Jesenská, Hácha, Wichterle. Scénáře oceněné Filmovou nadací se ohlížejí za osudy skutečných osob.
Silné příběhy osobností českých dějin a k tomu velmi současné téma náhradních matek. Filmová nadace letos na MFF Karlovy Vary vyhlásila vítěze scenáristické soutěže – texty, které podle hodnotícího výboru mají potenciál oslovit nejen filmové profesionály, ale také široké publikum. V hlavní kategorii získali ocenění Ivan Hubač za scénář Emil Hácha a Jan Němec za Zoe. V kategorii Hvězda zítřka, určené autorům do 33 let, uspěli Anna Mrázková se scénářem Milena Jesenská a Marcel Peterka s textem Případ Wichterle. Ocenění autoři si mezi sebou rozdělili celkovou podporu ve výši 680 000 Kč.
Za 21 let své existence už nadace podpořila 137 scenáristů částkou přesahující 15,2 milionu korun. Slavnostní předání ocenění se uskutečnilo během 60. ročníku MFF Karlovy Vary za účasti partnerů nadace, kterými jsou energetická firma innogy, Barrandov Studio a Česká televize. Letošní vítězné scénáře vybral výbor nadace ve složení Ivo Mathé, Ivo Trajkov, Kristián Suda a Zuzana Kopečková. Členové výboru posuzovali celkem 125 anonymně přihlášených scénářů od 135 autorů. Šlo o nejvyšší počet přihlášek za posledních pět let. Kromě zkušeného Ivana Hubače, který působí jako scenárista a dramaturg už pět dekád, jsou vítězi absolventi Divadelní fakulty brněnské JAMU.
„Jsem moc ráda, že se do popředí dostávají náměty týkající se osobností české historie a k tomu jedno opravdu aktuální téma. Jejich zfilmování by mělo divákům nabídnout kromě samotného příběhu také zajímavou vizuální složku. Věřím, že jde o projekty s potenciálem pro zpracování v koprodukci, a to i v mezinárodním měřítku. Dva autoři navíc opět dostanou možnost spolupráce s MIDPOINT Institute, která nepochybně zvýší šanci na převedení scénářů do filmové podoby,“ řekla Zuzana Tylčerová, členka správní rady Filmové nadace a ředitelka komunikace innogy Česká republika.
„Můj scénář je adaptace povídky, která původně vznikla ze zážitku z reportáže České televize,“ řekl Jan Němec o svém projektu Zoe. „Bylo to na začátku války na Ukrajině, kdy to vypadalo, že Kyjev bude obléhaný. Došlo k situaci, kdy páry ze Západu, které měly na Ukrajině objednané dítě k adopci, nevěděly, co s těmi dětmi bude. Kamera v té reportáži vešla do suterénu porodnice a nabídla takový dystopický záběr, kde vidíte vedle sebe dvacet třicet identických novorozenců. Nevíte, jestli si ty páry pro ně budou moc přijet... Ty děti navíc byly v právním vakuu, protože nedostávají ukrajinské občanství, čekají na občanství cílových zemí. Z tohohle zážitku nebo otřesu vznikla povídka o západním páru, který se rozhodne do války pro svoje dítě jet. Je to taková hrdinská cesta, která se ovšem zkazí, protože se ukáže, že s tím jejich vztahem to taky není tak jednoduché a že mají ještě jiné věci k řešení než dítě v Kyjevě.“
Anna Mrázková pak vyhrála se scénářem nazvaným přímočaře Milena Jesenská. „O Mileně Jesenské se dá vyprávět milionem různých zpoůsobů – o Mileně jako o novinářce, o módní ikoně, o bohémské studentce,“ řekla oceněná autorka. „Věřím, že spousta jejích rolí se do mého scénáře promítla, ale já jsem se rozhodla zaměřit se na její vztah s její dcerou Honzou. Scénář má dvě roviny: první začíná na konci 20. let kdy Honza do života Mileny vůbec vstupuje, a druhá rovina je na konci 30. let, kdy Milena sedí v Petschkově paláci a přemýšlí, co teď s Honzou vlastně bude.“ Milena Jesenská se účastnila protinacistického odboje a zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück.
Přímočaře nazvaný je i scénář Emil Hácha. „Nevím, jestli bychom v historii našli člověka, který se nechtěl stát prezidentem, a přesto se prezidentem stal,“ vysvětlil vznik textu jeho autor Ivan Hubač. „To je případ Emila Háchy, který byl nejdřív prezidentem Československé republiky a poté protektorátu. Komunistickým režimem byl považován za zrádce a zbabělce. Načetl jsem o Háchovi spoustu knih a zjistil, že jeho velmi tragický osud v sobě nese značný dramatický potenciál. Pokusil jsem se ho ve svém scénáři rozvinout.“
Ve čtvrtém oceněném scénáři, Případ Wichterle, se pak Marcel Peterka soustředí na soudní spor, který zpochybňuje Wichterleho patent na oční čočky. „Scénář má ambici zobrazit profesora Ottu Wichterleho jako osobnost vnitřně členitou, pochybující a lidsky ambivalentní. Předností textu je zasazení osobního a profesního konfliktu do rámce období studené války, střetu mocenských bloků a specifického postavení vědy jako prostoru, jenž zároveň podléhá politickým tlakům i překračuje ideologické hranice,“ píše se ve vyjádření hodnotícího výboru.
Podle scénářů oceněných nadací už bylo do kin uvedeno 23 filmů. Loni mohli diváci vidět road movie Karavan, která reprezentovala ČR na festivalu v Cannes po 31 letech. V letošním roce se k nim přidají další snímky. „Na letošní karlovarské filmové přehlídce se představí film Mistryně Bohdana Karáska. Diváci budou mít možnost toto drama o lásce, pochybnostech a otázkách zhlédnout v kinech ještě během července. V říjnu pak bude mít premiéru snímek Divočina Evženie Brabcové, jehož scénář nadace ocenila v roce 2020,“ sdělil Petr Tichý, člen správní rady Filmové nadace a generální ředitel a předseda představenstva Barrandov Studio. Na konci roku bude na obrazovkách České televize uvedena dvoudílná minisérie Anežka. Scénář Terezy Brdečkové podpořila nadace v roce 2018.
