KVIFF | Irena Pavlásková o cenzuře: To přišel na projekci Času sluhů nějaký soudruh... | Reflex.cz
nahoru

Irena Pavlásková o cenzuře: To přišel na projekci Času sluhů nějaký soudruh...

Kateřina Kadlecová25. června 2019 • 12:37

Irena Pavlásková právě dokončuje svůj snímek Pražské orgie podle novely Philipa Rotha (podívejte se na první trailer), ale v Reflexu č. 26, který vychází ve čtvrtek 27. června, s ní mluvíme o jiném snímku. Čas sluhů, ještě předrevoluční debut tehdy osmadvacetileté scenáristky a režisérky, v sobotu 29. června svou projekcí zahájí karlovarskou festivalovou sekci Bez cenzury

V Čase sluhů na plese jeden vysoce postavený soudruh z podniku zahraničního obchodu říká druhému: „Jak chceš dělat zahraniční obchod? Vždyť my se vůbec nesmíme volně stýkat s cizinci!“ Vzhledem k tomu, že je film zařazen do karlovarské sekce Bez cenzury, musím se zeptat: bylo kolem téhle věty v roce 1989 velké haló?

Bylo. Do kategorie „bez cenzury“ Čas sluhů vlastně nespadá, protože se schvaloval v roce 1987, kdy byla cenzura ještě velice tuhá, natáčel se v roce 1988 a za totáče měl i premiéru, takže procházel několikastupňovým totalitním schvalováním. Na Barrandově ho tak musela schválit tvůrčí skupina, kterou vedl Miloslav Vydra, v tom jsem měla největší podporu. Pak to dostal na stůl ředitel Barrandova, potom někdo z Ústředního ředitelství československého filmu, které bylo v podstatě na úrovni ministerstva, a pak všechny filmy do jednoho schvaloval někdo z ÚV KSČ.

Pražské orgie: Odstartovalo natáčení filmu podle knihy amerického držitele Pulitzerovy…

Jak probíhala tahle poslední, stranická kontrola?

To přišel na projekci Času sluhů nějaký soudruh. Tvůrce vždycky vnímá atmosféru v kině, tedy alespoň já ji cítím silně, a tady byl jediný člověk – a ten pořád funěl, vrtěl se, vrzal… V půli projekce pak funkcionář KSČ vstal a prohlásil, že tenhle protisocialistický film nebude dál sledovat, natožpak schvalovat. To bylo na jaře 1988 a kromě lidí, kteří měli co do činění s vládními nebo estebáckými kruhy, nikdo netušil, že je režim v rozkladu a že ho Gorbačov nepodrží. Takže jsem nad tím, že mi film nebyl schválen, nemohla mávnout rukou, že si počkám.

Ten člověk přesně řekl, co máme vystřihnout; naštvalo ho to od takové drobnosti jako použití písničky Heleny Vondráčkové Přejdi Jordán, která byla po osmašedesátém zakázaná, až po dialog, kdy říká hrdinka vyhozenému novátorovi Pražákovi: „Každý boj má smysl, i ten prohraný. Člověk se přece nemůže vzdát jen proto, že nemůže hned zvítězit.“ To jim leželo v žaludku, že navádím k nepokojům.

Jen díky osobní statečnosti pana Vydry se nestříhalo – on totiž aparátčíkům řekl, že jsme měnili a zmírňovali, a přitom jsme na to ani nesáhli, snímek šel do distribuce přesně tak, jak ho soudruh viděl. Ano, za režimu se nedalo dýchat, ale když byl někdo statečný, posunout mantinely dýchatelnosti šlo. Po premiéře už jsem na kobereček nikam nemusela, kina byla plná, a navíc na podzim 1989 už měla strana jiné starosti.

