Předplatné
Komentáře
Rozhovory
Video
Prostor X
Premium
Extra
Toman Brod: Jeden sportovní novinář nám v Osvětimi vyprávěl o Jessem Owensovi, jak na olympiádě v Berlíně zvítězil nad Hitlerem. Věřil jsem, že také zvítězím nad Hitlerem, že přežiju.

Toman Brod: Jeden sportovní novinář nám v Osvětimi vyprávěl o Jessem Owensovi, jak na olympiádě v Berlíně zvítězil nad Hitlerem. Věřil jsem, že také zvítězím nad Hitlerem, že přežiju. • Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Zuzana Holitscherová: Když jsem se po válce s někým seznámila, hned mě napadalo, jak by se choval v Osvětimi. Ukradl by mi chleba, co jsem si schovala? V lágru se ukázalo, co v kom je.
Zuzana Růžičková: I v Osvětimi jsem slyšela hudbu. V duchu jsem si přehrávala Bacha. Jako svůj talisman jsem si v Terezíně na  útržek notového papíru zapsala část Sarabandy ze suity d moll.
Anna Hyndráková: Člověk vypráví a to nejhorší si stejně nechává pro sebe … Jak jsem to dokázala přežít? Žít se chce.
Evelina Merová: Mengele se mě a mé kamarádky Gerty zeptal, jestli jsme dvojčata. Naštěstí jsem mu řekla, že nejsme ani příbuzné. „Takhle krásné Židovky jsem v životě neviděl,“ prohlásil a poslal nás na práci.
Ruth Bondyová: Učila jsem šestileté děti číst a psát. Neuvažovala jsem o tom, jestli to má cenu. Říkala jsem si, že dokud jsme na živu, každý den má smysl.
9
Fotogalerie

Vězni rodinného tábora

HANA BENEŠOVÁ
6. března 2014 · 00:15

„Tatínek zemřel v dubnu 1944 v Osvětimi na tuberkulózu. Bylo mi to líto, ale říkala jsem si, že nás stejně brzy všechny zabijou, jako zabili ty ze zářijového transportu,“ vzpomíná tehdy třináctiletá Evelina Merová. V noci z 8. na 9. března 1944 došlo k největší hromadné vraždě československých občanů během druhé světové války. V plynových komorách zahynuly bezmála čtyři tisíce vězňů z rodinného tábora v Osvětimi. Jejich ostatky shořely v pecích krematoria. „Kouř šel vysoko k nebi,“ pamatuje si Ruth Bondyová.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů