Kyselá moře a ještě kyselejší vyhlídky. I v oceánech se plní ty nejčernější scénáře klimatické změny

Studie společně publikovaná v červnu tohoto roku britskou Plymouth Marine Laboratory (PML), americkým Národním úřadem pro ­oceány a atmosféru a Institutem pro výzkum mořských zdrojů při Oregonské univerzitě se čte jako scénář postapokalyptického filmu. Ukazuje, že mořské a oceánské ekosystémy jsou ve výrazně horším stavu, než vědci dosud předpokládali. Vedle obecně známých rizik, jako zamoření oceánů mikroplasty či intenzívní rybolov v pobřežních oblastech, probíhá v mořích, tedy prostředí, jež pokrývá 71 procent povrchu naší planety, další a mnohem nebezpečnější proces.

Úroveň pH mořské vody rychle klesá. Zjednodušeně řečeno, oceány se okyselují. Mořské ekosystémy jsou na změny konstant, jako je teplota vody či právě kyselost, extrémně citlivé. V geologické minulosti planety k takovým změnám docházelo, ovšem v rámci statisíců či miliónů let. Ekosystémy se tak měly čas adaptovat, přirozený evoluční vývoj selektoval ty živočichy a rostliny, kteří ve změněném prostředí prospívali.

Současné změny v mořích probíhají, tak jako na pevninách, během posledních desítek let. Kombinované projevy pevninské změny klimatu a jejího „zlého dvojčete“, tedy okyselování oceánů, budou mít na život na Zemi následky srovnatelné snad jen s globální jadernou válkou. Jen s tím rozdílem, že atomové zbraně vybuchují a ničí ihned, najednou. Ekologická bomba tohoto typu uvolňuje svůj destruktivní potenciál postupně, zato však po exponenciálně rostoucí křivce. Dopady změny klimatu při maximální variantě, tedy nárůst globálních teplot o tři stupně Celsia do roku 2100, přirovnala k permanentní válce například studie amerických ekonomů z prestižní Národní kanceláře pro ekonomický výzkum. Studie byla publikována v listopadu 2024.