Areál Klínovec patří k největším lyžařským střediskům v Česku. Za upravenými sjezdovkami a novými lanovkami sem jezdí mnoho lidí z tuzemska, polovinu hostů ale tvoří zahraniční návštěvníci, především z Německa. Jaké mají na Klínovci plány na další roky? A proč je někdy těžké je prosazovat?
Loni jste otevřeli novou sjezdovku, která má skoro tři a půl kilometru a je zatím nejdelší sjezdovkou v České republice. Jaké jsou ohlasy návštěvníků?
Na sjezdovku máme skvělé reakce, a to i díky tomu, že ji obsluhuje zakrytá čtyřsedačková lanovka, takzvaná bublina. Ta je samozřejmě oranžová, tedy pro Klínovec charakteristická. Modrá sjezdovka je velmi mírná, je na slunečné straně, nemá ani žádné nepříjemné okamžiky. Tím je velmi vhodná pro méně zkušené lyžaře a rodiny s dětmi. A také dobře doplňuje vedlejší červenou, pro někoho třeba místy příliš prudkou sjezdovku. Musím říct, že obě jsou velmi pěkné trasy, které mají alpské parametry v Česku neobvyklé. Navíc díky tomu, že se otevřela jižní strana Klínovce, došlo i k propojení s areálem Neklid a také k určitému přesunu lidí ze severní strany. Takže spokojenost na všech frontách.
Jak to bude s cenou skipasů v letošní sezóně? Máme si připravit více peněz?
I přes všeobecné zdražování a modernizaci areálu u nás zůstává cena skipasu stejná jako loni. Nejlepší je pořídit si takzvanou Sezónku, tedy jízdenku, se kterou můžete u nás jezdit celou sezónu bez omezení. Její cena se odvíjí od toho, kdy ji zakoupíte, zvýhodněně ji pořídíte pro děti nebo seniory. Ostatní hosté, kteří plánují lyžovat minimálně jeden a půl dne, mají v ceně skipasu i služby skiareálu Fichtelberg, který kapacitu sjezdovek zvyšuje na celkových 47 kilometrů.
Vaší dlouhodobou vizí je právě propojení těchto dvou areálů – Klínovce a Fichtelbergu –, a to lanovkou vedoucí přes údolí. V jakém stadiu je tento projekt?
Řekl bych, že realizace se velmi přiblížila, de facto nikdy nebyla blíž. Německá strana, konkrétně město Oberwiesenthal, totiž plánuje odprodej místního skiareálu investorovi, který získal prostředky prodejem své původní firmy a chce to tu celé zmodernizovat. Bavíme se nyní na úrovni municipalit a vedení areálů, naším společným cílem je záměr vybudovat dva a půl kilometru dlouhou lanovku, jež by oba areály propojila.
Jak by tahle lanovka měla vypadat a co by celé oblasti přinesla?
Jedná se o nejmodernější typ lanovky s velkou kabinou/vagónem, s prosklenou podlahou, kterou známe z velkých středisek ze zahraničí. Vedla by nad údolím, ve výšce asi 100 metrů, to znamená, že stavba by proběhla bez nutného kácení. A přínosem by zcela určitě byla – kromě zvýšení turistické atraktivnosti i co se týká ekologie; citelně by snížila zátěž vrcholové partie hor od aut. V současné době totiž denně z jedné strany na druhou projedou stovky aut. A předpokládáme, že až si Němci svůj areál zmodernizují, bude migrace oboustranná.
V blízké budoucnosti vznikne pravděpodobně téměř v celé ploše Krušných hor chráněná krajinná oblast a dle mého je třeba uvést do rozumného souladu ochranu krajiny, a přitom neohrozit životní úroveň lidí, která je závislá na fungování turistických služeb v okolí Klínovce.
Vy jste tedy proti vyhlášení CHKO v Krušných horách?
Právě naopak. Jen je potřeba mít respekt k tomu obrovskému množství energie, kterou přilehlé obce a obyvatelé za poslední desítky let vynakládají na rozvoj oblasti, kde je jinak velmi obtížné bez rozvinuté turistiky žít a najít práci. Oblast Klínovce byla vyčleněná k rekreaci už od padesátých let minulého století, a tak je to stanoveno i v krajských zásadách rozvoje této oblasti. Nehledě k tomu, že zrovna tady bychom si, co se týká životního prostředí, vůbec nepomohli – celá ta migrace aut by nám zůstala. Navíc jde o dlouhodobě vyloučenou lokalitu, kde dochází k citelnému odlivu obyvatel. Tento krok by oblast ještě více zakonzervoval a v podstatě by došlo k vylidnění a k socioekonomické destrukci. Lidé tu zůstanou, pouze když tu bude turistický ruch, a to celoročně.
Přilehlá města a obce, které žijí v podstatě jen z cestovního ruchu, právě obdržely návrh, proti němuž se chtějí silně vymezit a hledat rozumný kompromis. Pevně věříme, že zvítězí zdravý rozum.
Když se podíváme na skiareály obecně, jaká je jejich role v horském turismu?
Myslím, že si to málokdo uvědomuje, ale skiareál je motorem celé oblasti. Kvůli němu sem lidi jezdí a na něj se nabalují i další služby. Existuje studie KPMG (celosvětová síť poradenských společností poskytujících služby v oblasti auditu, daní a poradenství; poznámka autorky), která hovoří o prostředcích utracených v lyžařských střediscích. Vyplývá z ní, že jedna koruna utracená ve skiareálu znamená sedm korun utracených vedle, tedy v ostatních službách, jako jsou půjčovny, restaurace, obchody, ubytování atd. Navíc tu v plné sezóně pracují tisíce lidí a na ně se naváží další tisíce v okolních službách. Ten přínos pro ekonomiku z těchto oblastí je opravdu enormní.
Dá se tedy říct, kolik korun přinesou skiareály ekonomice České republiky?
Český horský turismus přináší do státní kasy zhruba 13 miliard korun ročně. A to bez toho, aby se tu získávaly dotace. Pro stát jsme třeba výnosnější než celý chemický průmysl! A to nemluvím o tom, že spousta lidí si v okolí lyžařských středisek nakupuje apartmány, kam jezdí a které užívají. Rozvoj každého skiareálu v podstatě znamená, že sem přicházejí další peníze. My, protože se nacházíme na hranici České republiky, přinášíme navíc do ekonomiky prostředky od zahraničních návštěvníků.
V Rakousku mají zákon o cestovním ruchu, u nás zatím nic takového neexistuje. Jak se díváte na tuto věc?
Je obrovská škoda, že u nás není. Protože takový zákon by donutil jednotlivé subjekty přispívat do společného rozpočtu, ze kterého by se pak financovaly různé brožury, skibusy a další služby. U nás je to ale bohužel poměrně nereálné prosadit. Jde to napříč ministerstvy a volební období je natolik krátké, že se k tomu ještě nikdy nikdo nedostal. Nedělám si proto iluze o tom, že by se to v nějaké krátké době povedlo. Máme se v tomto ohledu co učit od Rakouska, kde jim to perfektně funguje. U nás jsme v tomto oboru zřetelně handicapovaní. K naší škodě.
Když se vrátím k propojení obou skiareálů – tedy Klínovce a Fichtelbergu lanovkou přes údolí. V čem by byla její unikátnost?
Šlo by o největší propojený areál ve střední Evropě, který nemá obdoby široko daleko. Lanovka by navíc měla každou koncovou stanici v jiné zemi. Města a obce obvykle po podobných turisticky atraktivních projektech touží, ale chybí jim zajištění financování. Tady jsou investoři na obou stranách, české i německé. Projekt by tak zajistil celému kraji nejen určitou prosperitu, ale i návrat na výsluní z hlediska turistického ruchu.
Kdy by tedy teoreticky mohla začít výstavba?
Čekáme teď na to, až v polovině příštího roku dojde k definitivnímu hlasování zastupitelstva o prodeji německého lyžařského areálu. Tam skutečně cítíme konsensus pro tento krok; město samotné vidí, že potřebný rozvoj, tedy investice v řádu miliard, není schopno samo zrealizovat. Do té doby budeme my jednat u nás a necháme si vypracovat i studii od dvou lanových společností. Projekt propojení obou areálů bereme jako naprosto prioritní, jde o skutečný game-changer. Pokud vše půjde hladce, doufám, že se nám lanovku podaří postavit a zprovoznit v horizontu tří let.
