Alternativní zdroje elektřiny hledá v současné době mnoho obyvatel České republiky. Jednou z možností, jak si zajistit vlastní nezávislý zdroj, je pořízení fotovoltaické elektrárny. Petr Částek, člen představenstva společnosti Columbus Energy, v rozhovoru Reflexu prozradil, jaké jsou nyní v této oblasti trendy i možnosti.
Jaká je nyní u nás situace s fotovoltaikou, je trh saturovaný?
Zájem je nyní enormní, především v minulém roce násobně rostl. Ze studie, kterou pro nás vypracoval Svaz moderní energetiky, plyne, že potenciál na střechách českých domů je obrovský. Do roku 2030 by mělo u nás být nainstalováno asi 3,9 GW, do roku 2050 dokonce 7,1 GW. A to je opravdu obrovské číslo: co do výkonu se bavíme o násobcích jaderného reaktoru v Dukovanech, co do plochy je to zhruba 35 km². Zhruba dvě třetiny z toho tvoří rodinné domy, zbytek pak bytové domy, průmyslové areály a obce. Celý tento trend sleduje vnitrostátní plán pro energetiku a klima z roku 2019, v němž jsme se zavázali k ročnímu růstu o 180 MW ročně. To se nám zatím s výjimkou loňského roku ještě nepodařilo dodržet.
Poslechněte si rozhovor jako podcast:
Jaká je situace v okolních zemích?
Drahá elektřina je skoro v celé Evropě, takže když to řeknu jednoduše, tak fotovoltaické elektrárny si pořizují všude. Nejdále jsou v tom jednoznačně Němci, kteří jen za loňský rok nainstalovali 7,9 GW a mají velký náskok. Myslím, že je to v energetické soběstačnosti posune výrazně dál, než budeme my za rok, dva nebo tři. Pro srovnání: my jsme loni instalovali oproti Němcům 27× méně, pouze 289 MW. Není to dáno nezájmem, ten je obrovský, ale tím, že zde není dostatečná infrastruktura, není dostatek materiálu, nejsou ty „ruce“, jež by montovaly.
Je ale vidět obrovský nárůst firem, které se u nás fotovoltaikám věnují. Mapujete situaci v České republice?
Jde opravdu o dramatický nárůst, jedná se asi o jedenáct set firem. Nadneseně řeknu, že každý, kdo trošku dělal do elektra a „sáhl“ si na fotovoltaiku, se osamostatnil a dodává zařízení nyní sám. Není to žádná „jaderná fyzika“, ale je to vcelku jednoduchá elektrotechnika a nějaké přístroje. Je ovšem velmi důležité si uvědomit, že fotovoltaika je záležitost pořizovaná na dalších 30 let. Takže bych se na to při pořizování měl dívat podobně jako třeba u auta. Co budu dělat v případě problému za pět šest let? Kdo mi ho pomůže rychle vyřešit?
Columbus Energy k nám přichází z Polska, kde působí osm let a je lídrem na místním trhu. Kolik instalací v Polsku dnes máte?
Zhruba 62 tisíc instalací. Ta historie se váže na polský boom, jenž nastal díky dotacím – takže ze situace na polském trhu se dá predikovat, co se asi bude dít u nás. Když se na to dnes podíváme, tak Columbus Energy má nějaký 28% podíl trhu s fotovoltaikou v celém Polsku. To byl i hlavní důvod, proč jsme vstoupili do Česka, kdy ten boom výrazně zvedl zájem a začalo to být zajímavé i pro firmy. Jen orientačně v Polsku máme asi 401 MW instalovaného výkonu na rodinných domech a na domech pro podnikání více než 441 MW – v tom čísle jsou i „farmy“, které jsou už v provozu nebo ve výstavbě přímo pod hlavičkou Columbus Energy.
U nás se orientujete tedy převážně na domácnosti?
Naší dominantou jsou rodinné domy, kde je na jejich střechách pro fotovoltaiku největší plocha a kde její umístění dává největší smysl. Elektřinu si „na střeše vyrobím a v domě spotřebuji“. Když elektřinu z výroby rovnou spotřebovávám, nemusím ji nikam ukládat nebo transportovat. Zajímají nás ale i bytové domy a prostory i fotovoltaické farmy – různé haly a objekty průmyslového charakteru.
Slibujete stovky až tisíce montáží měsíčně. Opravdu můžete dostát těmto závazkům?
