Artemisia Gentileschi byla jednou z prvních malířek, která se dokázala prosadit.
Artemisia Gentileschi byla jednou z prvních malířek, která se dokázala prosadit.
Venušina toaleta, Diego Velasquez, 1650
Friendship, Egon Schiele
Nahá Maja, Francisco de Goya, 1800
16
Fotogalerie

Tajemství baroka: Znásilněná malířka prošla děsivým mučením. Do konce života pak malovala tento motiv

Malířka Artemisia Gentileschi namalovala slavný obraz Zuzana s starci v pouhých 17 letech. Nedlouho poté ji znásilnili a kvůli vyšetřování musela podstoupit děsivé mučení. Navíc jako malířka prošla dalšími těžkými zkouškami. V 17. století totiž nikdo nebyl na ženu, která se chce v oblasti malířství rovnat mužům, zvědavý. I přesto se ale stala průkopnicí, která se dokázala prosadit.

Artemisia Gentileschi se narodila do malířské rodiny. Její otec Orazio Gentileschi byl pokračovatelem Caravaggia. Poznal, že má jeho dcera talent a podporoval ji ve zdokonalování malířského stylu a vzdělání. A to se talentované Artemisii stalo v 19 letech osudným.

Poté, co v 17 letech namalovala slavný obraz Zuzana a starci, se snažila dostat do Malířské akademie, kam však měli v té době přístup pouze muži. Proto její otec najal toskánského malíře Agostina Tassiho, aby Artemisiu doučoval. Ten ji však místo toho znásilnil a jelikož si ji odmítl vzít za ženu, byl za svůj čin souzen. Během vleklého procesu se zjistilo, že plánoval krást, zabít svoji manželku a svoji švagrovou nutil k sexuálnímu styku. Nakonec dostal trest jeden rok, ale výkon trestu ani nenastoupil.

Artemisia musela kvůli vyšetřování podstupovat gynekologické prohlídky a mučení, které mělo dokázat, zda mluví pravdu. Šlo o natahování prstů, což bylo pro malířku velmi kruté. Artemisia se tedy se Zuzanou ze svého obrazu, kterou podle biblického příběhu obtěžovali dva starci, a kterým se snažila ubránit, dokázala ztotožnit. Motiv Zuzany namalovala hned dvakrát. Jeden z obrazů visí v Moravské galerii v Brně. 

Hořké období, které byla Artemisia nucena přežít zanechalo hlubokou stopu nejenom v její tvorbě, ale také v až feministickém pohledu na svět. Artemisia malovala obrazy, jejichž středem byly silné ženy, hrdinky, které měly velmi často její podobu. To, že se houževnatá malířka nikdy (ani po otřesných zážitcích po znásilnění) nenechala zašlapat muži a mužskou převahou v malířském oboru, se jí velmi vyplatilo, ačkoliv byla často v hledáčku drben, které šířily klepy o jejím soukromém životě. I přesto si ale Artemisia dokázala uhájit své místo v uměleckém odvětví a dostat se k významným malířským zakázkám.