Předplatné
DJ Loutka 8. 5. 1967–18. 8. 2018. V neděli ráno na nás ze sociálních sítí vyskočilo, že na věčnost odešel ­Michal Maudr – věčně veselej kluk, kterého všichni znali pod jménem DJ Loutka. Pouštět desky začínal jakoby mimochodem hned po revoluci. Byl u toho, když do Česka – s řádným zpožděním – dorazil house! Záhy se stal jedním z nejvyhledávanějších pražských DJ’s; v devadesátých letech dominovala domácí klubové scéně svatá trojice: Loutka, Tráva a Bidlo. Michal ale hrál všude možně – v Amsterdamu, v Barceloně nebo v San Francisku. Jako člen produkční skupiny Roxydust (ještě s Jardou Krampolem a Petrem Hoškem) „vyrobili“ legendární taneční noc Shake v pražském Roxy, a ať už tam, nebo jinde stál na pódiích vedle těch největších hvězd typu Carla Coxe nebo Richieho Hawtina. Michale, stýská se nám a ještě bude… Bylo to moc brzo!

DJ Loutka 8. 5. 1967–18. 8. 2018. V neděli ráno na nás ze sociálních sítí vyskočilo, že na věčnost odešel ­Michal Maudr – věčně veselej kluk, kterého všichni znali pod jménem DJ Loutka. Pouštět desky začínal jakoby mimochodem hned po revoluci. Byl u toho, když do Česka – s řádným zpožděním – dorazil house! Záhy se stal jedním z nejvyhledávanějších pražských DJ’s; v devadesátých letech dominovala domácí klubové scéně svatá trojice: Loutka, Tráva a Bidlo. Michal ale hrál všude možně – v Amsterdamu, v Barceloně nebo v San Francisku. Jako člen produkční skupiny Roxydust (ještě s Jardou Krampolem a Petrem Hoškem) „vyrobili“ legendární taneční noc Shake v pražském Roxy, a ať už tam, nebo jinde stál na pódiích vedle těch největších hvězd typu Carla Coxe nebo Richieho Hawtina. Michale, stýská se nám a ještě bude… Bylo to moc brzo! • Zdroj: Archív

Imagine znovu na plátně. Hudební film a fiktivní dokument, pojmenovaný podle nejslavnější písně Johna Lennona ­Imagine, vznikl v roce 1972. Nyní byl nejen zrestaurován, ale i upraven a rozšířen o zhruba 15 minut dosud nezveřejněných záznamů. Film obsahuje i první verzi legendárního klipu a v bonusech hovoří například George Harrison, Lennonův baskytarista a autor obalů mnoha alb Beatles, Bee Gees a dalších skupin, Klaus Voormann, pianista spolupracující s The Rolling Stones či The Kinks Nicky Hopkins, nebo Alan White z kapely Yes. Film se ve vybraných sálech začne pro­mítat 17. září.
Výročí týdne: 27. srpna 1723 - Stálost a síla. Přisámbůh, tohle opravdu není žádný předvolební slogan. Těch si ještě užijeme, až z toho budeme mít ujímání. Stálost a síla jest český překlad názvu opery Constanza e  fortezza, která se stala předělem v historii tohoto žánru u nás. Na libreto Pietra Pariatiho ji zkomponoval Johann Joseph Fux, pro nějž se stala velkolepým završením životní dráhy, započaté v zavšivené barabizně kdesi ve Štýrsku. Sám autor se provedení díla (v Jízdárně Pražského hradu) zúčastnit nemohl, stižen jsa podágrou čili dnou. Císaři Karlu VI. a jeho choti Alžbětě Kristýně Brunšvicko-Wolfenbüttelské však jejich pražskou korunovaci nesporně zpestřil – a ještě stvořil dílo, které nesmí chybět v žádném kompendiu o dějinách opery v našich zemích.
Číslo týdne: 1000 - Tolik kusů knihy Muž, který stál v cestě vykoupili ještě před jejím vydáním podnikatelé a podporovatelé umění Jan Vajnorský a Petr Vopelka. Uvedli tím v život akci Kriegel do škol, jejímž cílem je dostat do povědomí našich dětí Františka Kriegela, jenž v roce 1968 jako jediný navzdory hrozbě likvidace odmítl podepsat moskevskou kapitulaci. Knihu napsal Ivan Fíla, který je rovněž autorem scénáře a režisérem stejnojmenného filmu, v němž roli statečného politika ztvární Tomáš Töpfer.
Vtip týdne (podle Marka Douši). Když jezdím vyschlou republikou, jdou na mě občas chmurné myšlenky. Jako že: ta země je úplně vydrancovaná. Zastavím u lesa a jo. Dříví je na cestě ke zpracovatelům, cesty brutálně rozježděné; hospodář asi někam odešel. Stavíte se u rybníka, který požraly sinice... A tak dále. No a pak narazíte na kresbu Ukrajince Vjačeslava Kazněvského, který současný úhor vztáhl na celou zeměkouli. A červi dál chroupají to, co je ještě k jídlu.
Lapsus týdne. 1968: Kadit v kostele povoleno! „Chvíli se nedělo nic, jen nějaké zvonění a kadění a potom stojící začali jeden po druhém přistupovat k faráři a ten každému vkládal do úst hostii. Svaté příjímání!“ (sic; str. 57) Román Jana Kmenta Bludiště cti, marketingově prodávaný jako kniha k výročí 21. srpna 1968, je přes tragičnost svého tématu na každé druhé stránce nechtěně vtipný vinou rozličných klišé, postav trpících náhlými změnami nálad a povahových rysů, a především značně netradičně použitým lexikem. Hned na první stránce se děti pokusily matku „přískokem obejmout“, o něco později přišel „vzrostlý bratranec“ a „následoval několikanásobný štěkot“. O kompozici nebo uměleckém záměru v tomto nechtěně vesnicko-humoristickém románu nemůže být ani řeči, iritující nářečí dá čtenáři alespoň na chvíli zapomenout na stovky chyb na všech jazykových rovinách…
10 Fotogalerie

Mixér

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů