Emil Hácha patří k nejrozporuplnějším osobnostem českých dějin. Jedni v něm vidí kolaboranta či slabocha, druzí zastávají názor, že neměl na výběr a zachránil Čechy před ještě větší nacistickou perzekucí. Před nejdůležitější etapou prezidentova života ho opustila jeho milovaná manželka Marie, pozici první dámy poté vykonávala Háchova dcera Milada. Jaký byl jejich osud?
S mírnou nadsázkou můžeme tvrdit, že Marie Háchová, jež se narodila 17. dubna 1873, vlastně nebyla první dámou. V době jejich manželství nebyl Emil Hácha prezidentem. I přesto do výčtu manželek hlav státu patří. Žena, jež vyrůstala v německé rodině, byla před svatbou v matrikách vedena jako Marie Klausová.
Milující choť a starostlivá matka
S budoucím manželem ji pojil vzdálený rodinný vztah, byla jeho sestřenicí. Ani to však nezabránilo páru v tom, aby se stýkal. Marie v mládí aktivně zpívala, ale kvůli nemoci musela své záliby zanechat. V roce 1902 se zcela podřídila manželovi, který se věnoval právničině. Hácha dokonce chvíli pracoval jako dvorní rada Správního soudního dvora ve Vídni, což byl jeden z nejdůležitějších rakousko-uherských orgánů.
Marie Háchová měla být údajně milující ženou, která zaštiťovala chod celé domácnosti. Ostatně v roce 1903 se páru narodila dcera Milada. Ta po letech vzpomínala na své dětství. Podle jejích slov vyrůstala v harmonické rodině, kde nebyly žádné spory. Rodiče ji aktivně vedli ke kulturnímu životu, podporovali také jejího zdravého ducha, a tak se Milada věnovala například tenisu.
Rodinná pohoda nepřestala ani po roce 1918, Emil Hácha se vyprofiloval jako schopný právník a úředník. Pomohl Ferdinandu Pantůčkovi založit Nejvyšší správní soud, později se stal dokonce prezidentem celé organizace. S blížící se válkou sláblo také zdraví Marie Háchové, 6. února 1938 po dlouhé nemoci zemřela.
Její smrt způsobila budoucímu státníkovi deprese. Lásku k manželce dokonce vtiskl do několika básní, ty později anonymně vydal. Sbírka Omyly a přeludy je plná citu, lásky a bohužel i smutku. V manželce ztratil jednu z nejdůležitějších životních opor. Nechala ho na světě samotného v době, kdy měl čelit nejtěžší výzvě v českých dějinách.
Z první dámy prodavačkou
Matku nahradila dcera, té se ve stejné době rozpadlo manželství s Háchovým kolegou Zdeňkem Rádlem. Milada dokonce bydlela společně s otcem ve střešovickém bytě. Ve smutném roce 1938 emigroval dosavadní prezident Edvard Beneš, na jeho místo byl navržen Emil Hácha. Apolitický právník měl přijmout funkci, která ho navždy zapsala do historie černým písmem.
Hácha funkci přijal, dcera Milada Rádlová (nechala si jméno manžela) zastávala post první dámy. S protektorátním prezidentem se přestěhovala na Pražský hrad, svou místnost měla i na zámku v Lánech. Bezpochyby byla otci oporou, kterou ztratil v manželce. Milada se rovněž angažovala v odbojové činnosti, partyzánům poskytovala finance i potravinovou pomoc. Někteří historici uvádí, že aktivně poslouchala zahraniční rozhlas a nikdy se nevzdala myšlenky svobodného Československa.
Nad jejím osudem se ale smrákalo, po osvobození byl Emil Hácha uvězněn. Nakonec zemřel v nemocnici na Pankráci, tím se uzavřel tragický osud protektorátního prezidenta. Sama Milada skončila prakticky na ulici, byl jí sebrán byt a na její místo v Lánech se vrátila Hana Benešová. Bezdomovcem se nestala jen díky bývalému manželovi, ten měl sice novou rodinu, Miladě však pomohl.
V komunistickém Československu našla někdejší první dáma uplatnění jako prodavačka, pracovala na pražské Letné. Milada Rádlová se dožila vysokého věku, zemřela 29. prosince 1989, a tak se de facto dožila svého snu. Československo bylo konečně svobodné.
