Pokud znáte jméno režiséra Davida Soderbergha jenom ve spojení s odlehčenými heist gangstarkami o Dannym a jeho parťácích, film Traffic - Nadvláda gangů vám vyrazí dech. Je to temné a neúprosné drama o válce proti drogám, o škodlivosti jednoho i druhého. A právě za roli v tomto filmu, získal v roce 2001 Benicio del Toro Oscara. Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Když si tedy del Toro přijel letos na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech převzít Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, přirozeně uváděl ve velkém sále hotelu Thermal právě Traffic.
Benicio del Toro je herec, kterého bychom s trochou nadsázky mohli označit za “latino Brada Pitta”. Nejenom, že jsou si vzhledově trochu podobní a oba disponují nepopiratelným hereckým talentem, oba jsou taky uvaření do filmu. Na projekci se tak divák mohl dozvědět, že se del Toro trochu vyzná v českém a československém filmu a mezi jeho oblíbené herce patří například Rudolf Hrušinský. Což… mezi čí ne, že?
K samotnému filmu Traffic pak řekl, že před natáčením měl se Soderberghem debatu, při níž se ho režisér ptal jaký podle něj má být vztah mezi hercem a režisérem, na což del Toro odpověděl: “Režisér má vždycky poslední slovo, je trochu jako Bůh. A herec se jen modlí, aby to byl milostivý Bůh.” Vysvětlení téhle trochu kryptické odpovědi spočívá v Beniciově hereckém vzdělání, říká: “Podle Stanislavského má každá postava problém. A úkolem herce je ten problém vyřešit. Právě při natáčení Trafficu jsem se naučil, že problémy se nejlépe řeší, když spolupracuje celý štáb, ale hlavně režisér s hercem.”
Válka až jako poslední možnost
Vzhledem ke svému talentu na záporáky a distinktivně latino vzhledu, hraje del Toro často mexické padouchy. To není zrovna případ Trafficu, tam je spíš… antihrdinou, ale můžeme vzpomenout třeba Divochy Olivera Stona, Sicaria Denise Villeneuva nebo samotným Beniciem zmíněnou minisérii Drug Wars: The Camarena Story. Z publika tak po projekci padl dobrý dotaz: Filmy Traffic a Sicario dělí patnáct let americké “války proti drogám”, ale nic moc se nezměnilo.
S tím souvisel i dotaz týkající se války na Ukrajině a války “vedené tak nějak za humny”. Herec přiznal, že se ho konflikt dotýká čistě tím, že žije mezi lidmi a vidí obecně válku jako nefér k těm spoustám lidí, kteří trpí, přestože nemají s rozhodováním o válečných konfliktech vůbec nic společného. “Válka by měla být vždycky až ta úplně poslední možnost. Co se války s drogami týče, bylo by dobré, kdyby se z toho podařila dostat ta válka. Kdyby se boj proti drogám vedl bez násilí.”
Také ale upozorňuje na to, že thrillery a akční filmy z prostředí drogových válek jsou zkrátka žánrem podobně jako westerny nebo gangsterky ze třicátých let. “Filmaři vyprávějí fiktivní příběhy v prostředí, které jim přijde zajímavé. V reálném, syrovém prostředí, které znají ze svého života a ze zpráv. Aby mohli zkoumat zákoutí duše postav. Často velmi temná zákoutí.”
