Novým prezidentem největší jihoamerické země byl v neděli večer zvolen muž, kterému zahraniční média přezdívají tropický Trump. Část médií k tomu ještě přidává, že jde o krajně pravicového kandidáta, který chce zrušit indiánské rezervace a obdivuje diktaturu, která v zemi samby vládla až do roku 1984. Jiní mluví o konzervativní revoluci a o konci vlády zkorumpované brazilské levice. Kým tedy je doopravdy Jair Messias Bolsonaro, který bude další čtyři roky prezidentem páté největší a šesté nejlidnatější země světa a bude řídit osmou největší světovou ekonomiku?
Dlouholetý poslanec brazilského parlamentu je původní profesí voják. V brazilské armádě to dotáhl až do hodnosti kapitána a následně vstoupil do politiky. Prošel mnoha stranami a v parlamentu byl spíše méně výraznou postavou. Cestu k prezidentské kandidatuře Bolsonarovi otevřela až hluboká krize poslední brazilské vlády.
Exprezident v cele
Prezidentský úřad od roku 2010 držela na brazilské poměry poměrně výrazně levicová Dělnická strana (PT). Ta pod vedením prezidenta Luly v zemi zavedla bohatý program sociálních dávek a také třeba systém afirmativní akce na vysokých školách, který má chudším Brazilcům a menšinám otevřít cestu ke studiu. Zároveň strana oficiálně opustila svou původní rétoriku volající po revoluci, socialismu a znárodňování. Pro pravicovou opozici ale Lulova strana nepřestala být podezřelá a mnoho jejích politiků nadále věří, že Dělnická strana přešla k taktice „tiché revoluce“, jejímž cílem má být nastolení „komunismu“ v Brazílii. Tohle přesvědčení moc nevyvrátil fakt, že letošního kandidáta Dělnickou stranu jako kandidátka na viceprezidentku doplňovala členka Brazilské komunistické strany.
Lulova Dělnická strana ale dokázala vyhrát poslední čtyři prezidentské volby, i když za ni už po druhém mandátu nemohl kandidovat její charismatický šéf. V posledních dvou prezidentských volbách už vyhrála jeho „slabší“ stranická kolegyně Dilma Rousseffová, což naprosto demoralizovalo voliče tradiční pravice. Rousseffová ale byla před dvěma lety odvolána parlamentem z nejvyšší funkce, protože byl odhalen obrovský korupční skandál. Za účast na něm v cele nyní sedí i samotný miláček brazilské levice, bývalý prezident Lula, který chtěl až do odsouzení za korupci letos opět kandidovat na prezidenta. Do čela země se po „impeachmentu“ Roussefové postavil zástupce umírněné pravice, ale i na něm následně ulpěla obvinění z korupce.
V takové situaci se pro mnohé Brazilce stal alternativou vůči zprofanované socialistické levici i tradiční pravici bývalý důstojník Jair Bolsonaro. Ten oslovil voliče třemi hlavními tématy, která měla v kampani určitě větší vliv než jeho občasné nostalgické vzpomínky na časy, kdy v zemi ještě diktátorsky vládla armáda.
Střední a vyšší brazilskou vrstvu, která se rekrutuje hlavně z Brazilců evropského původu, Bolsonaro získal příslibem snížení daní, malého státu a zejména návrhem na zrušení „levicového“ sociálního programu Bolsa Familia, který v očích bohatších Brazilců jen rozhazuje státní peníze a zbytečně odnaučuje lidi pracovat. Zrušit chce nový prezident také zvýhodnění studentů z menšinového a chudinského prostředí na vysokých školách. V zahraniční politice je výrazně proamerický a proizraelský, ale na rozdíl od Trumpa je fanouškem volného obchodu.
Bolsonara ale v prvním i druhém kole zdaleka nevolila jen bohatá bělošská Brazílie. Ta by mu ostatně ke zvolení sama o sobě ani nestačila. Bolsonarova podpora naopak byla velmi vysoká i mezi chudšími lidmi. Ty přesvědčil svým tvrdým přístupem ke kriminalitě, která zejména ve velkých městech stále roste a projevuje se hlavně obrovským počtem vražd a častými souboji gangů. V rámci svého programu boje proti kriminalitě politik známý svým typickým gestem, při němž vypadá jako by střílel ze dvou pistolí, nabízí konec omezení držet a nosit střelné zbraně a slibuje, že uvolní ruce ozbrojeným složkám, aby kriminalitu vyřešily.
Konzervativní evangelikálové
Hlasy Bolsonarovi ale přinesla i jeho konzervativní agenda v sociálních tématech. Nový prezident odmítá sňatky osob stejného pohlaví i interrupce, brojí proti feminismu či legalizaci drog. Konzervativní postoje mu získaly podporu i nejrychleji sílící církve v Brazílii. Tou není v zemí stále převažující církev katolická, ale místní protestanti, k nimž konvertují v posledních letech tisíce Brazilců. Protestantem už je v zemi každý pátý a tato církev nadále početně roste.
Na rozdíl od části třeba evropských protestantů je ovšem tento náboženský směr v Brazílii spojen se silně konzervativním postojem ke společenským hodnotám. Sám nový prezident o sobě říká, že je sice původně katolík, ale již deset let chodí do protestantského kostela. Právě propojení s touto církví a jejími věřícími Bolsonarovi dalo rozhodující náskok v prezidentských volbách. Jeho předvolební heslo ostatně znělo „Brazílie přede vším, Bůh nade všemi.“
Nejen první část hesla, ale i třeba jeho ostrý slovník, kdy neváhal bývalou prezidentku Roussefovou titulovat jako „Hitlera v sukních“, se podobá kampani Donalda Trumpa. Ostatně oběma se podařilo složit ve volbách nezvyklou koalici voličů z různých částí společnosti a Bolsonaro před volbami konzultoval s bývalým Trumpovým poradcem Bannonem boj proti „kulturnímu marxismu“. Bolsonaro není Trumpovou kopií, ale Brazílii pod jeho vedením zřejmě opravdu čeká konzervativní (kontra)revoluce.
