Její životní cesta lemuje de facto vývoj Československa. Manželka druhého československého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého vždy stála po jeho boku. Oba si prošli peklem koncentračního tábora, ale i nablýskaným interiérem Pražského hradu. Po jeho smrti jí KSČ zajistila fešácký důchod, málokdo však ví, že Marie Zápotocká odsoudila invazi vojsk Varšavské smlouvy.
Narodila se 6. prosince 1890 ve městě Kročehlavy, to se o několik let později stalo jednou městských částí Kladna. Ostatně Marie Skleničková, jak se za svobodna jmenovala, pocházela z chudých poměrů. Otec pracoval jako dělník, a tak rodina neměla příliš mnoho peněz. Na Kladensku byly na denním pořádku demonstrace a protesty. Na jednom z nich uviděla urostlého sympatického mladíka, byl to Antonín Zápotocký.
Rudý pár
Po sblížení zjistila, že s o šest let starším „Toníkem“ otěhotněla. Zápotocký se projevil jako správný chlap a v roce 1910 si Marii vzal. Několik měsíců poté se narodila dcera Marie, tu v roce 1912 doplnila Jiřina. Obě dívky se však narodily podvyživené, a tak celý život trpěly různými nemocemi. Mladá rodina žila na Kladně, přestože Zápotocký pracoval v Praze. Oba byli politicky činí v sociálně demokratické straně.
První světovou válku strávila ve strachu, protože její manžel v roce 1914 narukoval. Během bojů na východní frontě nastalo ovlivnění komunistickou ideologií. Po návratu domů strávil Zápotocký několik měsíců ve vězení, protože podněcoval obyvatelstvo k nepokojům. Za mřížemi byl i 16. května 1921, kdy byla ustanovena Komunistická strana Československa.
Jeho manželka však na schůzi vystoupila a oba záhy do KSČ vstoupili. V dobách první republiky pracoval Zápotocký jako generální tajemník, Marie se starala o dospívající dcery. Jejich postavení nebylo valné, ostatně se dosti podobalo poměrům, ve kterých žila například Marta Gottwaldová. Na rozdíl od ní se ale Marie Zápotocká o politiku aktivně zajímala.
Šťastné poválečné shledání
Před druhou světovou válkou chtěli uprchnout do Sovětského svazu, to se páru nepodařilo. Zatímco Klement Gottwald pracoval v rámci Kominterny, Zápotockého vyslýchali na Pankráci nacisté. Marii čekal nejdříve Terezín, následně byla přesunuta do Ravensbrücku. Její manžel pro změnu skončil v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Po hrůzném, téměř pětiletém, intermezzu čekala Zápotocké zářná budoucnost. Antonín se po únorovém převratu stal předsedou komunistické vlády. Marie přihlížela stranickým čistkám, na jedné dokonce měla podíl. Onoho listopadového večera 1951 dorazil k Zápotockým Rudolf Slánský s manželkou. Marie Zápotocká o všem věděla a zdržovala pár, jak jen to šlo. Díky tomu si pro Slánského došla StB.
Stojím za Dubčekem!
Po smrti Klementa Gottwald byl na post prezidenta dosazen Antonín Zápotocký, poslední z tzv. Karlínských kluků. Jeho období odstartovalo nepovedenou měnovou reformou. Na Pražský hrad se logicky přestěhovala i Marie Zápotocká. Traduje se, že se vymykala předešlým prvním dámám. Chtěla být především lidovou paní prezidentovou, manžela dokonce přede všemi oslovovala „táto“.
Poklidný život narušila smrt jedné z dcer, Marie Kaisrové (rozené Zápotocké). Její skon první dámu zcela zasáhl, rázem propadla depresím. Po třech letech ji opustil i milovaný „Tonda“, o několik měsíců po manželovi zemřela i druhá dcera. Opuštěná Marie Zápotocká obdržela od státu vilu, a dokonce auto s řidičem, protože sama nedisponovala řidičským oprávněním.
V turbulentní době se na prezidentskou vdovu pozapomnělo, v 60. letech se připomněla, když se postavila na stranu Alexandra Dubčeka. Režim však na tyto výkřiky nereagoval. Marie Zápotocká zemřela 7. června 1981. O skonu devadesátileté ženy informovalo i Rudé právo, a to dokonce na druhé stránce.
Je pohřbena v pražských Strašnicích.
