O vzdušných úderech na Ukrajinu slyšíme každou noc, Ukrajině se jim díky západní pomoci daří vzdorovat. Rusové však hledají cesty, jak ukrajinskou obranu přelstít a nedávno se jim to podařilo. V poslední době se ukazuje, že stávající prostředky na přikrytí tak velkého území nestačí a Kyjev urgentně volá po další pomoci – s tím, že oslabení obrany může vést i ke kolapsu na frontách.
Ukrajina zažila v posledních dnech a nocích opakované masivní vzdušné údery, kdy Rusové stříleli vším, co měli pro tento druh operací v arzenálu. Při zatím historicky nejmasovějším útoku 29. prosince vypustila přes 150 střel na Kyjev, Dnipro, Charkov, Oděsu, Záporoží a Lvov. Způsob útoku se posléze stal široce rozebíraným tématem mezi vojenskými experty – byl totiž proveden tak, aby zmátl ukrajinskou protivzdušnou obranu (PVO), pracující do té doby s mimořádnou efektivitou kolem 90 procent.
Nejprve Rusové vyslali tři desítky dronů šahíd, kolem páté následovaly střely s plochou dráhou letu z bombardérů v Kaspickém moři a hodinu poté ještě balistické střely. V krátkém časovém úseku tak letělo nad ukrajinským nebem množství vzdušných cílů, což je noční můra každého protiletadlového dělostřelce. Některé stačí sestřelit, jiné ne. Navíc je situace náročná na velení a koordinaci.
V neposlední řadě pak v takovém šrumci vzrůstá pravděpodobnost chyby a sestřelení jiného cíle jako třeba vlastního letadla nebo i civilního stroje pohybujícího se v blízkosti ukrajinských hranic, kam systém jako Patriot s dosahem stovky kilometrů bez problémů dostřelí.
„Ukrajinské síly zejména nezachytily žádné střely Ch-22/Ch-32, balistické střely S-300 a Iskander-M, hypersonické balistické střely Kinžál, stejně jako protiradarové střely Ch-31P nebo střely s plochou dráhou letu Ch-59,“ píše v každodenní expertize americký Institut pro vedení války. Toto tvrzení ale nekoresponduje s údaji ukrajinského generálního štábu, který udává 87 sestřelených raket s plochou dráhou letu a 27 zlikvidovaných dronů. Zjistit přesněji, kde je pravda, bude obtížné, nicméně i Kyjev přiznal, že část střel PVO unikla a dopadla na určené cíle, kde se opět v případě cílů vojenských žádné detaily nedozvíme.
Útok z 29. prosince Ukrajinu zaskočil
„Ukrajina dokázala zachytit jen první vlnu střel s plochou dráhou letu, vypálených kolem páté hodiny ranní. Ostatní střely dopadly na sklady, zbrojovky a obytné budovy, přitom pohřbili lidi pod troskami,“ píše na stánkách The New York Times (NYT) zpravodaj Constant Méheut. ISW soudí, že šlo o výsledek delšího procesu, kdy Rusko testovalo na menším počtu vypálených střel schopnosti ukrajinské protivzdušné obrany a podle toho koncipovalo masivní úder 29. prosince.
Výjevy z Kyjeva a Lvova, kdy rakety dopadly na obytné budovy, byly zřejmě jen část příběhu zbytků sestřelených raket a nezveřejněnou otázkou zůstává, co se Rusům skutečně podařilo zasáhnout a jak velké problémy to způsobilo. Až skoro legrační odůvodnění ruského zástupce v OSN Vasilije Něbenzji, který tvrdil, že za oběti může ukrajinská protivzdušná obrana rozmístěná v osídlených oblastech: „Pokud by nestřílela, nebyly by oběti mezi civilisty“ pak jen dodalo Ukrajině chuť pomstít se na Belgorodu.
