V závěru minulého týdne do rukou předsedy Knesetu složila přísahu nová izraelská vláda vedená jako mnohé předtím Benjaminem „Bibim“ Netanjahuem. Bude jenom novým dočasným kabinetem, nebo dokáže překonat celé funkční období? Jaké hlavní úkoly si vytyčila?
Nová izraelská vláda je z definice dočasným konstruktem. Celé vedení země, až na prezidenta, bude mít prozatímní postavení: předseda Knesetu a zároveň vůdce vládní strany Modro-bílí Benny Ganc, do jehož rukou předseda vlády Netanjahu složil přísahu, zůstane v této funkci rok a půl, načež v čele vlády vystřídá toho současného. Současná koaliční dohoda se vůbec nezmiňuje o tom, jaké uspořádání zavládne ve zbytku funkčního období. Nejspíš se počítá s předčasnými volbami.
Čtyřikrát a dost
Vláda vzešla z čirého zoufalství: po trojích volbách během jednoho roku se žádné ze stran nepodařilo dosáhnout kýžené parlamentní většiny 61 či více mandátů. Koronavirová epidemie a znechucení veřejnosti neumožnily rivalům pokračovat v přetahování lana nebo jít ke čtvrtým volbám. Ve výsledku vznikla pestrobarevná koalice z nouze složená ze čtyř politických subjektů.
Politická roztříštěnost Izraele není důvodem společenské fragmentace, spíše naopak – nebývalé množství stran a hnutí obráží etnicko-náboženskou pestrost mladého státu. Aby uspokojil požadavky všech členů sešívané koalice, musel Netanjahu štědře rozdávat ministerské portfeje. Ve výsledku je nová vláda nejpočetnější za 72 let existence Izraele: je složena z 36 ministrů a 16 náměstků se statusem státních tajemníků.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
