„Léčba prostředím“, to byla jedna z myšlenek, na jejímž základě vznikaly v devatenáctém a na začátku dvacátého století areály psychiatrických léčeben podobné tomu v pražských Bohnicích. Pavilóny uprostřed oázy parků na okraji hektických velkoměst absorbovaly stovky a tisíce duševně nemocných, kteří nedokázali žít podle norem moderní společnosti. Když jsem se díval přes plot bohnické léčebny směrem k protějšímu sídlišti, říkal jsem si, že vůbec není divu, že přeplněná nemocnice musí odmítat čím dál více pacientů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