Třistatisícové město a oblastní centrum má tu smůlu, že leží příliš blízko (asi 40 kilometrů) od ukrajinské hranice a je ve své kategorii jediné (kromě okupovaných území), kam ukrajinské zbraně dostřelí. Schytává to proto za celou Ruskou federaci s vysvětlením, že za zásahy může „neprofesionalita místní protivzdušné obrany“
Bouře budí obavy
Při druhém masivním útoku v noci na 2. ledna se už podle ISW ukrajinská obrana poučila. „Sestřelila více dronů šahíd i střel kinžál a adaptovala se na novou taktiku ruských úderů,“ píše ISW. V této fázi jde ale podle jeho expertů o permanentní soutěžení, kdo z koho. Ruské rakety, mezi nimiž jsou podle Bílého domu i střely ze Severní Koreje a drony íránské konstrukce (nyní vyráběné v Rusku), toho hodně umí – třeba měnit směr či kroužit nad cílem před okamžikem dopadu. Svědci také zachytili střelu s plochou dráhou letu, která stejně jako letadla vystřelovala „fléry,“ klamné infračervené cíle, aby předešla sestřelení.
Trajektorie střel přehledně ukazuje ukrajinský investigativní projekt Texty (texty.org.ua). Vyplývá z něj, že třeba loni na podzim se rakety a drony nejčastěji pohybovaly po střední Ukrajině na ose Kryvyj Rih – Vinnycja, často zalétaly do západoukrajinského města Chmelnickyj, naopak ušetřena zůstala Zakarpatská oblast, zřídkakdy dopadají rakety na Volyni a v Bukovině. Dva drony šahíd dokonce zaletěly do těsné blízkosti polské hranice, do míst, kde jsou logistická centra, překladiště a výcvikové tábory pro zahraniční dobrovolníky.
Ukrajinská armáda umí sestřelit i supersonické rakety kinžál, o nichž Vladimir Putin mluvil jako o nesestřelitelných. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat ale přiznal potíže s jiným typem, Ch-22 Bouře a modernizovaným Ch-32. Jak řekl v Telemaratonu na televizním kanále Pěrvšij ukrajinskyj, z 300 vypálených střel tohoto typu se nepodařilo zlikvidovat žádnou. „Nebyla sestřelena. Nepřítel je používá na jižním, východním směru i ze severu, útočí na Charkovskou oblast,“ řekl Ihnat.
Modernizovaná varianta vypouštěná z bombardéru TU-22M3 letí až ve čtyřicetikilometrové výšce rychlostí skoro pětkrát převyšující rychlost zvuku a představuje tak zřejmě největší výzvu současného bojiště. Nemá však až tak vysoký dosah – 600 až 1000 kilometrů a to vzhledem k bezpečné odpalovací vzdálenosti pro bombardér tak, aby ho nešlo sestřelit třeba Patriotem, ji naštěstí pro Ukrajinu činí obtížněji použitelnou k úderům na nejzápadnější oblasti.
Protivzdušný budíček
Posílení ukrajinské protivzdušné obrany je nyní velké téma, v těchto dnech s větší prioritou než situace na frontách. Jednalo se o ní koncem prosince na radě NATO – Ukrajina. Kyjev dostal přislíbeno od Nizozemska, Německa a Španělska až 1000 raket pro systémy Patriot, ty by se v budoucnu měly produkovat i v Německu. Je třeba ale víc systémů jako IRIS-T, NASAMS či kanónový Gepard, protože Ukrajina má vzhledem k rozloze daleko větší problém roztáhnout protivzdušný deštník než například Izrael.
Pokud brání obydlené aglomerace, nezbývají síly pro frontu a vojenská logistická centra či letiště a naopak. Potřeba je tak urgentní až kritická.
„Západní pomoc zůstává kritickým bodem na pozadí toho, jak ruské síly inovují nové cesty k překonání ukrajinské protivzdušné obrany,“ píše ISW. „Konec podpory vytvoří podmínky pro intenzivní vzdušnou kampaň Ruska a bude mít za následek jeho postup na západ, pravděpodobně až k západní hranici se členskými státy NATO,“ zní varování renomované organizace.
