Nyní již bývalý pražský arcibiskup Dominik Duka prožil během kněžského života mnohé - odnětí státního souhlasu, působení v ilegalitě i věznění. Až po listopadu 1989 tak mohl začít stoupat v církevní hierarchii. Úřadu arcibiskupa se oficiálně ujal 10. dubna 2010 a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018, kdy dosáhl věku 75 let, nabídl Duka v souladu s církevními předpisy svou rezignaci, papež František jej ale ještě více než čtyř roky ponechal ve funkci. Až loni květnu Vatikán oznámil jméno jeho nástupce, kterým se od 2. července stal dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Letos 26. dubna oslaví Dominik Duka osmdesátiny.
Před jmenováním pražským arcibiskupem působil Duka, rodák z Hradce Králové, mezi roky 1998 a 2010 v čele královéhradecké diecéze. Během 12 let na východě Čech získal pověst nejlepšího diplomata mezi českými biskupy. Později, když stál v čele římskokatolické církve v Česku, se podařilo dovést do konce dlouholetá jednání o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. "Svět duchovní a svět běžného lidského života se mi vytrácí. Jedete soustavně církevní restituce," řekl v jednom rozhovoru Duka.
Na druhou stranu jako nejvyšší představitel české římskokatolické církve čelil kritice, že se snaží až příliš vycházet vstříc představitelům světské moci. Na podzim 2017 pak vzbudila pozornost Dukova slova o potřebě demokracie bez přívlastků. "Naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu", řekl v září na svatováclavské pouti. V dubnu 2021 Duka v souvislosti se zprávou o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 napsal prezidentu Miloši Zemanovi, že pokud chce být Česká republika svobodným a suverénním státem, musí být hrdá, aby dokázala chránit svou integritu a suverenitu.
V souvislosti s pandemií nemoci covid-19 pak Duka označil koronavirus za čínskou biologickou zbraň. "Teď, v této situaci, je nejhorší čínský virus, únik biologické zbraně. O tom jsou přesvědčeni všichni vojenští specialisté po celém světě, kteří se to buď bojí říci, nebo to nesmí říci. (...) Pro křesťany je to ale stejná situace jako předtím. Musíme překročit hranici smrti. Stejně jako po narození, kdy jsme skončili v náruči matky, tak skončíme v náruči boží," prohlásil loni Duka. Pozornost vyvolal i tím, že v roce 2020 požehnal mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze. Duka tehdy zopakoval, že památník není výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách.
Pozdvižení vyvolala i žaloba, kterou Duka podal kvůli uvedení kontroverzních her režiséra Olivera Frljiče na přehlídce Divadelní svět v Brně v květnu 2018. Duka požadoval omluvu za zásah do osobnostních práv, soudy ale jeho žalobu odmítly. Kardinál se ještě obrátil na Nejvyšší soud, který v květnu 2021 zamítl Dukovo dovolání ve sporu s brněnskými divadly. Duka a jeho právník Ronald Němec poté podali ústavní stížnost proti rozhodnutí soudů, že nemají nárok na omluvu za zásah do svých osobnostních práv. Ústavní soud jejich stížnost zamítl.
S kritikou se Duka musel potýkat také kvůli přístupu k problému sexuálního zneužívání v katolické církvi. V červnu 2021 například spolek Někdo Ti uvěří kritizoval údajné Dukovo tvrdé jednání vůči oběti sexuálního zneužívání, kterého se podle nich dopustil na svém webu v textu Lež má krátké nohy. Podle zástupců spolku Duka a jeho spolupracovníci problém zneužívání v prostředí církve dlouhodobě zlehčovali a vůči jeho obětem uplatňovali konfrontační přístup.
Část veřejnosti pak doposud nepřijala dohodu o církevních restitucích a následný zákon, který platí od roku 2013. Podle normy církev získala nemovitosti a věci movité za několik desítek miliard. Za nevydaný majetek katolíkům připadne 47,2 miliardy korun, vyplácených po 30 let. Na oplátku stát přestává vyplácet církvím peníze na provoz. V roce 2019 Sněmovna přes odpor Senátu přijala zdanění náhrad, což Duka ostře kritizoval, zákon nakonec zrušil Ústavní soud.
Spory kolem vracení církevního majetku přitom Dominika Duku podle jeho slov dováděly od jeho hlavního poslání, péče o věřící. "Je tohle vůbec práce kněze nebo normálního člověka? ... Mám trošku porozumění pro politiky. Najednou vidíte, že je to příšerná otročina. Já vám klidně řeknu, že jsem byl často šťastnější, když jsem po propuštění z vězení na konci 80. let pracoval ve Škodě Plzeň jako rýsovač," postěžoval si před lety český primas.
Potýkal se třeba také s pověstí Čechů jako nejateističtějšího národa na světě. Takový pohled ale Duka odmítl. "Myslím, že rozhodně nejsme nejateističtějším státem světa. Myslím si, že průzkumy, ze kterých podobné údaje vyplývají, nejsou schopny postihnout situaci," řekl po nástupu do úřadu pražského arcibiskupa. Ve funkci se snažil hledat nové cesty k lidem. Třeba i prostřednictvím internetu a sociálních sítí - založil si navštěvovaný blog, účet na Twitteru a Facebooku.
Loni na jaře vzbudil Duka pozornost textem, v němž odmítl v souvislosti s děním na Ukrajině brutalitu činu znásilnění, vojáky ale označil také za "oběti nejsilnějších emocí a vášní". Vyslovil se také proti nabízení "potratových pilulek" znásilněným ženám a jako řešení zmínil odložení dítěte vzešlého znásilněním do babyboxu. Ve svém kázání zmínil i slovenskou mučednici Anku Kolesárovou, která se v roce 1944 nechala raději zastřelit, než znásilnit vojáky Rudé armády. "Nikomu neradím, aby se nechal zastřelit nebo oběsit," řekl k tomu Duka. Za největší barbarství označil násilí na nevinných, jako jsou právě nenarozené děti. To, že lidský život vzniká už při početí, podle něj nehlásá jen víra, ale potvrzuje i věda a medicína.
V pořadí 36. pražský arcibiskup se narodil 26. dubna 1943, pokřtěn byl jako Jaroslav. Jeho otec sloužil u protektorátního vládního vojska, později přeběhl v Itálii ke spojencům a konec války strávil v pozemních jednotkách Královského letectva (RAF), po únoru 1948 byl několik let vězněn. Po maturitě na gymnáziu pracoval Duka ve strojírnách, kde se vyučil zámečníkem a teprve po dvouleté vojně ho v roce 1965 přijali na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.
Dominikem se Duka stal po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Vysvěcen byl v červnu 1970, jako kněz mohl působit jen pět let, pak přišel o tehdy nezbytný státní souhlas a 15 let rýsoval ve Škodě Plzeň. I nadále se věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn v Plzni na Borech (kde byl tou dobou i pozdější prezident Václav Havel). Přesto zůstal činný v řádu, v roce 1986 stanul v jeho čele a ve funkci byl až do jmenování biskupem v Hradci Králové.
V letech 2010 až 2020 byl předsedou České biskupské konference a v letech 2012 až 2021 generálním kaplanem Řádu svatého Lazara. V roce 2001 převzal tento milovník španělského jazyka a Latinské Ameriky od Václava Havla medaili Za zásluhy, v roce 2016 mu prezident Miloš Zeman předal Řád Bílého lva.
