nahoru

Komunisté chtěli, aby na Strahově mluvily masy. Před 65 lety proběhla první celostátní spartakiáda

Šimon Kadeřávek 23. června 2020 • 13:40
Komunisté chtěli, aby na Strahově mluvily masy. Před 65 lety proběhla první celostátní spartakiáda
foto: ČTK / Alexandr Hampl

Obří stadion nedaleko studentských kolejí chátrá. V jeho útrobách se prohání fotbalisté pražské Sparty, jejich počet by ani zdánlivě nestačil na akce, které se kdysi na obřím prostranství konaly. Oslavou pracujícího lidu a zdravého ducha, tak by se daly charakterizovat celostátní spartakiády, jež na Strahově probíhaly. První začala 23. června 1955 a nechyběl u ní ani prezident Antonín Zápotocký.

Synchronizované cvičení nebylo záležitostí pouze totalitního Československa, aktivní sokolové pořádali první Všesokolský slet už na konci 19. století. Jako další mezník můžeme vnímat první republiku, ve které se hodně angažovala levicová mládež. První větší cvičení proběhlo na Maninách, už tehdy dostala akce název spartakiáda.

Pojem vymyslel úředník Jiří Chaloupecký, vypůjčil si jméno antického hrdiny Spartaka, jehož označoval za Jánošíka starého Říma. Od té doby dostalo cvičení pod širým nebem svůj název.

Výročí osvobození Rudou armádou (Američany ne!)

Největší „slávu“ získala spartakiáda až po druhé světové válce. Sokol byl v době protektorátních časů zakázán, ale po osvobození jej prezident Beneš zase obnovil. Opět se konaly Všesokolské slety, ale tělovýchovná organizace se stala trnem v oku nastupujícímu komunismu. V roce 1952 celou organizaci převzal stát, následovalo rozpuštění Sokola.

Komunisté v čele s Antonínem Zápotockým naplánovali megalomanskou oslavu dělnického lidu a zdravého ducha. Podle tehdejšího vzoru měly na spartakiádě cvičit všechny složky společnosti, diváci tedy viděli sestavy dětí, žen, vojáků či pracujícího lidu. „Připraven k práci a obraně vlasti,“ hlásalo jedno z hesel, pod kterým cvičili žáci v bílých nátělnících.

První spartakiáda se dočkala nebývalé podpory, vládu stála astronomických 45 milionů československých korun. Náhodné není ani vybrané datum, komunisté celou akci pořádali na oslavu osvobození Československa Rudou armádou. Ostatně na závěr spartakiády byla vytvořena pěticípá rudá hvězda.

Plné regály nedostatkového zboží

Praha byla v letních dnech roku 1955 nacpaná k prasknutí, na spartakiádě se představilo přes 1,5 milionů cvičenců z celé republiky. Úvodní zahájení navštívilo více než 150 tisíc diváků. Souběžně se spartakiádou probíhaly i jiné akce. Masové mítinky měly velkou oblibu také na televizních obrazovkách.

Zápotocký založil pro občany tradici, která se každých pět let opakovala. Československo tak zažilo celkem pět spartakiád, ta v roce 1970 byla preventivně zrušena kvůli událostem okolo srpnové okupace. O dvacet let později zase celostátní oslavu zdraví zastavila sametová revoluce.

Cvičení v Praze znamenalo pro většinu účinkujících čest a také jakousi formu ocenění. Ve spartakiádních dnech bylo v hlavním městě k dostání exotické ovoce, jako třeba mandarinky či banány. Někteří brali účast na Strahově jako zpestření, například vojáci mohli opustit kasárny a nadýchat se velkoměstské atmosféry.

Ne vždy ale bylo na monstrózních akcích veselo. S velkým počtem lidí narostla kriminalita, a tak bezpečnostní složky měly plné ruce práce. Jako ukázkový příklad slouží příběh Jiřího Straky, muže, který později dostal přezdívku Spartakiádní vrah. Během konání poslední československé spartakiády v roce 1985 spáchal tři vraždy a o další dvě se pokusil.

Pořádání spartakiád bylo ve východním bloku oblíbené, cvičilo se v Sovětském svazu či NDR. V dnešní době jsou k vidění převážně už jenom v Číně a KLDR. Především Severokorejský vůdce si na masových tělovýchovných přehlídkách zakládá. Sám se jich však neúčastní.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku