Slavnostní zahajovací koncert letošního karlovarského festivalu 30. června večer před hotelem Thermal bude mít hned dvě hvězdy: před hercem Russellem Crowem a jeho skupinou Indoor Garden Party vystoupí i britská kapela Morcheeba. Její jádro tvoří multiinstrumentalista Ross Godfrey a zpěvačka Skye Edwards, která nám odpověděla na několik otázek.
Vystupujete na filmových festivalech běžně, nebo je to pro vás něco výjimečného? Budete pro karlovarský koncert přizpůsobovat playlist?
Podle mě jsou Karlovy Vary prvním filmovým festivalem, kde hrajeme, ale možná se pletu. Zato playlist přizpůsobujeme běžně podle toho, kolik času máme hrát, a často do něj písničky vybíráme na základě toho, kde zrovna vystupujeme: v různých zemích jsou některé naše songy oblíbenější než v jiných. A pro Vary a následující koncert v chorvatské Pule máme taky trochu obměněnou sestavu: za bicími bude místo mého syna Jaegy sedět Greg Neilson, Jaega je teď na šňůře se zpěvačkou Greentea Peng a s Wu-Lu Music.
Ve zmiňované Pule hrajete už dva dny po Varech. Stihnete si Karlovy Vary prohlédnout, nebo dokonce zajít na film?
Přijíždíme večer před zahájením festivalu. Bylo by zajímavé vidět nějaký film, tedy pokud budeme mít čas po zvukové zkoušce. S mým manželem Stevem, který hraje v Morcheebě na baskytaru, si v každém městě, kde se ocitneme, vždycky dáváme aspoň hodinovou procházku. Je to skvělý způsob, jak se udržovat v kondici a porozhlédnout se po okolí. Steve taky skvěle fotí a dává snímky na svůj instagramový profil.
Hudba Morcheeby vždycky měla evokativní, atmosférický až filmový ráz. Zajímalo by vás složit soundtrack k celovečernímu snímku? Vím, že jste před časem spolupracovali s režisérem Stevenem Soderberghem...
Ross se se Stevenem a s producentem Gregem Jacobsem seznámil, když žil v Los Angeles. Napsal pak hudbu pro Stevenův film Dívka na přání (2009). A já jsem zase zpívala v několika písních, které byly pro filmy složené – pro maďarskou rodinnou fantasy Kletba Měsíčního údolí (2009) režiséra Gábora Csupó nebo v poslední době pro snímek Blaženost (2021), který natočil Mike Cahill. A věděl jste, že písnička Blindfold z našeho druhého alba Big Calm byla původně psaná pro film Půlnoc nikdy nekončí (1998) režiséra Davida Veloze s Benem Stillerem? Bohužel jsme ji ale nestihli dokončit včas, tak ve filmu není.
V souvislosti s vaším nejnovějším albem, předloňským Blackest Blue se často zmiňuje jeden váš citát: „Ta deska je o hledání cesty skrz nejtemnější časy a o tom, jak se na druhém konci vynoříme změnění, ale zároveň nedotčení.“ Týkají se ty „nejtemnější časy“ covidové pandemie? Nebo pro vás lockdown jako pro řadu jiných umělců znamenal příležitost pro kreativní rozvoj?
Pro mě je ten citát o osobní bolesti. Kvůli jistým rodinným krizím jsem v roce 2019 tři měsíce každý den plakala. A tohle smutné období mě rozhodně poznamenalo, mám i víc šedivých vlasů a hlubší vrásky. Pozitivní na lockdownu kromě toho, že jsme s Rossem udělali tu krásnou desku, je, že jsem se během něj naučila hrát na violoncello. Všechny naše koncerty byly kvůli pandemii zrušené, měla jsem spoustu času a cello je nástroj, na který jsem toužila umět hrát od dětství. Pořád se to učím a moc si to užívám.
Během pandemie 27. února 2021 jste na dálku zahráli akustickou verzi singlu The Moon pro pásmo Národ sobě – kultura tobě, přenášené Českou televizí. Byli jste tam jediní hosté ze zahraničí. Jak k tomu došlo?
S Rossem jsme během pandemie odehráli mnoho online akustických vystoupení. Vím, že to tak dělala spousta kapel, protože jinak se hrát naživo nedalo. Tohle vystoupení jsme nahráli na place, kde jsme k písničce The Moon natáčeli videoklip s režisérem Martinem J Pickeringem. Sedíme tam na kraji korby starého náklaďáku před zeleným pozadím. Pořadatelé té tříapůlhodinové show Národ sobě – kultura tobě chtěli mít mix nejrůznějších umělců ze všech možných žánrů. Celý program je pořád k vidění na YouTube.
