nahoru

Osud nejmladší carovy dcery Anastázie Nikolajevny. Přežila bolševická jatka a utekla do Německa?

Šimon Kadeřávek 19. června 2021 • 18:00
Osud nejmladší carovy dcery Anastázie Nikolajevny. Přežila bolševická jatka a utekla do Německa?
foto: Profimedia

Potemnělý sklep Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu. V ranních hodinách se stane dějištěm jednoho z nejodpornějších činů historie. Bolševici totiž chystají postřílet celou rodinu cara Mikuláše. Vůdce celé akce Jakov Jurovskij dal rozkaz k palbě, kulky zasáhnou prakticky všechny odsouzené. V krvi leží také nejmladší dcera Anastázie Nikolajevna, která se narodila 18. června 1901. Osud velkokněžny se zdá být zpečetěn, to by se ale o dva roky později nesměla objevit v Německu.

Než se vydáme po stopách největší fake news 20. století, připomeňme si ve zkratce život mladé Anastázie. Jak už bylo řečeno, narodila se 18. června 1901. „Cože? Zase holka?“ reagoval car na zprávu o narození čtvrté dcery. Impériem zavládlo zklamání, protože Mikuláš II. doufal v mužského následníka trůnu. Přání se mu nakonec splní o tři roky později, když se narodí carevič Alexej.

Zlobivá Stázka

Nasťa mezitím zažívala tvrdou výchovu, ta byla totiž pro ruské prostředí typická. Z vyprávění pamětníků si můžeme udělat obrázek, jak dívka působila na okolí. Někdo ji označoval jako andílka s ďábelským úsměvem, jiní v ní viděli zlobivé dítě, které se podílelo na každé lumpárně. Když byla starší, začala trousit ostré a mnohdy i vtipné poznámky. Ty zpravidla způsobovaly různé trapasy.

„Překonala rekord v trestných činech své rodiny, vynikala zlobivostí,“ vzpomínal po letech syn carova lékaře. Z různých zápisů víme, že například odmítala chodit do školy. Aby se výuce vyhnula, šplhala po stromech. V deseti letech na sebe upozornila, když v bílých rukavičkách mlsala během opery čokoládové bonbony.

Vyplazený jazyk na svého kata

V další etapě života ji velmi ovlivnil podivný společník Rasputin. Měla k němu velmi blízko, do konce života dokonce nosila na krku medailonek s jeho podobiznou. V roce 1917 se situace zkomplikovala a carská rodina uvízla ve spárech bolševiků. V Jekatěrinburgu musela být Anastázie klidnější. Jeden ze strážných připomněl příběh, během nějž vyplázla velkokněžna jazyk na Jakova Jurovského. Ten gesto neviděl, protože byl zrovna otočen zády k dívce. Jurovskij se jí za toto gesto hořce pomstil.

I nejmladší dceru ale čekal stejný osud jako ostatní. Našla smrt ve sklepních prostorách Ipaťjevova domu. Popravu však provázel chaos, bolševici totiž zahájili palbu, několik kulek se odrazilo od nočních košil mladých dívek. Důvod? Byly v nich zašity diamanty. Ty, kteří přežili, ubodali vojáci bajonety. Mrtvoly byly pohřbeny neznámo kde. Na těchto místech by mohl příběh skončit, jenže…

Jmenuji se Anna, teda Anastázie

Lži provází ruskou historii po celou dobu, vzpomeňme například na éru tzv. Lžidimitrijů. Ti se vydávali za zemřelého syna Ivana Hrozného. Podobná situace nastala i v případě Anastázie Nikolajevny. Ujal se totiž příběh o jejím útěku ze sklepa hrůzy. Měla hrát mrtvou, poté obměkčit strážného, zatímco ostatní oslavovali.

V jednu chvíli měla Evropa až deset Anastázií. Asi nejznámější se stala Anna Andersonová, ta se objevila v Německu a vyprávěla o útrapách, které zažila. Její příběh se dostal dokonce až k soudu, jenž skončil v roce 1970. Právníci označili Andersonovou za podvodnici. Po její smrtí byla provedena analýza DNA. Nebyla nalezena shoda, vědci dokonce zjistili, že šlo o jistou Franzisku Schanzkowskou, která se narodila v Polsku.

Podobné podvodnice se objevily i v Rusku. Musely pod tlakem vstoupit do kláštera, kde zůstaly až do konce života. Dohady o tom, zda Anastázie Nikolajevna žije, podporovali i samotní bolševici. Byli si totiž vědomi spřízněnosti carské rodiny a Německa. Proto několik měsíců udržovali zprávy, že někteří členové žijí.

Vleklou diskusi mohlo ukončit jediné – nalezení ostatků. To bylo možné až po pádu režimu. Archeologové nakonec našli devět koster, s carskou rodinou totiž bylo postříleno i několik sluhů. I tak počty neseděly a chyběla dvě těla. Po testech DNA se zjistilo, že jde o careviče Alexeje a jednu z mladších dcer.

Posléze historikové zjistili, že komunisté schválně ostatky odebrali, aby hledačům nedošlo, že se jedná o carskou rodinu. V roce 2007 archeologové těla objevili. Celá rodina byla uložena v petrohradské katedrále, krátce nato byli všichni členové svatořečeni pravoslavnou církví.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku