Blondýna v Arábii: Když vám přijede kamarád z Česka na návštěvu a skončí v dámských trenkách na gauči
„Přijede mi na návštěvu kamarád,“ svěřila jsem se kolegyni učitelce Grace. „A to je jako nějaký blízký známý?“ optala se naivně. „Ne, proč? Co je na tom divného?“ „Počkej, odkud ho tedy znáš?“ „No, už si několik dnů píšeme po Whatsappu, sice ještě nevím, jak se jmenuje, a mám ho uloženého jako Neznámý-asi smazat.“ „Jseš normální?“ osopila se na mě úplně bezdůvodně Grace.
„A co vůbec dělá a jak vypadá? Aby tě ještě neokradl!“ „Já sice nevím, jak vypadá, protože mi neposlal fotku, ale vím, jak vypadá jeho kocour, a ten je štramák! Co Neznámý-asi smazat dělá, nevím, zdá se, že bydlí v lese a umí se ohánět sekerou.“ Grace protočila oči. „Jenom ty. Tohle bys mohla udělat jenom ty.“ „No a co. Jsem singl a v domě máme ochranku a spoustu kamer. A co by mi asi tak ukradl? Boty na podpatku nebo mé pařížské boa, které jsem koupila u Vietnamců v Brně.“ „Good luck,“ rozloučila se se mnou Grace s takovým divným výrazem na tváři, který jsem odhadla na lehkou závist. Vdané paničky si žádného dobrodružství neužijí.
V den D dřevorubci K uletělo letadlo v Istanbulu a zasekl se tam na osm hodin. Z prožitého šoku nepředpokládaně vypil několik placiček alkoholu, přestože normálně nechlastá (na letišti v Istanbulu). Naštěstí je K samostatný a soběstačný organizátor, a tak si koupil letenku novou.
V jednu odpoledne mi volal borec z ochranky, že na recepci sedí nějaký houmlesák a dožaduje se vstupu do budovy. „Samozřejmě, to je můj vážený host, okamžitě ho přiveďte nahoru.“ K se dostavil silně pod vlivem a zapáchal. Poslala jsem ho vysprchovat, ale zřejmě nemohl najít mýdlo, takže všude nakapal, ale zapáchal stále stejně.
Poslala jsem ho tedy do střešního bazénu v nejvyšším patře budovy, aby se alespoň nachloroval. Po asi půl hodině ho opět přivedla ochranka. K byl oděn do žínky, kterou si snaživě zakrýval ohanbí, bohužel marně. „Madam, podívejte se na to. On nám tu takhle běhá po budově a leze do různých bytů, kde se snaží zabydlet, a snažil se vyjednávat s majiteli podmínky nájmu. Jedna paní se snažila mu pomoct, ale její manžel s K okamžitě ukončil vyjednávání.“
Ovšem Čech se nevzdává nikdy. Bytů bylo otevřená spousta. Mezitím majitelé zavolali ochranku, která ho eskortovala do mého bytu, kde jsem jako učitelka známkovala sešity a byla jsem již téměř hotová. Ochranka byla zralá na doktora chocholouška, zatímco my jsme se chovali, jako by tohle bylo v Česku normální. Tato příhoda byla highlightem mého týdne, neboť jsem se již dlouho tak nepobavila. Druhý den K ztratil pas a trenky. Nicméně si vypůjčil můj slamák se širokou krempou a šel hlásit ztrátu trenek a pasu na policejní stanici v Abú Dhabí. Vyhodili ho ze čtyř a následně i z imigračního úřadu. Nakonec jsem ho lokalizovala na české ambasádě, kde již měl na sobě trenky, slamák a moje růžové tričko s nápisem Minnie Mouse. Musím podotknout, že úřednice na české ambasádě si zřejmě myslela, že K je duševně postižený, a ze soucitu mu vystavila zelený pohotovostní pas v rekordně krátké době (pět hodin). I přesto se K snažil usmlouvat cenu z osmi set korun na 775. To se mu nepodařilo. Mezitím jsem se dozvěděla, že K pracuje jako stavební inženýr a že se mu neustále dějí nějaké zajímavé příhody. Zatím ovšem jen v trenkách a v saku. Momentálně se K válí na gauči v mých trenkách a peče kuře. Jsem zvědavá, jestli se mu do odletu podaří všechny doposud neobvyklé události trumfnout.
Nemáte zač.
