Světla a stíny ukrajinského Mnichova. K čemu může vést dohoda mezi Putinem a Trumpem?
Summit lídrů dvou velmocí jdoucích si navzájem na ruku a dohoda o Ukrajině bez účasti Kyjeva na jednání – ještě donedávna to byl nejhorší scénář, o kterém všichni doufali, že k němu nedojde. Teď se takové řešení zdá reálné. Co by to přineslo?
Když loni v červnu přišel Vladimir Putin se svým mírovým návrhem, na Západě to vyvolalo všeobecný posměch a kroucení hlavou nad nerealistickými požadavky. Podstatou jeho plánu bylo, že se Ukrajina stáhne z oblastí, kde se nyní bojuje – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské a vzdá se členství v NATO. Teď se ukazuje, že podobný plán, byť v osekané podobě se nakonec může stát realitou. Alespoň tedy podle několika mediálních zdrojů poslouží jako podklad k plánovanému summitu prezidentů Ruska a USA 15. srpna na Aljašce.
„Velmi očekávané setkání mezi mnou, prezidentem Spojených států amerických, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se uskuteční ve skvělém státu Aljaška,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Podle zahraničně politického poradce Kremlu Jurije Ušakova budou oba lídři „jednat o možnostech dosažení dlouhodobého urovnání krize na Ukrajině“. Ruští a američtí činitelé se v následujících dnech budou věnovat přípravě summitu, podle Ušakova to „nebude jednoduchý proces“. Moskva přitom očekává, že další setkání obou prezidentů se uskuteční v Rusku.
Nejasná je k mírovým návrhům pozice Ukrajiny. „Odpověď je už v naší ústavě. Nikdo od toho neustoupí a nemůže ustoupit. Ukrajinci nedají svou zemi okupantům,“ prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsme spolu s prezidentem Trumpem připraveni pracovat na reálném, a co je hlavní, dlouhodobém míru, který se nerozvalí jenom proto, že si to přeje Moskva,“ dodal.
Následujících pět dnů tak budou probíhat intenzivní jednání v zákulisí a v pracovních týmech, aby se podařilo vyjasnit, zda je možné nalézt schůdné řešení. Je ale vůbec možné se za stávajících podmínek dohodnout či nedohodnout? A co by se v takovém případě dělo dál?
S Donbasem nebo bez něj?
Dva vysoce postavení evropští úředníci řekli listu The Wall Street Journal (WSJ), že plán nejprve počítá s podstoupením Ruskem dosud nedobyté části Doněcké oblasti a poté by měla následovat fáze dvě, tedy samotné jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem a následně by se plán měl konzultovat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Už to je postup, který mnohým vadí. Vymezili se proti němu z přirozených důvodů jak v Kyjevě, tak i některé západní země včetně Česka, které má navíc své trpké zkušenosti s Mnichovskou dohodou.
Ukrajina společně s Evropou představili podle WSJ svůj vlastní plán. Spočívá nejdřív ve vyhlášení klidu zbraní a ve výměně teritorií, přičemž by některá území podstoupila Ukrajina, jiná Rusko.
Americký institut pro studium války (ISW) upozorňuje, že klid zbraní bez dostatečných záruk a monitorovacích mechanismů by jen Rusku pomohl připravit se na další válku. „Předání zbytku Doněcké oblasti jako předpoklad příměří by bez závazku ke konečnému mírovému urovnání ruským silám poskytlo mimořádně dobrou pozici k obnovení útoků za mnohem výhodnějších podmínek,“ konstatuje ISW. Postoupení území by totiž přirozeně pustilo ruská vojska dál do vnitrozemí, ale co je horší, ukrajinští vojáci by museli opustit pracně budované pozice, jaké dnes představuje třeba město Časiv Jar.
Putinův požadavek by linii dotyku přenesl za souměstí Kosťantinivka – Družkivka – Kramatorsk – Slovjansk, do venkovské oblasti polí a větrolamů, kde nejsou přirozené překážky a bylo by tam třeba znovu vybudovat opěrné body a opevněné pozice a toho může nepřítel využít. Souměstí je přitom cynicky řečeno pro vedení vojenské operace přirozenou překážkou, kde je třeba praktikovat boj ve městě a ukrajinská armáda se tu může opevnit tak, že Rusové budou oblast dobývat celá léta.
