Zatímco v přeplněných nemocnicích čínského Wu-chanu umírají pacienti i zdravotnický personál v důsledku nakažení virem 2019-nCoV, tak čínský prezident Si Ťin-pching dál pronáší nesmyslné propagandistické projevy. „Tváří v tvář vážnému stavu a šíření nového koronaviru, je nutné posílit centralizované a jednotné vedení Ústředního výboru komunistické strany,“ prohlásil podle státní zpravodajské agentury Sin-chua Si v minulých dnech. Podobné žvásty přicházejí dokonce v době, kdy mnoho Číňanů propadá kvůli možnému zdravotnímu ohrožení panice. Nemoc tak ještě více obnažila některé politické a společenské slabiny čínského režimu.
Prezident Si Ťin-pching dva dny před oslavou lunárního Nového roku, což je největší čínský svátek, který letos připadl na sobotu 25. ledna, hovořil na zasedání vládnoucí komunistické strany v Pekingu o „čínském snu“, „národním omlazení“ a tvrdil, že „v novém roce musíme zajistit rozhodné vítězství při budování prosperující společnosti“. Žádné vyjádření soustrasti rodinám, jejichž členové zemřeli po nakažení koronavirem. Jen řeči, tolik typické pro totalitní režimy. Mezitím na sociální síti Weibo běželo s miliardovou sledovaností video o infikovaném zdravotnickém personálu ve Wu-chanu a na aplikaci WeChat (v Číně jí říkají Wēixìn) diskuse, jak se nebezpečnému viru bránit. Ani všudypřítomná cenzura nedokázala tentokráte zastavit lavinu příspěvků, z nichž byly mnohé kritické k úřadům, které týdny problémy kolem koronaviru tajily a bagatelizovaly. Kritika se snesla i na nedostatečnou prevenci a slabé kapacity nemocnic v postižených oblastech.
Čínský režim ale i tváří v tvář rychlému šíření nemoci dál pokračuje v šíření propagandistických bludů a tím dál obnažuje svoje politické a společenské limity. Již vzpomínaná agentura Sin-chua přinesla 19. ledna i tato slova k návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v jihočínské provincii Jün-nan: „Přátelský obraz vůdce lidu se šířil davem a všechny infikoval.“ Hloupě použité slovo „infikoval“ vyvolalo další bouři reakcí, protože bylo dáno do souvislosti s probíhající epidemií infekčních onemocnění dýchacích cest. Režim tak u obyvatelstva, které propadá panice, „ztrácí tvář“, což je vůbec nejhorší věc, která se může v Číně stát.
Výhrady proti vládě se postupně sčítají: Přestože první případ koronaviru 2019-nCoV se objevil v prosinci loňského roku, úřady tehdy nedělaly vůbec nic. Blížily se totiž oslavy lunárního Nového roku, při kterých se v rámci říše středu přesouvají stovky milionů lidí a je to obrovský miliardový byznys. Režim proto odmítl včas informovat a varovat širokou veřejnost. Byla by tím ovlivněna jeho připravená propaganda. Dokonce původně nebyl varován ani zdravotnický personál, což se dá považovat za zločin. V důsledku toho byly infikovány ve Wu-chanu někteří lékaři a desítky lidé z personálu nemocnic. To je postup, který by v normální společnosti vedl k trestnímu stíhání a monstrprocesu, ale v totalitní Číně bude podle všeho zameten pod koberec.
Vládě trvalo také příliš dlouho, než se odhodlala k razantnějším opatřením. Navíc se ukázalo, že infekční oddělení čínských nemocnic jsou poddimenzované, přestože právě Čína je dlouho ohniskem šíření mnoha virů kvůli nedostatečné veterinární kontrole, nelegálnímu lovu divokých zvířat a jejich požívání a také kvůli velkým tahům stěhovavých ptáků přes tuto zemi, v jejich prostředí viry vznikají. Poučení pro čínské úřady a instituce nepřineslo ani šíření viru SARS, který v letech 2002 a 2003 zabil téměř 800 lidí, z toho 349 v Číně a 299 v Hongkongu, který politicky spadá pod Peking. Nějaký lidský život ale čínskou propagandu v jejím velikášství nezajímá.
Podobně jako v jiných podobných případech (Ebola, SARS, ptačí chřipka, africký mor prasat) svět situaci podle všeho zvládne i teď a světová pandemie v souvislosti s koronavirem 2019-nCoV nehrozí. K vážnému zamyšlení je ale pyšná čínská politika, která je do světa šířena doslova přes mrtvoly. Proto je i nebezpečná.
Stačí si u toho ale vzpomenout na slova prezidenta Miloše Zemana v čínské státní televizi CCTV na podzim roku 2014: „Takže nebudeme poučovat jiné, jak mají vést tržní ekonomiku ani rozhodovat o lidských právech. Naopak, my se musíme, jak můžeme, od ostatních států učit. Já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád.“
Stabilizace společnosti podle čínského způsobu je jeden z největších omylů Miloše Zemana, který za posledních 30 let v politice udělal. Česká republika musí dělat přesný opak. Stačí se podívat, jak nebezpečně řešila Čína právě současné šíření koronaviru, který vznikl mutací ve městě Wu-chan. Vládní cenzura, utajování informací čínskými úřady a šíření fake news provázely vznik problému v Číně a následně v zahraničí. Pokud je i tohle příkladem mezinárodní politiky „Pásu a stezky“, kterou chce Peking vnutit desítkám zemí světa včetně Česka, tak nás Bůh ochraňuj. Před koronavirem i tím, co nás čeká v případě Číny v budoucnosti.
