Friendship, Egon Schiele
Nahá Maja, Francisco de Goya, 1800
Symbolic dance, Jan Ciągliński
Rozbitý džbán, Jean Baptiste Greuze, 1780
Lady Godiva, John Collier, 1898
14
Fotogalerie

Tajemství baroka: Kam se dívá nahá bohyně a proč provokovala církev i sufražetky?

Slavný obraz Venušina toaleta, který vytvořil hispánský malíř Diego Velasquez, patřil už v 17. století mezi skvosty. Kromě precizní malířské práce je toho na obraze ale k prozkoumání mnohem víc. Třeba provokující pohled bohyně Venuše, který vyzývá diváky k nahlédnutí na její nahé křivky. Nebo kanadskou aktivistkou rozpárané plátno.

Na obraze vidíme krásnou mladou ženu, která nahá leží na lenošce a dívá se do zrcadla, které jí přidržuje Kupid. Nedívá se však na sebe nebo na okřídleného chlapce. Dívá se přímo na své pozorovatele, které svým cudným, ale zároveň provokativním pohledem vyzývá k ještě dalším zvědavým pohledům na její rozkošnicky se rozvalující tělo.

Obraz působil ve své době o to provokativněji, že modelem Velasquezovi stála ta samá kráska, jež na jiném jeho díle představovala Pannu Marii. Nahá antická bohyně chlípně vyzývající publikum k pohledům na svou nahotu a panenská bohorodička Ježíše Krista tak byly symbolicky spojeny jednou osobou.

Na Venušinu toaletu se můžete podívat v Národní galerii v Londýně. Právě tam se v roce 1914 dostal pod ruce sufražetky Mary Richardsonové. Podle hlídačů působila jako malá a neškodná šedá myška, která se přišla podívat na umění. Z ničeho nic však vytasila řeznický nůž a zásadně porušila plátno obrazu. Ten musel být po útoku zrestaurován. Richardsonová si za útok odseděla půl roku. A proč si vybrala právě tento obraz? Věděla, že útokem na nejkrásnější ženu světa získá pozornost.

Jediný akt španělského malířství 17. století, který vznikl díky štětci malíře Diega Velasqueze tedy (díky šikovným restaurátorům) fascinuje své obdivovatele dodnes. Ve své době byl obraz Venušina toaleta symbolem  cudnosti, smyslnosti a provokace. A tím zůstává dodnes. Tímto dílem dosáhl Velasquez, který byl také dvorním malířem krále Filipa IV., svého vrcholu.