nahoru

Před 70 lety zemřela múza slavných básníků Sidonie Nádherná. Život měla bohatý i smutný

ČTK, lam 28. září 2020 • 16:45
Před 70 lety zemřela múza slavných básníků Sidonie Nádherná. Život měla bohatý i smutný
foto: Wikimedia Commons

Mluví se o ní často jako o krásné a duchaplné ženě, mecenášce a múze mnoha umělců. Za snovým oparem úcty a obdivu se pak často ztrácí fakt, že její život byl v mnoha chvílích velmi osamělý a pohnutý. Baronka Sidonie Nádherná z Borutína zemřela v anglickém exilu právě před sedmi desetiletími, 30. září 1950. Přežila všechny své nejbližší i svět, ve kterém uměla žít.

Evropská smetánka začátku 20. století byla žen jejího typu plná. Pohledné, zjemnělé a vzdělané dámy udávaly tón ve společnosti, podporovaly umělce, pořádaly pro ně setkání a salony, poskytovaly jim přístřeší na svých sídlech. Hodně cestovaly, byly doma stejně ve Vídni, Drážďanech, Mnichově či Itálii. Stýkaly se převážně s vybranou a skutečně mezinárodní společností. Malíři, sochaři, skladatelé a básníci si jich cenili jako vzácných přítelkyň a inspirátorek.

Pro Sidonii Nádhernou, k jejímž přátelům patřili i malíř Max Švabinský či architekt Adolf Loos, byl však typický ještě jeden rys - její celoživotní pouto k přírodě a rodinnému sídlu ve Vrchotových Janovicích poblíž Benešova, kam se přes svou lásku k cestování vždycky ráda vracela. Trochu tajemný zámek uprostřed anglického parku a zvlněné krajiny díky ní poskytl načas útočiště i dvěma velkým a neklidným duchům té doby - Raineru Marii Rilkemu a Karlu Krausovi.

Sidonie se narodila 1. prosince 1885 jen několik minut po svém bratru-dvojčeti Karlovi, budoucím doktoru práv. Její otec pocházel ze zámožného rodu Nádherných, který byl roku 1938 povýšen do šlechtického stavu. Právě on, Karel, zakoupil v roce 1879 ze svého dědictví zámek ve Vrchotových Janovicích. Jeho manželka Amélie pocházela z rodiny Kleinů, slavných stavitelů železnic. Kromě Sidonie a Karla měli ještě nejstaršího syna Jana.

První ránu zasadila rodinné idylce smrt otce v roce 1895. Matku pak Sidonie ztratila, když jí bylo pouhých 24 let. V té době už jí však mohl již utěšovat blízký přítel a velký básník Rainer Maria Rilke. Seznámili se o pár let dříve na venkovském sídle slavného francouzského sochaře Augusta Rodina, kterému Rilke dělal na čas sekretáře. Přesto, že si velmi rozuměli a cítili vzájemnou náklonnost, nepřerostl vztah básníka a baronky meze čistého přátelství. Ostatně se v životě zas tolikrát neviděli a většinu času až do Rilkovy smrti v roce 1926 si pouze dopisovali. Na zámku ve Vrchotových Janovicích pobýval Rilke ovšem celkem třikrát a místo si prý zamiloval jako domov, který nemohl jinde nalézt.

Druhého osudového muže svého života potkala Sidonie Nádherná v období, které pro ni bylo jedním z nejtěžších v životě. V roce 1913 spáchal kvůli nevyléčitelné nemoci sebevraždu její nejstarší bratr Jan, který s ní sdílel umělecké zájmy a po smrti rodičů jí byl velkou oporou. Karl Kraus, kterému ji ve vídeňské kavárně Imperial představil paradoxně její budoucí manžel hrabě Maxmilián Thun, se zesnulému Janovi nápadně podobal. Nejenom proto si mladou baronku okamžitě získal.

Blízcí si zůstali až do Krausovy smrti v roce 1936. Přes zmíněné manželství Sidonie s Thunem, které mělo mimochodem jepičí trvání, a přesto, že se nikdy nevzali. Zlé jazyky tvrdí, že se baronka sňatku s Krausem bránila kvůli svým antisemitským předsudkům (Kraus byl původem žid a konvertoval ke křesťanství) či kvůli spisovatelově "nízkému" občanskému původu. Jisté je, že se v její společnosti muž, kterého mnozí považovali za krutého cynika, měnil v citlivého a něžného člověka. Ve Vrchotových Janovicích, kde nacházel protipól k "peklu Vídně", se nesmiřitelný kritik rakouských poměrů vrátil i k psaní poezie, která se později stala základem pro jeho slavné divadlo jednoho herce.

Po Krausově smrti už Sidonii Nádhernou nic dobrého nečekalo. Přišla okupace, za které Vrchotovy Janovice zabraly jednotky zbraní SS a co na zámku nezničili Němci, vyplundrovala po válce česká lůza a Rudá armáda. Nakonec usedlost, která byla v rodině Nádherných po pouhé dvě generace, zabavil stát. Stárnoucí baronce, která celý život mluvila a psala německy či anglicky a se zformulováním českého textu měla potíže, zbýval exil. Se štěstím se jí podařilo v roce 1949 překročit hranici a krátce nato v Anglii v 64 letech zemřela. Její ostatky, které si vždy přála uložit ve Vrchotových Janovicích, se do jejího rodiště dostaly až po dlouhých pěti desetiletích.

O Sidonii Nádherné vznikl v roce 2013 v pražském divadle Ungelt komorní muzikál s názvem Touha jménem Einodis. Mladou a zralou baronku v něm ztělesnily Aneta Langerová a Marta Kubišová.

ČTK, lam




Diskuse ke článku