ústraní.
O její děti se císař sice postaral, ale za legitimní potomky je nikdy neuznal. Nejstarší z nich Julio Caesar trpěl duševní poruchou, která se u Habsburků vyskytovala často. Jako schizofrenik a násilnický deviant byl za vraždu uvězněn v krumlovském zámku, kde zemřel.
