Jaromír Nechanský: Superman v brýlích bojoval proti nacistům a skončil na komunistické šibenici

Leckdy o osudu člověka rozhodují náhody. Zapříčiní, že dotyčný z chodu dějin ke své škodě „vyčuhuje“ příliš. Klíčová kapitola v životě Jaromíra Nechanského začala v noci 16. února 1945 ve 23 hodin a 22 minut mezi obcemi Javorné a Krásné u Nasavrk. Tehdy jej z výšky asi 800 metrů jako velitele čtyřčlenné paraskupiny PLATINUM vysadila osádka Halifaxu II JP 231 GR-A z 301. polské peruti zvláštního určení „Obrońców Warszawy“, které velel zkušený navigátor P/O Leon Schedlin-Czarliński.

VZPOMÍNKY RADISTY

Členem výsadku byl také tehdy třiadvacetiletý radista Jaroslav Klemeš. Před bezmála pěti desítkami let měl autor tohoto článku tu čest se s tímto mužem seznámit a poprvé slyšet i příběh Jaromíra Nechanského. „První pokus vysadit nás do protektorátu z jižní Itálie, kde jsme trčeli po přesunu z Velké Británie řadu měsíců, proběhl 7. října 1944,“ vyprávěl. Let ale nebyl kvůli špatnému počasí úspěšný a stejně tak se letadlo muselo vrátit na základnu do Itálie i při druhém letu 22. prosince 1944.

„Naši skupinu – v pořadí Jaromír Nechanský, já, Lojza Vyhňák a Jarda Pešan – nakonec vysadili polští letci až v únoru 1945 u Nasavrk. Protože to byl náš už třetí let do okupované vlasti, měli jsme strach, že naše vysazení zase něco zmaří. Poláci, hlavně jejich navigátor, však suverénně tvrdili, že oni nás vysadí na metr přesně. A svůj slib splnili… Polský dispečer zvedl povzbudivě palec a my jeden po druhém přistupovali k otvoru pro seskok. Pod námi byla hustá černá masa hlubokých lesů s nepravidelnými bílými jazyky sněhu,“ vzpomínal Klemeš.

TVRĎÁK V BRÝLÍCH

Pražský rodák Jaromír Nechanský odešel z protektorátu s kolegou, poručíkem Václavem Matějovským, přes Beskydy do Polska 8. června 1939, aby vstoupil do čs. zahraniční armády. Poručík jezdectva Jaromír Nechanský netušil, jak dlouho bude muset čekat na příležitost bojovat s okupanty. S dalšími dobrovolníky odplul lodí do Francie, v Tunisku se stal seržantem 4. pluku Zuávů koloniální pěchoty, než se mohl v Agde o dva měsíce později konečně zaregistrovat v československé armádě.

V červnu 1940 se Francie po německém útoku zhroutila jako domeček z karet, Nechanský se už na frontu nedostal. Po přesunu do Velké Británie byl pak v květnu 1942 vybrán jako dobrovolník mezi muže pro vysazení do pro­tektorátu.