Děláme vše pro to, aby to tak bylo. Když se dívám na plán na letošní rok, hovoří řádově o 3500 až 4000 instalacích – a to vidím velice reálně. Příští rok může tohle číslo vzrůst na několik tisíc instalací měsíčně. To zásadní, co nám tohle umožňuje, je široká síť skladů. V tom máme nepopiratelnou výhodu. Naše polská mateřská společnost zajišťuje doručení materiálu až ke klientovi – my tedy objednáme celou zakázku od A do Z, od šroubku až po panel, a ke klientovi je vše doručeno na jedné paletě. Nemusíme tudíž jednotlivé komponenty kupovat u různých subdodavatelů, kteří navíc nemusí mít vše na skladě. To je bohužel problematika většiny českých firem v tomto oboru – materiál není nebo dochází, instalace se zpožďují nebo jsou nekompletní.
Co konkrétně znamená termín dokončení do třiceti dnů, který také nabízíte?
Jde o třicet dnů od schválení distribuční společností – tedy souhlas s velikostí střechy a množstvím panelů. Od samotného zaplacení klientem to vychází asi na měsíc a půl. My zboží objednáváme až ve chvíli, kdy víme, co je distribuční společností opravdu povoleno. Pro klienta vše vyřizujeme v podstatě na klíč – po podepsání smlouvy zajistíme komunikaci s distribucí, připojení k distribuční soustavě i vyřízení dotace.
Máme si dát pozor na nějaký zádrhel, jenž se může objevit?
Největším problémem je právě distribuce. Naši zákonodárci sice zvětšili limit fotovoltaické střechy, kterou si můžete dát na svůj dům, ale na to naráží naše distribuční soustava, jež na něco takového není připravena. Myslím, že nikdo nečekal, že změny budou tak rychlé a že energetická krize vyvolá takovou potřebu jiných zdrojů energie. Někteří distributoři už dokonce vydali mapu s vyznačením částí měst nebo obcí, které nebudou mít možnost prodávat elektřinu do sítě, mít tzv. přetoky. V takovém případě pak s klientem hledáme možnosti ukládání elektřiny do vody nebo do baterií.
Za jak dlouho se mi vrátí investice, již do fotovoltaiky nyní vložím? A jaká je životnost?
Klienti si dnes fotovoltaiku pořizují z několika důvodů – být soběstační, nezávislí, někdo chce jen pokrýt svoji spotřebu. Důvody mohou být různé. A co se týká ceny, tak u té základní instalace bude trvat zhruba pět až sedm let, než se mi investice vrátí. Životnost by měla být 25 až 30 let. Je ale otázkou, zda ji klient bude chtít tak dlouho provozovat, především vzhledem k rychlému pokroku v technologiích. My například nyní vyvíjíme tzv. perovskitové články. Jde v podstatě o fotovoltaické tištěné fólie, které by se v budoucnu měly lepit na budovy, venkovní rolety, respektive na jejich lamely, rolety a podobně. Třeba za 10 let se pak klientovi spíš vyplatí panely přelepit fóliemi a zvednout si výkon na dvojnásobek.
Na tuto životnost je koncipovaná i naše záruka, již držíme – až 15 let na celé dílo, tedy na všechny součásti, instalaci i práci. Pokud se vám v té době cokoliv porouchá, tak se stále obracíte na nás. Většina českých dodavatelů přitom dává pouze záruku na dílo, a to na dva roky. To, co je potom, je na dodavatelově dobré vůli. Může vám tak pomoci u střídače nebo panelů, ale většinu budete muset reklamovat do Číny. A tady může nastat problém s tím, jak doložit, při čem konkrétně nastala porucha a jestli je to opravdu důvod pro záruku.
Na kolik taková fotovoltaika přijde a s jakými dalšími náklady musím ještě počítat?
Podmínky na trhu se samozřejmě částečně mění, ale řádově fotovoltaiku dnes pořídíte za půl miliónu korun. Tedy před odečtením dotace, jež je plus minus 200 000 Kč. Je třeba počítat s tím, že se stále zpřísňují podmínky distributorů (ČEZ, EG. D a PRE), kteří vyžadují různé úpravy elektroměrných sloupků a podobně, což může přinést ještě investici zhruba 40 až 50 tisíc navíc.
Vaše firma nyní nabízí novinku, tzv. Fotovoltaiku na zkoušku. Jak to funguje?
Tento produkt cílí na skupinu klientů, jež není rozhodnutá a chce se přesvědčit, že elektrárna opravdu vyrobí, co slibuje, a „dá“ mi elektřinu, kterou potřebuji. V zásadě my nainstalujeme vybranou fotovoltaiku a klient má právo ji do roka vrátit – v tom případě my mu vrátíme peníze, on dát zpět dotaci státu a je to vyřešené. Jediné, co tato služba stojí, je 10 000 Kč jako jednorázový poplatek. V Polsku, kde si tuto službu objednaly asi tři tisíce klientů, byla návratnost nula. Věříme tomu, že čísla budou podobná i v České republice.
