Tichá epidemie Česka: Počet diabetiků se za 30 let zdvojnásobil. Proč bez národního plánu narazíme na zeď?

Kulatý stůl Od shody k plánu: Národní diabetologický plán 2035

Kulatý stůl Od shody k plánu: Národní diabetologický plán 2035 • Zdroj: Kancelář Senátu

Jitka Menclová
Diskuze (0)

Čtěte Reflex v Googlu přednostně

Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Cukrovka už dávno není onemocněním, které by se týkalo jen úzké skupiny lidí. S diabetem dnes v České republice žije více než 1,1 milionu lidí a podle odborných odhadů stoupne jejich počet do roku 2030 až na 1,3 milionu. To znamená, že v blízké budoucnosti bude mít diagnózu diabetu téměř každý osmý Čech. Přesto u nás dosud chyběl ucelený strategický rámec, který by propojil prevenci, včasnou diagnostiku i koordinovanou péči. Právě to by měl změnit Národní diabetologický plán.

Třicetiletý skok v číslech

Pohled do statistik Ústředního ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a ČSÚ ukazuje, jak dramatický posun v české společnosti ohledně čísel ve vývoji nárůstu diabetiků nastal.

Počet diabetiků v ČR (1995–2030)
RokPočet pacientůZ celkového počtu obyvatel
1995~552 tisíccca 5,3 %
2005~740 tisíccca 7,2 %
2015~858 tisíccca 8,1 %
2026> 1,1 milionupřes 10 %
2030 (predikce)~1,3 milionucca 12 %

Zdroje dat:

1995–2015: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) a Diabetická asociace České republiky.
2026: Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS / ÚZIS ČR) a podklady ze Senátu ČR (kulatý stůl, září2026).
2030 (predikce): Epidemiologické a demografické odhady České diabetologické společnosti (ČDS) a ÚZIS ČR

Vidíme, že během pouhých tří dekád se počet léčených pacientů více než zdvojnásobil. Hlavními příčinami jsou stárnutí populace, sedavý způsob života, nevhodná strava, ale i výrazně lepší a včasnější diagnostika v ordinacích praktických lékařů.
Je ale nutné si i uvědomit, že i když je v současné chvíli v registru evidováno přes 1,1 milionu pacientů s diabetem, existují zřejmě další tisíce osob, které mají prediabetes v rozvinuté fázi nebo cukrovku nemají dosud diagnostikovanou.

Senátní apel: Nelze jen reagovat na následky

O nezbytnosti systémového řešení se 15. září 2026 debatovalo na půdě Senátu ČR na kulatém stole pořádaném Výborem pro zdravotnictví. Zástupci Ministerstva zdravotnictví, ÚZIS, zdravotních pojišťoven i pacientských organizací se shodli, že je nutné přejít od diskuzí ke konkrétním krokům.

„Pokud víme, že počet lidí s diabetem bude dále růst, nemůžeme si dovolit pouze reagovat na následky. Musíme mít dlouhodobou strategii, kterou budeme skutečně dodržovat a pravidelně vyhodnocovat,“ zdůraznil předseda Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala. Podle něj stojí Česká republika před volbou, zda bude řešit až drahé komplikace, nebo začne systematicky investovat do prevence a včasného záchytu.

Jak bude Národní diabetologický plán vypadat?

Přípravu strategického dokumentu povede Česká diabetologická společnost ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami. Plán nemá zůstat pouze „papírovým dokumentem“, ale stane se funkčním nástrojem řízení s jasně měřitelnými ukazateli.

Předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný, který kulatý stůl na půdě Senátu odborně zaštítil, upozornil, že klíčem k úspěchu je integrovaný přístup. Jaký je výčet jeho hlavních bodů?

  • Mezioborová spolupráce: Pacient s diabetem potřebuje nejen diabetologa, ale často i kardiologa, nefrologa či praktického lékaře. Péče na sebe musí plynule navazovat.
  • Nové financování: Zdravotní systém musí motivovat k prevenci a včasnému zachycení komplikací, nikoli až k nákladné léčbě rozvinutých stavů.
  • Ucelený systém: Cílem je vybudovat dostupný, koordinovaný a ekonomicky udržitelný systém péče, a to do roku 2035.

Národní diabetologický plán tak představuje historickou příležitost modernizovat české zdravotnictví pro 21. století. Shoda, která panuje mezi lékaři, politiky a pojišťovnami, dává naději, že se tentokrát podaří přejít od vizí k činům. Investice do včasné diagnostiky a moderní léčby totiž není pouze zdravotním, ale především zásadním ekonomickým rozhodnutím pro budoucnost celého zdravotního systému.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů