Člen Činohry Národního divadla a spoluzakladatel kultovní nezávislé formace Cabaret Calambour je rozkročen do několika směrů: vedle velkých činoherních rolí zvládá skládat hudbu, psát písňové texty zdaleka nejen o lásce, koncertovat s kapelou Igor Orogovič & Co., hrát na klavír… Sám o sobě říká, že je „kutilem v oblasti umění,“ uznává ale, že hlavní role v komorním muzikálu Divadla ABC Lazarus Davida Bowieho, který minulou středu na festivalu Colours of Ostrava zvedl ze sedadel všechny a obrovské Vítkovice Gong Stage, pro něj byla zlomová. Jak se na ni připravoval? A jakým způsobem skládá nové písničky? A proč odešel ze seriálu Polda? Nejen o tom jsme mluvili na besedě na Reflex Stage na Colours of Ostrava 2023. Pusťte si záznam hodinové debaty ve videu v úvodu článku.
Možná si jednou napíše vážný, pořádný muzikál, teď se chce ale kromě práce v Národním divadle soustředit na svou sólovou hudební dráhu; vždyť letní koncerty zánovní kapely Igor Orogovič & Co. jsou už vyprodané.
Desáté výročí stálého angažmá v pražském Národním divadle sice neslaví, ale je rád, že tam pracuje, protože se i přes velikost hereckého souboru a obou divadelních sálů (Stavovské, Národní) se čas od času povede inscenace, která podle něj dokonale rezonuje. Přesto si rád jako host odskakuje „z velké na malou“, myšleno divadelní scénu: „Je to jako hrát fotbal na velkém hřišti a pak na malém hřišti malou kopanou. Při té malé kopané si člověk zablbne víc, uběhat velké hřiště je někdy těžší práce.“ Na volné noze by ale být nechtěl, je prý týmový hráč, má rád řád a rád někam patří: v letech 2009-2013 strávil čtyři sezóny v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.
Snad právě proto měla hodinka na přeplněné stagi Reflexu tak uvolněnou, přátelskou atmosféru: Igor Orozovič se vlastně vrátil do místa, kde kdysi průrazně nastartovala jeho úspěšná herecká kariéra. V Ostravě na Reflex stage tak padaly i dotazy z publika, všimněte si třeba otázky na náušnice na polštáři či pod polštářem – a užijte si tu hodinku.
