nahoru

Nakladatelství Paseka vždy bylo a vždy bude hlavně o lidech

Kateřina Kadlecová 19. dubna 2022 • 20:00
Anna Horáčková
Anna Horáčková
• foto: 
Archív nakladatelství Paseka

Ani ne měsíc po listopadové revoluci založil Ladislav Horáček nakladatelství Paseka, jako první knihu v něm vydal Krvavý román svého oblíbeného Josefa Váchala. Jak se za těch bezmála třiatřicet let (a 2300 vydaných publikací) jeden z nejpopulárnějších českých vydavatelských domů rozvinul a jak čelí aktuálním tržním, společenským a ekologickým výzvám, popisuje jeho současná ředitelka a majitelka Anna Horáčková.

Co s vašimi nakladatelskými plány udělal rapidní nárůst ceny papíru? Změnila se tím nějak strategie středně velkých nakladatelských domů, pokud jde o náklady a dotisky, případně výběr publikací?

Nedá mi nevzpomenout na mého tátu, zakladatele Paseky, který vždy tvrdil, že kniha stojí stále stejně: deset piv. Jak roste cena vstupů a papíru nebo cena za práci, tak roste i cena knih pro konečného zákazníka. Tento růst nicméně stále kopíruje spotřebitelské ceny na trhu. Nakladatelská činnost je dlouhodobá, kniha vzniká rok či dva. Neplánujeme tedy škrty v již připravovaných titulech. Rozhodování o budoucích knihách je však složitější. U náročnější literatury buď budeme muset více riskovat a věřit ve větší prodeje, nebo knihu zdražíme, nebo ji bohužel nevydáme. Ediční plán musíme sestavovat s větší obezřetností. Nechceme ubírat na kvalitě obsahové ani vizuální.

Vydali jste koncem března již sedmnáctý díl Velkých dějin zemí Koruny české (který je paradoxně šestnáctým svazkem), dostali jste se až k letům 1948–1956. Tenhle ambiciózní, mnohokrát oceněný projekt historicky prvního vydání kompletních dějin českých zemí považuju za takovou službu národu: cena svazků se zvedá minimálně, přitom náklady na honoráře, výrobu, distribuci se za dobu vydávání zněkolikaná­sobily…

Vím, že to asi není podnikatelsky běžný přístup. Nakladatelství pro mě není byznys v pravém slova smyslu. Knihy vždy byly a vždy budou nositeli společenských hodnot a vzdělanosti. Projekt Velkých dějin zemí Koruny české považuji za páteř nakladatelství, za něco jedinečného, těžko překonatelného. Mám obrovskou radost, že se nám ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR podařilo navázat a pokračovat poválečnými dějinami. Aktuální svazek se navíc v dnešní situaci zdá jako nepostradatelné čtení; věnuje se studené válce nebo militarizaci Československa, občas mrazí z té nepoučitelnosti a z opakování dějin. Vedle této základní řady vycházejí také svazky zabývající se historií jednotlivých oborů, jako je například architektura, školství nebo právo.

Přes „váchalovské“ základy a tradiční českou prózu jste zejména v posledních letech ukročili k populárně-naučné literatuře ekonomického a sociologického rázu, dokonce ke komiksům. Tam děláte velkou službu menšinám, edukujete mládež o sexualitě nebo genderové či psychické odlišnosti, ženy podporujete pomocí „obrazů z mateřského života“ a poskytujete jim útěchu, když se třeba ocitly „bez vlasů“, abych parafrázovala název úspěšného komiksu Terezy Drahoňovské a Štěpánky Jislové. Co zajímavého z podobného soudku chystáte pro tenhle rok?

Celé nakladatelství teď žije komiksovým zpracováním Prašiny. Autorská dvojice Vojtěch Matocha a Karel Osoha nám představí nové hrdiny a vtáhnou nás do nového příběhu, který se částečně s knihami prolíná a částečně na ně navazuje. Není to osvětový komiks jako ve zmiňovaných případech, ale Prašina plní jinou důležitou roli – přivedla spoustu dětí od tabletů a mobilů ke knize a ke čtení. To považuju za jeden z nejdůležitějších úkolů každého nakladatelství.

Po dvaceti letech v Laichterově domě na pražských Vinohradech jste se přestěhovali do Karlína s tím, že to je obrovský krok k „moderní Pasece“, ačkoli jste nezvolili jednu z těch nových budov ze skla a oceli, ale tradiční klasicistní stavbu. Jakou transformaci si od tohoto kroku slibujete?

Paseka vždy byla a vždy bude hlavně o lidech. Prostory v Laichterově domě měly svého ducha a vzniklo zde mnoho zajímavých nápadů, nicméně prvorepubliková stavba nepočítala s technologickými nebo ekologickými nároky na současnou dobu, a tak byl konec platnosti nájemní smlouvy impulsem ke změně sídla. Karlín sám o sobě je čtvrť s bohatou historií, kde se dokonale snoubí stará architektura s moderní. Stejně tak vnímám Paseku. Stojí již téměř třiatřicet let na silných základech, ale hledí do budoucnosti. Redakce v Chopinově byla možná až zbytečně velká, spoustu se protopilo a dům byl závislý na plynu, v Karlíně nám stačí elektřina a rozmístění redakce jsme si naplánovali podle sebe, aby to vyhovovalo lidem i přípravě knih.

Jak chod nakladatelství ovlivnila – a snad i posunula kupředu – dvouletá zkušenost s omezeními vinou koronavirové pandemie? Lze z ní těžit? Znamená kromě jistých ztrát i růst, třeba z hlediska šetření (co do ekonomie i ekologie) nebo zaměstnaneckého komfortu?

Nerada si stěžuji a snažím se hledat na věcech pozitivní stránky. Na­učili jsme se pracovat z domova, ale také jsme zjistili, že osobní kontakt je pro naši práci nezbytný. Ač je na první pohled home office pro firmu levnější a práce v županu komfortnější, nikdy nenahradí kreativitu kolektivu, která je pro náš způsob práce nezbytná. Přesvědčili jsme se, že kvalitní knihy si své čtenáře najdou v každé době. Navíc jsme se dlouho před pandemií rozhodli, že budeme vydávat pouze padesát titulů ročně. Už můj táta varoval, že knižní trh je přesycený, a dnes je to spíš horší. Nechceme přispívat současné nadprodukci, plýtvat papírem i energií ve více smyslech toho slova.




Prezidentské volby 2023

Začátkem roku 2023 se budou konat prezidentské volby, kde se rozhodne o nástupci Miloše Zemana. Přinášíme vám přehled užitečných informací, volební zpravodajství i zajímavosti týkající se prezidentského úřadu.

Kandidáti Termín voleb

Voličský průkaz Volební systém Pravidla kampaně Výsledek voleb Druhé kolo


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.