Dohnala jste pak tu odloženou oslavu?
Já jsem ani neměla v úmyslu narozeniny slavit. Pro mě byla taková oslava, že jsme si zašli s rodiči do kina, přidal se k nám i můj bratr a moc jsme se tomu smáli, protože takhle ve čtyřech jsme snad nebyli v kině nikdy. Uděláme asi nějakou společnou oslavu – táta bude mít osmdesátiny, minulý rok mamka měla sedmdesát, moje děti měly taky narozeniny. Ale v téhle době se těžko něco plánuje.
Jak se to dá spojit s angažmá v divadle? Prý se s kolegy večer dozvídáte, co máte hrát druhý den...
Ano, pár týdnů bylo extrémních. Probíhaly neustálé změny, neustále byl někdo nemocný nebo v karanténě. Ráno jsme si vždycky udělali testy a podle toho, kdo byl negativní, se poskládalo večerní představení – nebo se nehrálo vůbec. Chvíli se to dá vydržet, ale po delší době je to už únavné. Je to dobrý trénink na to, nic neplánovat a žít tady a teď.
Natáčela jste i minisérii Volha, v níž hrajete maminku Kryštofu Hádkovi. Matky nebo mateřské postavy podle mě představují důležitou část vaší filmografie: ztvárnila jste odcizenou matku titulní vražedkyně ve filmu Já, Olga Hepnarová i mateřskou Evičku ve Čtyřech sluncích, v Podezření je vztah vaší postavy Hany s vaší filmovou dcerou Terezou stejně důležitý jako kriminální linie. Jak tuhle svou sérii matek vnímáte?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Už mám předplatné.
Přihlásit se