Současný plán také nepočítá s vrácením Záporožské jaderné elektrárny Ukrajině, a naopak se vzdává původní ambice anektovat celou Záporožskou a Chersonskou oblast. Putin by se tak měl spokojit jen s oblastí Doněckou (Luhanská je téměř dobytá) a velká města jako Záporoží a Cherson by tak nadále byla na území kontrolovaném Ukrajinou, stejně jako by tu zůstaly rozlehlé oblasti s úrodnou půdou.
Co čeká Rusko?
Ukrajinské odmítání dohody je přirozené a nikdo by ani zřejmě nedokázala donutit Kyjev, aby územní ztráty uznal oficiálně jako území Ruské federace. I nadále by platilo, že Kyjev považuje tato území za dočasně okupovaná, tak jako třeba Gruzie Abcházii a Jižní Osetii. A znovuzískání pod kontrolu by nutně nemuselo být sci-fi, protože něco takového se podařilo Ázerbájdžánu po 30 letech s Náhorním Karabachem.
Jedním z aspektů je, co by uzavření takové dohody udělalo s Ruskem. Je tu samozřejmě (hodně pravděpodobná) varianta, že takový mír by Rusko připravil na další válku. Pro hraje velikost ruské armády nakynutá do počtů přesahujících milion vojáků a běžící válečná výroba. Ta nyní sice horko těžko nahrazuje ztráty z Ukrajiny, pokud ale nastane příměří, budou mít Rusové čas na regeneraci.
Nový útok pak vůbec nemusí vést na staré pozice, ale odehrál by se zřejmě jinde a jinak. Velmi pravděpodobně na ose Oděsa – Podněstří, což by dovolilo anektovat postupně i Moldavsko, již dnes směrem k Západu a Rusku názorově velmi rozpolcené. Možností je samozřejmě i útok na některý ze států NATO, k němu by ale pravděpodobně Moskva přistoupila jen v případě, pokud by si byla jistá, že se Aliance kolektivně bránit nebude.
Vývoj může i překvapit. Rusko se následkem poválečné deprese (zisk by zase nebyl tak růžový) a obrovských ztrát (odhadovaných na statisíce mrtvých, a ještě více zmrzačených fyzicky a psychicky) může dostat do krize a vývoj tam se rychle zvrátit směrem k občanské válce nebo rozmíšek mezi regiony. Zásadní vliv na to může mít smrt Vladimira Putina, který přes všechny své válečné zločiny drží zemi pohromadě a pokud on nebude, skončilo by to.
Otřes i na Ukrajině?
Nelze zapomínat ani na Ukrajinu, kde by uzavření a odsouhlasení mírové dohody za těchto podmínek zřejmě odstartoval pád Zelenského. Jeho důvěryhodností otřásla už aféra se zamýšleným omezením práv protikorupčních orgánů. Podpis mírové dohody a jednání s Putinem v situaci, kdy si před třemi roky osobně uzákonil, že s ruským vůdcem nikdy jednat nebude a slíbil, že vrátí Ukrajině Krym a ostatní okupovaná území, by mohl reálně ohrozit další Zelenského politickou kariéru. Dalo by se čekat, že by ve volbách nutně následujících po uzavření příměří už post neobhájil.
A pokud by Ukrajina na mír dohodnutý prezidenty USA a Ruska nepřistoupila? Zřejmě by přišla o americkou pomoc a musela by vystačit jen s tou evropskou. Jde ale o zajímavou otázku, protože Kyjev v poslední době rozvíjí svůj potenciál výroby zbraní a evropští spojenci v čele s německým kancléřem Fridrichem Merzem by také mohli přinést svěží vítr a více pomáhat.
Problém tkví v tom, že je Ukrajina vyčerpaná lidskými zdroji a ty se nahrazují obtížně. Demografická zásobárna je na rozdíl od Ruska třikrát menší a značná část Ukrajinců se zdržuje v cizině a vracet se nehodlá. Kyjev v tomto ohledu „jede nadoraz“ a pokud se nevyřeší doplnění lidmi, nelze čekat takový průlom, který by přinesl vojenské řešení konfliktu.
