Američtí farmakologové hledali inspiraci pro vývoj nových léků v brožuře z americké občanské války a objevili velmi účinné rostlinné extrakty, které dokázaly účinně chránit rány před zánětem. Zjistili, že skutečně fungují. A nejen to – výluhy ze tří dřevin zabírají i proti bakteriím rezistentním k dnešním antibiotikům.
Asi jedna čtvrtina dnešních léků má své přímé předchůdce v lécích lidové medicíny. Poučení ze starých receptur tak čerpáme i v 21. století. Američtí farmakologové je našli v dokumentech z války Severu proti Jihu (1861-1865). V tomto ozbrojeném konfliktu se jižanské státy Konfederace ocitly pod blokádu severské Unie a zůstaly odříznuty od dovozu důležitých léků.
Botanik Francis Porcher proto dostal za úkol vyhledat za nedostatkové léky náhradu ze zdrojů, které nabízela příroda amerického Jihu. Porcher čerpal nejen z lidové medicíny bílých osadníků, ale zajímal se i o léčebné postupy černých otroků a indiánů. Nakonec přišel se seznamem sedmatřiceti bylin využitelných v medicíně k potlačování zánětů. Hlavní lékař Konfederace Samuel Moore využil Porcherova katalogu léčivých bylin k sepsání příručky, v které dostávali frontoví lékaři informace o tom, kde rostliny najít, jak je sbírat, zpracovat a jak podávat z nich připravené léky.
V té době kosily infekce ran obě strany konfliktu masivněji než děla, pušky a šavle. Pro zánětlivé komplikace neexistovalo často jiné řešení než amputace postižené končetiny. Porcher a Moore si tenkým spiskem připsali na své konto dlouhou řadu zachráněných končetin i životů.
A co z toho můžeme mít dnes? Tým vedený botaničkou Cassandrou Quaveovou z Emory University v americké Atlantě otestoval různě připravené extrakty ze všech tří dřevin proti bakteriím způsobujícím běžně záněty nejrůznějších poranění. Rostlinné extrakty významně zpomalovaly množení bakterií a to i těch, které v přítomnosti antibiotik celkem nerušeně rostly. Efekty rostlinných lektvarů však byly mnohem všestrannější.
Více se dozvíte v článku na webu VTM.zive.cz >>>
