nahoru

Čeká nás další velký rozvoj, říká Petr Zeman, majitel Skiareálu Klínovec

Jitka Menclová 22. prosince 2022 • 13:00
Petr Zeman
Petr Zeman
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Od začátku 90. let se toho na Klínovci změnilo opravdu hodně. Z původních pár vleků na kopci se v současné době Skiareál Klínovec řadí k těm největším a nejlépe vybaveným v Česku. 

Jak se tak člověku přihodí, že se stane majitelem skiareálu?

V mém případě k tomu došlo vlastně úplnou náhodou. Začátkem 90. let přišel můj kamarád z vysoké školy, který je z Chomutova, s tím, že se na Klínovci privatizují vleky. Byli jsme čtyři, každý jsme koupili pětadvacetiprocentní podíl. Dva společníci se brzy odpojili a ve firmě jsme zůstali dva, já s Martinem Píšou. Ten se v roce 2019 rozhodl, že si půjde trošičku užívat života, a svůj podíl mi odprodal.

Když srovnáte lyžování na Klínovci před těmi třiceti lety a nyní, co je podle vás tím nejmarkantnějším rozdílem?

Návštěvníci, kteří tady dlouho nebyli, bývají překvapeni, a to jak podobou areálu, tak úrovní lyžování i služeb. V lidech ještě zřejmě zůstalo stigma Krušnohoří minulosti v podobě kyselých dešťů ze socialistické éry 20. století… Dnes je ale celá oblast hojně zalesněná. Lesy České republiky sem vložily nemálo peněz, stromy jsou tu možná v lepší kondici než na Šumavě. Takže se nebojím říct, že kdo tu byl naposledy v osmdesátkách, bude v šoku.

V současné době patříte mezi nejlépe vybavené lyžařské ­areály v Česku. Jaká k tomu ­vedla ­cesta?

Někdy před deseti dvanácti lety jsme se rozhodli, že se naše lokální středisko, které bylo podobné jako asi dvacet dalších v republice, pokusíme pozvednout a dostat se až na vrcholovou úroveň. Bylo nám samozřejmě jasné, že velikostí hor z toho Alpy nebudou, na druhou stranu máme výhodu krátké dojezdové vzdálenosti pro naše klienty jak z Německa, tak z Česka. V současné době jsme u nás největším lyžařsky propojeným areálem a pro návštěvníky máme připraveno 31,5 kilometru sjezdovek, jedenáct vleků, pět lanovek i pět sněžných pásů. To vše s kapacitou 18 500 osob za hodinu.

O jakých vynaložených investicích se ve Skiareálu Klínovec tedy vlastně bavíme?

Za těch asi deset let to byla více než miliarda korun. Jedním z největších nákladů byly nové velkokapacitní sedačkové lanovky s takzvanou bublinou – tedy s plastovou ochranou proti nepřízni počasí –, které jsme měli jako první v České republice. Jedna taková lanovka vyjde na 120 až 200 miliónů korun, my máme v současné době tři. Kromě toho jsme samozřejmě investovali do propojování a prodlužování sjezdovek, další stovky miliónů korun jsme dali do nejmodernějších technologií. Všechny peníze, které vyděláváme, od začátku vracíme zpět do areálu.

Na Klínovec míří i velké procento návštěvníků z Německa. Čím je lákáte?

Tato klientela u nás tvoří asi 40 procent návštěvníků v zimě, v letní sezóně o trochu víc – Němci totiž milují cyklostezky, které tu v létě provozujeme. Návštěvníci, kteří k nám ze zahraničí přijedou, tady přitom utrácejí nemalé peníze. Z tohoto pohledu si myslím, že naše investice přináší České republice zhodnocení i v podobě DPH, která tu z těchto utracených prostředků zůstává.

Na rozdíl od jiných podnikatelských odvětví působí v tom vašem kromě obvyklých rizik ještě i jedna velká proměnná – počasí.

Ano, a to je dost psychicky náročné. Neustále musíme myslet na to, kdy nám „svatý Petr dopřeje“. Počasí se samozřejmě snažíme jít naproti, investujeme do systému technického zasněžování: vystavěli jsme větší retenční nádrže s kapacitou až 60 tisíc metrů krychlových vody, které zvyšují výkon celé soustavy, a můžeme tak zasněžovat rychleji. Máme i nové rolby s nejmodernější technologií pro 3D vymodelování celého areálu, takže víme o každém centimetru sněhu na sjezdovkách a můžeme se vyhnout zbytečnému za­sněžování.

