Vážený pane doktore, zajímal by mne Váš názor na negativní působení antipsychotik na lidskou psychiku. Jako psychiatrický pacient (údajně schizoidní porucha osobnosti nebo autista) mám zajímavé zkušenosti s užíváním léku na R a končící na n (tento lék je u autismu úspěšný až ve 100 % případů, napovídám, protože ho nechci jmenovat). Pod jeho vlivem jsem se stala velice rozhodnou, zčásti vymizely ruminace, zredukovaly se mé představy a více jsem jednala. Problémem bylo, že jsem jednala bez ohledu na své pocity, proti své vůli jsem neustále hovořila a byla oproti dřívějšímu stavu impulzívní. Silně mi to nevyhovovalo, nešlo to zabrzdit. Trpěla jsem hlubokými depresemi při nečinnosti, lék jsem užívala půl roku, celé to trvalo zhruba tři roky. Mám pocit, že účinek tohoto léku vymizel po zhubnut. Chci dodat, že před nasazením r.......u jsem nebyla nebezpečná sobě ani okolí, byla jsem příčetná, akorát mé myšlení bylo poněkud komplikované. Tento lék mě poškodil, společensky kompromitoval a devastoval mou osobnost (konala jsem, ale neprožívala). Velice bych ocenila, kdybyste mi sdělil Váš odborný názor. IVETA, 26
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
