Vy, vaši rodiče či prarodiče možná stále držíte velký majetek získaný v kupónové privatizaci, ale vůbec o tom nevíte. Nebo hůř, drželi jste, ale už propadl. Jen na dividendách proto lidé definitivně přišli už o čtyři miliardy korun. A další stovky miliónů marně čekají na vyzvednutí právě teď. Dostat se k těmto penězům není těžké.
Začalo to kupónovou privatizací v první polovině devadesátých let. Z miliónů Čechů, kteří desítky let žili v socialismu potírajícím podnikání, se náhle stali podílníci ve firmách, akcionáři, drobní kapitalisté. Nebyli na to připraveni. O nabytý majetek se příliš nestarali, byli zvyklí, že o všechno se postará stát. Jednotlivé privatizační skandály pak navodily atmosféru, že je to celé jenom podvod a peníze jsou fuč.
Jenže nejsou. Provozovatel webových stránek in-server.cz Martin Garnac, jenž se zabývá českými akciemi, loni odhadl, že celkově se hodnota majetku akcionářů z kupónové privatizace vyšplhala na 100 miliard korun. Jsou v tom akcie z kupónovky i například dividendy, které tyto akcie svým držitelům přinesly či mohly přinést. Menší, avšak nezanedbatelnou část tvoří akcie zapomenuté, jež můžete ve své rodině objevit i vy.
Spící akcionáři
Centrální depozitář cenných papírů (CDCP) dosud eviduje 1,4 miliónu majetkových účtů v takzvané nezařazené evidenci. To znamená, že skoro jeden a půl miliónu Čechů má spící účet s cennými papíry. Jsou v tom akcie a s nimi často i nároky na dividendy. Většina účtů bude bezcenná, na jiných budou akcie za pár stovek. Ale na dalších může čekat poklad. Zjistit, zda takový zapomenutý účet vy nebo vaši blízcí mají, je jednoduché. Na stránkách CDCP zadáte rodné číslo a ihned vidíte výsledek.
Mezi největší zapomenuté „skvosty“ patří akcie ČEZ. Energetický gigant každý rok ze svého zisku vyplácí akcionářům miliardy na dividendách. Svou část dividend si ale každý rok „zapomene“ vyzvednout zhruba pětina akcionářů ČEZ, tedy asi 25 tisíc lidí. „Jde především o fyzické osoby z Česka, o pozůstatek z kupónové privatizace,“ potvrzuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Tito „zapomnětlivci“ sice drží jen asi 0,3 procenta společnosti, jenže každý rok přicházejí dohromady zhruba o 60 miliónů korun. Na dividendách, které si mohou vyzvednout vždy za poslední čtyři roky, tak u ČEZ nechali definitivně propadnout skoro 300 miliónů korun (do roku 2009) a dalších téměř 300 miliónů ještě čeká na vyzvednutí. Mluvčí ČEZ Kříž přitom potvrzuje, že se tu a tam nějaký akcionář probudí a přijde si vybrat dividendy za poslední roky, stává se to ale jen výjimečně. Přitom ČEZ všem svým – zhruba 130 tisícům – akcionářům posílají dopisy. Jenže „spící“ akcionáři se často přestěhovali a nenahlásili na příslušném místě novou adresu.
Mimochodem, akcionáři ČEZ, kteří si pravidelně nevyzvedávají dividendy, drží dohromady akcie za zhruba jednu miliardu korun.
A nejde zdaleka jen o ČEZ. Spící akcionáře má třeba Komerční banka, jež údaje o nevyplacených dividendách sice nezveřejňuje, dobrovolně ale prodloužila lhůtu pro jejich vyplacení na deset let. Zapomenuté akcionáře mají i firmy, jako je Metrostav, Unipetrol či Pražská teplárenská, u které zůstaly dividendy i výtěžek z dražby akcií na majitele v hodnotě desítek miliónů korun. Podle Jana Hejkala, jenž se výkupem akcií z kupónové privatizace zabývá, je však Pražská teplárenská příkladem firmy, která se k zapomenutým akcionářům chová férově, nezkouší se z výplaty peněz vykroutit. Některé jiné společnosti se podle něj často pokoušejí s takovými „objevenými“ akcionáři zamést.
Výhra a prohra
Objevit akcie takových firem je výhra. Už proto, že mnoho akcií už prolétlo komínem. Pomineme krachy firem, kde o akcie přijdou všichni.
Za prvé: řada firem své minoritní akcionáře vytěsnila. Co to znamená? Majoritní vlastníci akciových společností, kteří vlastní alespoň 90 procent akcií, mohou od roku 2005 vytlačit malé akcionáře i přes jejich nesouhlas – ovšem za náhradu. „Spící“ akcionáři se ovšem nepřihlásili, a tak o své akcie mnohdy přišli bez náhrady – nárok na náhradu za vytěsnění trvá jen čtyři roky, pak peníze zmizí v nenávratnu. A vytěsňování stále pokračuje u mnoha firem, jejichž seznam najdete na in-server.cz. I to je důvod, proč s pátráním po zapomenutých akciích neotálet.
Za druhé – loni byly zrušeny tzv. anonymní akcie, akcie na majitele. Kdo takové akcie do loňského června nevyměnil za akcie na jméno, přišel alespoň dočasně o akcionářská práva, třeba o nárok na dividendy. Řada firem ovšem tyto akcie stále vyměňuje, a tak můžete dát vše do pořádku. Některé firmy ale prohlásily v souladu se zákonem tyto akcie za neplatné a veřejně je vydražily. V takovém případě máte nárok na svůj díl z výtěžku dražby.
Za třetí – jsou lidé, kteří se svých akcií vědomě zřekli (nebo se spíš stali obětí vlastní nedostatečné informovanosti). Jak? Centrální depozitář cenných papírů má svůj Nadační fond. Do něho lidé mohou ukládat cenné papíry, o které se nechtějí starat – typicky jsou to bezcenné akcie nebo akcie společností, s jejichž akciemi se neobchoduje. Jenže bůhví proč v něm skončilo třeba 36 akcií Metrostavu v současné hodnotě 41 tisíc korun, které letos i loni nesly dividendu 774 korun. Jan Hejkal upozorňuje na důchodce, jenž Nadačnímu fondu věnoval čtyři akcie Pragoimexu. To je firma, která na jednu akcii v posledních letech vyplácela dividendu 4000 korun. Penzista by tedy měl každý rok pěkný 13. důchod. Nemá.
Zpráva o velikosti majetku, o který se Češi nestarají a o němž často ani nevědí, že ho mají, je svým způsobem děsivá. Pro každého bývalého DIK, tedy držitele investičních kupónů z kupónové privatizace, je přitom první krok snadný (viz Návod v rámečku). Většina lidí nenajde nic, tisícům – či spíš desítkám tisíc – ale takové pátrání přinese citelné vylepšení rodinného rozpočtu.
Z celkového počtu 2168 akciových společností a investičních fondů v kupónové privatizaci je dosud aktivních zhruba 450 firem, jež stále zároveň mají drobné akcionáře z dob kupónovky. V dalších asi 800 případech došlo k vytěsnění drobných akcionářů. A u asi 280 firem proběhlo sloučení či rozdělení, takže akcionáři dostali nové akcie. Další zkrachovaly nebo skončily v likvidaci.
V každém případě tu stále leží spousta peněz, které čekají na vyzvednutí. Chcete je?
Návod: Jak se dostat ke svým penězům
První krok: Na adrese www.centraldepository.cz/isbpublic/sv29.do ověřte, zda máte zapomenutý majetkový účet v nezařazené evidenci. Stačí vyplnit do kolonky rodné číslo, výsledek ukáže webová stránka hned.
Druhý krok: Pokud se dozvíte, že účet existuje, zjistěte, co na něm je. Podejte si žádost o výpis přímo v Centrálním depozitáři cenných papírů v Praze (za 500 Kč) nebo u obchodníků s cennými papíry (například u bank), jejichž seznam na webu depozitáře také najdete (obvykle za menší poplatek).
Třetí krok: Zjistěte, co je firma nebo firmy, jejichž akcie dosud držíte, zač. Existují dosud? Obchoduje se s jejich akciemi? Vyplácejí dividendu? Nevytěsnily své minoritní akcionáře? Pomůže vám především internet, případně do firem zkuste zavolat nebo se poraďte s odborníkem.
Čtvrtý krok: Sami se pusťte do nápravy situace nebo si někoho najměte. Buď máte na účtu brak, ten přesuňte rovnou do Nadačního fondu depozitáře. Pokud mají akcie hodnotu, pak je ještě třeba zjistit, zda náhodou stále nejsou psány na majitele – takové akcie už neplatí a musíte si je vyměnit, jinak nebudete mít nárok například na dividendy. Ani pokud došlo k vytěsnění nebo k veřejné dražbě akcií, které si loni akcionáři nevyměnili ve stanovené lhůtě za akcie na jméno, neztrácejte naději. Můžete mít nárok na protiplnění. Firmy, které vytěsnily menšinové akcionáře, a lhůtu, dokdy se akcionáři o protiplnění mohou přihlásit, najdete na serveru in-server.cz
Text byl původně publikován v tištěné verzi Reflexu č. 22/2015.
