nahoru

Dům, z něhož vypadl Forejt

Milan Tesař 15. prosince 2016 • 00:15

Miloš Zeman konečně vtiskl Pražskému hradu, sídlu králů a prezidentů, svou pečeť. Ale nebyla to sranda! To není, jako když si přilepíte na zeď plakát nočního Tokia a máte pocit, že jste kvartýru vnutili svou osobnost. Rozlehlost Pražského hradu se všemi těmi paláci, kostely, zoologickou zahradou (prezidentská kancelář), hřištěm na vybíjenou (Míčovna) a hladomornou (Ivana Zemanová) si vyžádala celé jedno funkční období skandálů, vrcholící Forejtovým vyhazovem, než se neřiditelné hlavici státu a jeho kámošům podařilo dobudovat pověst nemající v celém širém světě obdoby. Jinými slovy: po přestavbě románské a gotické, po několika požárech, po slavném dokončení chrámu svatého Víta ve dvacátých letech minulého století, po zevrubné Plečnikově a později Šípkově (poněkud excentrické) přestavbě, po Havlových koloběžkách tiše jezdících po dlouhých chodbách, po éře Václava Klause, kdy Španělským sálem zněl poctivý akademický jazz, dostal Hrad ksicht, jenž je naprosto v souladu s potřebami současné garnitury: navrch vzpřímená gotika, uvnitř neskutečný bordel.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně


Diskuse ke článku