Pražské orgie zesnulého Philipa Rotha: Režisérka Irena Pavlásková Reflexu řekla, jak je…

Po revoluci se ze dne na den naprosto změnily podmínky pro filmaře. Přišly dotace, granty, pobídky…

A film se dostal do průšvihu, který zničil spoustu filmařů. V roce 1990 byl po dvaceti letech obnoven FITES, Český filmový a televizní svaz, kde byly ve výboru samé veličiny, samí úžasní umělci – Chytilová, Krejčík, Máša, Helge, Zdeněk Sirový, Švankmajer… Prostě lidi, před kterými smekáte. První, po čem tenkrát všichni volali, bylo zrušení Ústřední ředitelství československého filmu coby kontrolního a cenzorského orgánu.

Tehdy stát vkládal do filmu 150 milionů ročně, to je jako dnes bezmála miliarda, a za tuto sumu se natočilo tak třicet filmů. Jenže filmaři chtěli, aby stát do tvorby nezasahoval, a proto se dobrovolně vzdali státních dotací. Byl zřízen Státní fond kinematografie, do kterého měly proudit peníze z prodaných vstupenek do kina a z užití českých filmů v televizích. Jenže státní fond léta fungoval mizerně a peníze do něj se po cestě ztrácely. S Barrandovem, který měl fond spravovat a peníze z českých filmů do něj posílat, se navíc udělala špatná smlouva, takže si mohl ve velké míře odečítat své takzvané provozní náklady…

Pak nebylo duše, která by prosadila schválení zákona o kinematografii. Dvacet let tu byl chaos. Mnozí tvůrci, zejména ti starší, to novodobé bezpráví neunesli. Cítili se ponížení, když přišli na fond před komisi, jejíž mnozí členové nedokázali ani desetinu toho, co oni, a tam jim řekli: Dobrý den, tak se představte a řekněte nám, co po nás chcete… Teď se věci trochu urovnaly, ale pořád to není v pořádku. Pořád tu jsou kamarádíčkové a partičky, preferuje se jeden vkus, jedna manýra.

Monte Carlo: Douglas vzpomínal na Formana a vyprávěl, jak mu DeVito vyšetřoval…

Netoužila jste tehdy točit venku? Měla jste renomé a kariéru před sebou.

Když já jsem takovej pecivál. Mám to tu až moc ráda. Po Čase sluhů jsem měla nabídku od Francouzů, abych udělala remake s francouzskými herci, jenže mně se nechtělo točit znovu totéž. Zpětně si říkám, že jsem mohla být aktivnější – ale nelituju.

Chystaným filmem Pražské orgie podle stejnojmenné předlohy loni zesnulého amerického romanopisce Philipa Rotha ovšem Irena Pavlásková svou někdejší „pasivituvyrovnává. Poprvé v dějinách české kinematografie prý tuzemský tvůrce osobně získal na film práva z rukou takového literárního velikána. Mezinárodně obsazený snímek – hlavní roli Nathana Zuckermana ztvárnil Kanaďan Jonas Chernick, Olgu si zahrála Ruska Ksenia Rappoportová  do českých kin vstoupí 10. října. 

Celý rozhovor s Irenou Pavláskovou a další informace o festivalu Karlovy Vary najdete v tištěném Reflexu číslo 26, který vychází 27. června, koupit si ho můžete i v našem Ikiosku >>>

Časopis Reflex přiveze do Varů film „Moje svoboda“, který připomene třicet let od…
Natočil jsem filmy, které jsou trochu lepší než já. Třeba Pelíšky, říká režisér Jan …




Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2019

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary skončil 6. července. Mimo soutěže se představila řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přivezl unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu byla americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrátil i Casey Affleck a mezi hvězdami byla i Patricia Clarkson.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Privilegované volby: Stane se Andrej Babiš novým prezidentem ČR?
PREMIUM X Karel Steigerwald: Fámy, které cloumají státem, jsou nejriskantnějším nástrojem politiky
PREMIUM X Diskriminace mužů-účetních: Česká veřejná správa povýšila formalismus na kafkovský piedestal
PREMIUM X Bouřlivý říjen 1918: Jak vzniklo Německé Rakousko a málem nevzniklo Československo
PREMIUM X Jaroslav Lobkowicz: Monarchie? Raději bych zůstal u prezidenta a republiky...

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější