Čínský pavilon ve Vlašimi je rozhodně nejfotogeničtějším místem zámeckého parku.

Čínský pavilon ve Vlašimi je rozhodně nejfotogeničtějším místem zámeckého parku. Zdroj: Martin Špoula, Kraj blanických rytířů

Vlašimský zámek je sídlem Muzea Podblanicka. Jeho expozice vás seznámí s historií zámku i parku
Vlašimská brána je jednou ze tří novogotických vstupních bran do zámeckého parku ve Vlašimi
Rytina Antonína Pucherny, zobrazující Čínský pavilon na přelomu 18. a 19. století
Na Naučné stezce vlašimským zámeckým parkem se můžete těšit na množství herních prvků
Kuřácký salon v expozici Auerspergové v Muzeu Podblanicka na zámku ve Vlašimi
7
Fotogalerie

V zámeckém parku ve Vlašimi vás překvapí kousek Číny

Ačkoli středočeská Vlašim nebyla kolem roku 1780 rozhodně žádnou Paříží ani Londýnem, i tady, podobně jako v dalších evropských romantických parcích vznikaly v poslední třetině 18. století velmi módní a exotické architektonické prvky. Jedním z nich je bohatě zdobený Čínský pavilon. 

Původně se do něj vstupovalo pomocí můstku ze sousední věže. Interiér byl zařízen v čínském duchu a doplněn porcelánovými figurkami. Věž zdobili dráčci a ze střech visely skleněné zvony, které ve větru vydávaly příjemnou melodii. V okolí byly umístěny ptačí voliéry. 

K Čínskému pavilonu, jehož dnešní podoba pochází z 19. století, vás dovede naučná stezka. Do interiéru pavilonu a dalších staveb se můžete podívat s průvodkyní z Podblanického infocentra.

Vlašimský zámecký park, právem pokládaný za jeden z nejkrásnějších a nejzachovalejších evropských parků, založili první vlašimští Auerspergové – hraběnka Marie Josefa a její manžel Karel Josef. Dvorní dáma na císařském dvoře a císařský komoří upravovali zámek jako venkovskou rezidenci v pozdně barokním duchu. Dnešní klasicistní podobu dal zámku v polovině 19. století Karel Vilém Auersperg. V zámecké expozici Muzea Podblanicka, věnované tomuto šlechtickému rodu, si můžete prohlédnout například jeho ložnici. 

Více informací najdete na internetových stránkách www.blanik.net.

Čarovný hrad Vrškamýk

Dalším zajímavým místem, které nepochybně stojí za návštěvu, je královský hrad Vrškamýk. Najdete jej v magické krajině kolem břehů Vltavy.

I když Vrškamýk není tak známý jako jiné hrady, patřil svého času k významným a mocným sídlům přemyslovských králů, kteří jej rádi navštěvovali. Výlet sem navíc můžete spojit s krásnými toulkami turistickou oblastí Toulava – nedaleko hradu leží vyhlášená vyhlídka na Solenickou podkovu Vltavy. V obci Kamýk nad Vltavou se v létě můžete svézt po Vltavě na replice voru z 19. století, osvěžit se vyhlášenou Andělskou zmrzlinou a především si můžete užít všudypřítomné výhledy na zvlněnou krajinu Povltaví.

Na hradě podle pověsti se svými poddanými špatně zacházel krutý rytíř Hunec. Když se jednoho dne vydal na projížďku do okolí, byl v lese zabit. A tak se jeho duch dodnes toulá krajem.  Vrškamýk ale ve skutečnosti býval královským hradem, který vznikl v období vlády nejmocnějších přemyslovských králů. Započaté dílo krále Václava I. dokončil jeho syn Přemysl Otakar II. Za jeho vlády byl hrad dokonce správním centrem celého kraje nalevo od Vltavy a sídlil zde královský úředník. Naposledy byl hrad obýván za Karla IV. Po vybudování honosnějšího Karlštejna panství připadlo pod něj a Vrškamýk byl opuštěn. 

Zub času a lidské ruce se na hradu opravdu podepsaly, dnes zde najdete pouze část obvodových zdí. Díky projektu Kamýk nad Vltavou – výlet do středověku se ale můžete bez zábran přenést o několik století zpátky. Historií hradu vás provedou informační panely, jeho okolí vám ukáže vyhlídková věž, děti se mohou pobavit na středověkém hřišti.

Z Kamýku nad Vltavou vás k hradu zvanému též Hunec dovede zelená turistická značka. Po ní můžete pokračovat až do Zduchovic, kde se nachází penzion Jezerná s restaurací v areálu pro parkurové závody. Odtud můžete pokračovat k vyhlídce na Solenickou podkovu.

Projekt „Rozvoj produktu Střední Čechy královské" byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj. 

Ministerstvo pro místní rozvoja