Nobelova cena za mír: Měl ji terorista, disidenti i aktivisti. Dostane ji i Donald Trump?

Když šel v červenci norský ministr financí Jens Stoltenberg po ulici v Oslu, najednou mu na mobil volal Donald Trump. Znají se dlouho, protože Stoltenberg byl generálním tajemníkem NATO a tykají si. Místní vlivné a seriózní noviny Dagens Næringsliv (takové norské Financial Times) pak přišly s informací, že Trump chtěl „projednávat cla“ a také „chtěl Nobelovu cenu“. Toto prestižní a ve světě velmi sledované ocenění totiž od roku 1901 uděluje norský Nobelův výbor. Trump si zřejmě myslí, že Stoltenberg by to proto mohl nějak ovlivnit. To je ale hluboký omyl amerického prezidenta. Ukazuje to na posedlost, s níž nájemník z Bílého domu po nobelovce touží.

Donald Trump u toho opakovaně připomíná, kolik „velkých a krásných mírových dohod“ už od svého lednového návratu do funkce prezidenta zprostředkoval. Například dohoda podepsaná 8. srpna mezi Arménií a Ázerbájdžánem, ke které Trump přispěl, je skutečně průlomová a významná. Vede k míru po desítkách let válčení, nenávisti a desítkách tisíc obětí. Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev po podpisu dohody oznámili, že Trumpa nominují na Nobelovu cenu za mír.

Pro mnoho lidi ve světě by bylo udělení tohoto ocenění Donaldu Trumpovi nestravitelné, protože je to kontroverzní politik. Přitom jeho snahy vyjednat mír na Ukrajině dokládají, že v tomto směru dělá daleko víc než kdokoli jiný na světě. On sám ale tuší, že k takovému kroku nebude moc velká vůle. „Nikdy mi nedají Nobelovu cenu za mír,“ řekl v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Oválné pracovně. „Je to škoda. Zasloužím si ji, ale nikdy mi ji nedají.“ Tato slova od té doby opakuje. Netanjahu ho samozřejmě na cenu navrhl také.

Na Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 je nominováno 338 kandidátů, z nichž 244 jsou jednotlivci a 94 orga­nizace. To je výrazný nárůst oproti loňskému roku, kdy bylo nominováno 286 kandidátů. Nejvyšší počet nominovaných byl pak v roce 2016, kdy to bylo 376 kandidátů.

SPORNÁ ROZHODNUTÍ

Pokud budeme spravedliví, Trump si nobelovku určitě zaslouží daleko víc než někteří lidé v minulosti. Vždyť palestinský vůdce Jásir Arafát, který cenu získal v roce 1994 společně s izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a izraelským ministrem zahraničí Šimonem Peresem, zasvětil část svého života terorismu a při útocích jeho bojovníků zahynulo mnoho nevinných civilistů. Pravda, pak podepsal s Izraelci mírovou dohodu, která ale vydržela jen krátkou dobu. Historik Burton Feldman ve své knize The Nobel Prize: A History of Genius, Controversy, and Prestige napsal, že když výbor odhlasoval cenu pro Arafáta, jeden z jeho členů okamžitě rezignoval a veřejně odsoudil palestinského vůdce coby „teroristu“. Další pak odstoupil později.

Přitom Arafát přednesl při přebírání ceny v Oslu velmi dobře napsanou a na city působící umírněnou řeč. Mírový proslov. Začal citátem z koránu: „Jestliže by byli nakloněni uzavřít mír, nakloň se k němu i ty a spoléhej na Alláha.“ Což nevím, jak znělo uším přítomných oceněných Židů. Pak ale řekl i slova, která už léta z úst naprosté většiny Palestinců neslyšíme. A mám obavu, že ani neuslyšíme. Arafát prohlásil: „Mír je pro nás aktivum a je v našem zájmu. Je to absolutní lidské aktivum, jež umožňuje jednotlivci svobodně rozvíjet svou individualitu bez jakýchkoli regionálních, náboženských nebo etnických pout. Obnovuje nevinnou povahu arabsko-izraelských vztahů a umožňuje arabskému duchu, aby prostřednictvím nespoutaného lidského projevu odrážel své hluboké pochopení židovsko-evropské tragédie, stejně jako umožňuje mučenému židovskému duchu vyjádřit svou nespoutanou empatii k utrpení, které palestinský lid snáší během své rozervané historie. Pouze mučení mohou pochopit ty, kteří prožili mučení.“