Když v roce 1964 čtyřiatřicetiletá technická laborantka June Almeida nahlédla do svého elektronového mikroskopu, spatřila kulatou šedou tečku pokrytou malými paprsky. Ona a její kolegové objev zaznamenali jako vir se „sluneční korunou“. To, co ji tenkrát zaujalo, byl dnes známý koronavirus a June Almeida tak sehrála klíčovou roli při jeho identifikaci. Její příběh je o to pozoruhodnější, že ačkoliv stojí za tak zásadním objevem, nikdy nedokončila své vlastní formální vzdělání.
Narodila se ve skotském Glasgow do rodiny řidiče autobusu. Už od dětství byla pilnou žákyní s ambicemi jednoho dne vystudovat vysokou školu. Jenže ambice i talent byly vzhledem k tíživé finanční situaci nedostatečnou vstupenkou do světa vysokoškolsky vzdělaných. V 16 letech musela školu opustit a začala pracovat jako laboratorní technička v Glasgow Royal Infirmary, kde pomocí mikroskopů pomáhala analyzovat vzorky tkáně.
V Londýně, kde pracovala v nemocnici sv. Bartoloměje, potkala svého budoucího manžela, venezuelského umělce Enriquese Almeidu. Společně s ním pak emigrovala do Kanady, kde získala pracovní místo v Ontario Cancer Institute v Torontu. Tam se věnovala vývoji nových způsobů při práci s elektronovými mikroskopy a publikovala několik článků popisujících struktury dříve nezaznamenaných virů.
Revoluce v mikroskopickém vidění
Mikroskopická technika, kterou Almeida v oblasti virologie propagovala, byla jednoduchá, ale zároveň revoluční. K určení viru používala protilátky odebrané od dříve infikovaných jedinců. Protilátky jsou totiž přitahovány ke svým protějškům antigenem, takže dopomáhají upozornit na přítomnost viru. Její technika tak umožnila lékařům používat elektronovou mikroskopii jako způsob diagnostiky virových infekcí u pacientů.
Almeida pokračovala v identifikaci řady virů včetně zarděnek, které mohou zvlášť během těhotenství způsobovat vážné komplikace.
Objevování koronaviru
Na základě jejích laboratorních úspěchů ji kontaktoval dr. David Tyrrel z Londýna, který dohlížel na výzkum chřipky. Jeho tým shromáždil vzorky chřipkového viru od nemocného školáka v Surrey, který označili jako „B814“, ale měl značné potíže s jeho kultivací v laboratoři. Protože tradiční metody selhaly, vědci začali mít podezření, že B814 by mohl být úplně novým typem viru. Poslal June Almeidové vzorky v naději, že její mikroskopická technika dokáže virus identifikovat. „Moc jsme tomu nevěřili, ale cítili jsme, že to stojí za pokus,“ napsal Tyrrell ve své knize Studené války: Boj proti běžnému chladu.
Ačkoli Almeida měla omezené možnosti, její výsledky překonaly Tyrrellovy nejoptimističtější představy. Nejen že našla a vytvořila jasné obrazy viru, ale vzpomněla si, že ve svém výzkumu již viděla dva nápadně podobné viry: jeden při pohledu na bronchitidu u kuřat a druhý při studiu zánětu jater hepatitidy u myší. O obou napsala článek, ale byla odmítnuta. Recenzenti si mysleli, že obrázky byly jen nekvalitními obrázky částic viru chřipky. Se vzorkem od Tyrrella si Almeida byla jistá, že právě zkoumá novou skupinu virů. Když se Almeida s Tyrrellem setkali, přemýšleli, jak nazvat novou skupinu virů. Poté, co se podívali na obrázky, rozhodli o latinském slovu korona (v překladu koruna). A tak se zrodil koronavirus.
Od virů k józe a porcelánu
Almeida odešla z virologie v roce 1985, ale ve vědě i nadále zůstala aktivní. Stala se instruktorkou jógy, naučila se, jak obnovit jemný porcelán, a zajímala se o starožitnosti, pro které našla slabost se svým druhým manželem Phillipem Gardnerem, také virologem. Před smrtí v roce 2007 ve věku 77 let se Almeida vrátila do nemocnice sv. Tomáše jako poradkyně a pomohla zveřejnit některé z prvních vysoce kvalitních obrazů HIV, viru, který způsobuje AIDS. Hugh Pennington, emeritní profesor bakteriologie na University of Aberdeen, pracoval s Almeidou v nemocnici sv. Tomáše a dnes ji popisuje jako svého mentora.
„Nepochybně patří k nejlepším skotským vědcům své generace, ale bohužel zůstala do značné míry opomíjenou,“ řekl Pennington v rozhovoru pro The Herald. „Možná to zní jako ironie, ale až propuknutí covid-19 znovu upozornilo na její práci. Nyní, padesát šest let poté, co poprvé spatřila mikroskopem koronaviry, je práce June Almeidy relevantnější než kdy jindy.
