Výročí Listopadu přináší všelijaké úvahy. Podle exprezidenta Klause, důležitého polistopadového tvůrce svobody, pád komunismu nezpůsobili levičáctvím prolezlí disidenti, nýbrž shnil sám. Disidenti si myslí, že o Klausovi nebylo dvacet let normalizace nic slyšet, takže kvůli němu komunismus nepadl.
Připomíná to dávné spory, jestli Československo vzniklo díky Masarykově a Štefánikově expedici na Západě, nebo díky odboji doma. Na parametrech, které dělají stát státem, se Češi nikdy neshodnou. Republika vznikla, protože Rakousko prohrálo válku a rozpadalo se. Podíl na tom měli lidé doma i v cizině. Husákův režim padl, protože se vnitřně rozložil Sovětský svaz a přestal okupační režim držet. Podíl na jeho pádu měli i disidenti, stávky studentů a divadelníků, Charta 77, lidé kolem Václava Klause a účastníci masových demonstrací. Bez nich by padl komunismus také, ale jinak. Tahanice o zásluhy, jestli Masaryk venku, nebo doma Rašín, trvaly dlouho.
Sáčky z igelitu vedou
Když padají režimy, někdo se toho musí ujmout. Dnes je spor, jestli Havel, nebo Klaus. Havel měl větší tah při pádu komunismu, Klaus při budování kapitalismu. Po třiceti letech by ty pozice mohly být už dávno zklidněné. Dnes už nejde o prvenství Havlovy slepice či Klausova vejce. Je to kuře z Vodňan, kdo u nás vládne. A to se nenarodilo z vajíčka, nýbrž z mrazicí linky a spadeno má na Havla i Klause.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