Právě zasněžování svahů v lyžařských areálech je ale pro ­některé lidi velice kontroverzním tématem – kvůli vodě, ­energiím…

Fenomén ekologického problému týkajícího se zasněžování je podle mě nesmyslně vytvořený a uměle živený. My samozřejmě vnímáme celospolečenský dopad oteplování a vše ostatní s tím spojené. Ale technologie se i v našem oboru vyvíjejí strašně rychle, a tak jsme dnes schopní zasněžit celý areál s mnohem menší energetickou zátěží; používáme lepší technologie k vytvoření kvalitnějšího sněhu, stavíme zmíněné retenční ná­drže. Ty jsou společensky velmi prospěšné, protože zadržují vodu v krajině. Málokdo si uvědomí, že voda v potoce, která odtéká pryč, je pro krajinu definitivně ztracená. Pokud ji ale zachytíme v nádrži například po deštích a odtud ji dáváme zpět do přírody, část vody se odpaří do atmosféry, což zlepší mikroklima, část se vsákne a část pak odteče zpátky do potoka. Ročně se na zasněžování všech českých sjezdovek „vypůjčí“ stejné množství vody, jako se ročně spotřebuje v jednom středně velkém zemědělském družstvu. Samozřejmě se při výrobě sněhu spotřebuje i určitá energie, ale to je daň všech civilizačních činností. Spotřeba energie všech českých areálů odpovídá deseti zpátečním letům do Karibiku či jedné střední slévárně. Na druhou stranu vah v tomto případě musíme dát počet lidí, které lyžování a s ním spojené služby u nás živí – a to je zhruba 44 tisíc v celé České republice.

Do budoucna chcete budovat a zlepšovat infrastrukturu, v této chvíli jde hlavně o rekonstrukci radiokomunikační věže na vrcholu Klínovce a restauraci, která zde citelně chybí. V jakém jste stadiu?

Ano, chceme investovat do zpřístupnění radiokomunikační věže a do stavby multifunkčního objektu s restaurací na vrcholu Klínovce, budova je dokonce už v územním plánu. Brání nám v tom ale město Boží Dar, které nás odmítá připojit na vodovod a kanalizaci. Plánovaná restaurace má nahradit chybějící služby zdevastovaného hotelu na vrcholu Klínovce, který zmíněná obec za působení starosty Jana Horníka nechala 20 let chátrat. Musím říct, že postoji, kdy nám doslova hází klacky pod nohy, vůbec nerozumím. S ostatními municipalitami, tedy s Loučnou pod Klínovcem a s Jáchymovem, se dá pragmaticky hovořit, protože si uvědomují přínos areálu pro město, na Božím Daru už nám ale nezbývá nic jiného než vše řešit právní cestou.

Jaké jsou vaše dlouhodobé cíle? Chcete dál rozšiřovat areál?

V plánu máme postavit novou sjezdovku na Neklidu a další směrem na Bratrství, kdy se Jáchymovu přiblíží nástup lyžařů. Velkým snem je propojení se sousedním areálem v německém Oberwiesenthalu, což by mělo výrazně snížit automobilovou dopravu mezi oběma vrcholy. Tady by přibyly dvě nové sjezdovky a také nová lanovka, úplně nejmodernější kabinka pro 10 lidí. Ve chvíli, kdy bychom se s Němci propojili napřímo, bude mít areál až 60 kilometrů sjezdovek. Chceme vybudovat i letní zážitkové trasy, které propojí všechny tři municipality, pod něž spadáme. A jak jsem řekl, spolupráce s těmito obcemi je pro celou oblast stěžejní. Výsledkem této kooperace by mělo být vytvoření volnočasového areálu – nebo spíše zážitkového střediska. Tak, aby tady lidi byli celoročně spokojeni a nacházeli tu maximum zážitků. Protože všichni vidíme, jak důležitý je turismus v těchto končinách, které byly v minulém režimu na okraji zájmu, s nedostatečně vybudovanou infrastrukturou. A že je to de facto jediná možnost, jak předejít odlivu mladých lidí z pohraničí do velkých měst. Proto se také snažíme vytvářet pracovní možnosti, ať už v našich službách, nebo v těch, které se na nás nabalují. V našem byznysu platí známá rovnice, že jedna koruna utracená ve skiareálu znamená sedm korun utracených v propojených službách.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.