Pozdravy z konce světa: Opuštěné město Vorkuta aneb 40 hodin od Moskvy
Renomovaný festival fotografie Circulation, který se každoročně koná od března do května v Paříži, letos představil série fotografií Tomeu Colla. Fotograf původem z Mallorky je pořídil v zapomenutém městě Vorkuta, které uprostřed ničeho začali ve 30. letech stavět vězni gulagu. Jak vypadá místo, odkud existuje jedno letecké spojení s Moskvou za týden, kde panují dlouhé měsíce mrazu a kde si lidé sami vyrábějí sněhové pluhy?
Vorkuta se nachází v republice Komi a v současné době zde žije asi 60 000 lidí. Počet obyvatel spadl od roku 1991 na polovinu. Vzhledem k tomu, že ještě leží v evropské části Ruska, jedná se o nejvýchodněji položené město kontinentu.
Název města pochází z něnečtiny a je odvozen od názvu místní řeky. Ta odkazuje k oblasti „oplývající medvědy“. O bohatých nalezištích uhlí v okolí dnešní Vorkuty se vědělo od 19. století, její dolovaní však realizovalo až Sovětské Rusko.
Nechvalně proslulý pracovní tábor Vorkutlag zde by založen v roce 1932. Jednalo se o největší gulag v evropské části Ruska, a kromě práce v dolech a postupné výstavby města, zde byly tisíce vězňů nasazovány také na stavbu tisíc kilometrů dlouhé železnice směřující do západním směrem položeného gulagu Kotlas.
Dnes městu, ve kterém teplota v zimě dosahuje až – 40º C, vévodí opuštěné paneláky. Střed města protíná 6 kilometrů dlouhá Leninova třída. Příliš zábavy pro obyvatele však dnes už neskýtá. Centrem všeho dění se stalo kulturní středisko, kde se konají politické meetingy i koncerty heavy metalových skupin. Přes týden tady místní dívky trénují balet.
Navzdory nepříznivým klimatickým i socioekonomickým podmínkám se město stále zcela nevylidnilo. Zůstávají zde však především starší lidé, mladí svou budoucnost ve městě postaveném na neštěstí desetitisíců politických vězňů už schopní vidět nejsou.
