AI v českých firmách: méně experimentů, více práce

Report vychází z dat Českého statistického úřadu, Eurostatu a agentury Median. Čísla za rok 2025 ukazují, jak rychle se situace mění. Ještě v roce 2021 pracovalo s AI jen pět procent českých podniků, dnes už 18 %. Nejvýrazněji se posunuly velké společnosti s více než 250 zaměstnanci, kde podíl během jediného roku vzrostl ze 41 na 54 %. Středně velké firmy jsou na 29 %, malé na 13 %. Náskok velkých podniků se tak spíše prohlubuje.

Podobně rychle roste i zkušenost běžných lidí. Podle letošních dat Medianu se s umělou inteligencí setkalo už 62 % české populace, zatímco před rokem to bylo 38 %. Obavy přitom nemizí, stále je má 44 % lidí.

Proč do AI investovat a kde začít

Jiří Hub, výkonný ředitel Asseco Solutions, upozorňuje, že firmy už neřeší, zda si AI vyzkoušet, ale hledají konkrétní procesy, v nichž jim ušetří čas, zpřesní rozhodování nebo omezí rutinní práci: „Podniku může přinést nejvíc ulehčení tam, kde se často opakují procesy nebo některá data. AI se v takových případech dokáže velice rychle učit a potom je celková produktivita samozřejmě daleko vyšší. Ale zároveň v umělé inteligenci, digitalizaci či prostě v IT obecně musí vždy zůstat lidský faktor. Nemluvě o tom, že AI by neměla nahrazovat pracovní místa, nýbrž je rozšiřovat a obohacovat.“

Asseco Solutions proto firmám doporučují místo pátrání po tom, kam by se dala umělá inteligence nasadit, zjistit, kde dnes podnik ztrácí nejvíc času, peněz nebo kvality. Teprve u takového konkrétního procesu lze určit, kdo za změnu odpovídá, změřit výchozí stav a později ověřit, zda nové řešení skutečně přineslo slibovaný efekt.

Texty, zákazníci a administrativa

Kde AI v praxi pomáhá nejvíc, naznačuje přehled technologií. Generování textu nebo řeči používá 73 % českých podniků pracujících s umělou inteligencí, zatímco evropský průměr činí 44 %. Více než polovina, konkrétně 55 %, vytváří pomocí AI obrázky, videa nebo zvuk. V pokročilé analýze textu a v robotické automatizaci procesů naopak české firmy za Evropou zaostávají.

Z firemních agend míří AI nejčastěji do marketingu, prodeje a zákaznické podpory, kde ji nasadilo 59 % podniků s AI oproti 35 % v Evropě. Následuje řízení firmy, administrativa a personalistika se 40 %, dále kybernetická bezpečnost a finance shodně s 24 %. Logistika a skladování jsou se sedmi procenty zatím spíše okrajové. Pro firmu, která s nasazením umělé inteligence váhá, je to užitečné vodítko. Nejrychlejší návratnost lze čekat tam, kde zaměstnanci denně píší podobné e-maily, odpovídají na opakované dotazy zákazníků nebo zpracovávají standardní dokumenty.

Bez dat zůstane AI izolovaným nástrojem

Umělá inteligence nefunguje ve vzduchoprázdnu. Aby mohla dávat smysluplné výstupy, potřebuje čerpat z firemních dat a být napojená na každodenní provoz. Analýzu dat dnes provádí téměř polovina českých podniků, z účetních či finančních systémů získává informace 96 % z nich a data o zákaznících využívá 62 % firem. ERP systém pro plánování podnikových zdrojů má polovina podniků, u velkých firem 93 %. Více než polovina organizací si platí cloudové služby a přesouvá do nich i účetnictví, zabezpečení a klíčové aplikace. Kdo má data rozptýlená v tabulkách a papírových složkách, nevytěží z AI ani zlomek toho co podnik s propojeným podnikovým systémem.

Jak to vypadá v praxi

Pražská Kunsthalle díky systému Helios rychle obnovila provoz po kybernetickém útoku a poté posílila prevenci. Jihlavská výrobní společnost Deville TPC zkrátila elektronický oběh dokladů a čas na zpracování jedné faktury se snížil téměř na polovinu. Pivovar Zichovec díky propojeným datům řídí výrobu více než 120 druhů piva roční produkce a plánuje ji podle aktuální poptávky. Ve všech případech šlo především o úsporu času a menší riziko chyb v běžném provozu.

Největší brzdou rozvoje umělé inteligence paradoxně nemusí být technologie, ale lidé. Podle reportu AI aktivně používá 91,55 % respondentů, kteří rozhodují o rozpočtu nad pět miliónů korun, a v top managementu je to 95 až 100 %. Mezi řadovými pracovníky ji ale využívají jen dvě třetiny a u lidí nad 50 let klesá podíl na 57,5 % a méně. Typickou odpovědí je podle průzkumu věta „vím, že to existuje, ale nevím, jak to funguje“. Má-li investice do AI přinést efekt v celé firmě, a ne jen v kanceláři vedení, musí podnik počítat i se školením a srozumitelnými pravidly, jak s novými nástroji bezpečně pracovat.

„Úspěšná digitalizace nezačíná technologií, ale jasnou vizí toho, čeho chce firma dosáhnout. Ale zároveň v umělé inteligenci, digitalizaci či prostě v IT obecně musí vždy zůstat lidský faktor,“ shrnuje Jiří Hub.