Když firma Nike v dubnu 1985 vypouštěla na trh boty Air Jordan, očekávala výdělek tří milionů dolarů během tří let. Jen za první rok na nich trhla 126 milionů. Film Air: Zrození legendy vypráví, jak k tomuhle pohádkovému kontraktu došlo – a o jakou revoluci v byznysu se sportovními partnerstvími se jednalo. V hlavní roli září Matt Damon, zatímco postava basketbalisty Michaela Jordana, o něhož jde v první řadě, se na plátně jen mihne.
Air: Zrození legendy je rychlý film. Zdánlivě se v něm nic moc neděje, „jen“ povídá, ale jsou to dialogové přestřelky nabité zásadními informacemi. V roce 1984 je Nike v oboru sportovního obutí a oblečení sice už dávno mamut, ale v segmentu basketbalových bot zůstává beznadějně pozadu: ovládá v něm jen 17 procent amerického trhu. To má změnit nová firemní divize, která plánuje spojit basketbalové boty Nike s některou začínající hráčskou hvězdou. Patří do ní i Sonny Vaccaro, chlápek, který si je jistý svou intuicí a nebojí se riskovat. Je odhodlaný vsadit všechno na jednu kartu, mladíčka Michaela Jordana z Chicago Bulls. Ale Jordan je pevně rozhodnutý podepsat smlouvu s Adidas.
Snímek debutujícího (!) scenáristy Alexe Converyho působí jako soudní drama. Odehrává se v interiérech, sestává z dialogů a líčí mravenčí práci, která je zapotřebí k tomu, aby se „ptáček lapil“. Sonny musí přesvědčit své nadřízené včetně zakladatele a šéfa celé korporace Nike Phila Knighta, musí vést klikatá jednání s Jordanovým agentem a musí samozřejmě dokonale znát celou basketbalovou scénu v USA od středoškolské soutěže po špičky NBA.
Dvě hodiny utečou jako voda zejména díky Mattovi Damonovi v hlavní roli. Sonny je do své mise zakousnutý jako buldok, nic jiného než dostat Jordana pro něj v tuhle chvíli neexistuje, o jeho soukromí se nedozvíme o moc víc než že rád sází (příznačně) a že si občas pokecá s prodavačem v 7-Eleven. Sonny je navenek stárnoucí chlápek s bříškem v olezlých tričkách, ale duchem zůstává mladý.
Damon tuhle zavádějící dvojznačnost, strejda navenek a velký hráč pod povrchem, ztvárňuje s bravurou. Rozjede ji naplno v klíčové scéně celého filmu – v setkání s Jordanovou matkou Deloris, která svého syna „pase“ jako ten nejprohnanější manažer. Sonny se za ní proti všem pravidlům vypraví osobně přes celé USA do zapadákova v Severní Karolíně, sedne si s ní k prkennému stolu za barákem a spustí. Oscarovou Violu Davis do role Deloris navrhl sám Michael Jordan.
Film režíruje Ben Affleck, který si příběh podle skutečných událostí vyzkoušel už ve válečném dramatu Argo. A i tohle je svého druhu válka, rvačka o kluka, co se na scéně teprve rozkoukává a má za mámu válečnici. Postava Jordana se ve snímku ostatně jen mihne, je vidět vždy zezadu a sotva řekne slovo. Affleck si zato k režii přibral i roli zmíněného CEO Phila Knighta a pojal ho s lehce parodickým nadhledem. Scény, v nichž se Knight s Vaccarem zuřivě hádají, jsou o to zábavnější, že Affleck a Damon jsou jak známo dávní kamarádi, kteří v showbyznysu prorazili bok po boku.
Air: Zrození legendy nejprve pečlivě evokuje atmosféru 80. let prostřednictvím popkulturních odkazů sahajících od Krotitelů duchů přes hudbu Dire Straits po Dianu a Charlese a poté se na skoro celou stopáž zavře do dusivých interiérů zasedaček. Přesto ten film věren svému názvu dýchá: skrze nenápadně působivé herecké výkony a svěží dialogy, z nichž se o firmě Nike a celém principu korporátních smluv se sportovci dozvíme maximum informací zdánlivě bokem.
Boty Air Jordan, které ze spolupráce Nike s basketbalistou vzešly, byly revoluční nejen svým fenomenálním úspěchem, ale i tím, jak tenhle kontrakt změnil pravidla hry. Základní obrysy naznačí závěrečné titulky. Už třeba ale nedopovědí, že prakticky celý tým stojící za touhle vyhranou válkou odešel o několik let později ke konkurenčnímu Adidasu – protože to je jiná story. Air: Zrození legendy není tradičně vyprávěnou biografií (byť ne člověka, ale boty), nýbrž přesně zachyceným jediným momentem v časoprostoru. Podobně jako třeba jiný nový nenápadně skvělý film o komplikované právní tahanici zasazený do 80. let – Tetris, vyprávějící o cestě slavné počítačové hry ze SSSR na Západ.
