Legalizace homosexuálních sňatků v Itálii vyvolala nepřímo kontroverzi ve spojení s legalizací mnohoženství. V reakci na legalizaci manželství homosexuálů se veřejně ozvali i představitelé italských muslimů, že požadují odstranění diskriminace a legalizaci mnohoženství v Itálii. Podle jejich představitele Hamzy Piccarda je mnohoženství občanským právem.
Hamza Piccardo je představitel Svazu islámských společenství a organizací v Itálii, který je napojen na celoevropskou strukturu islamistů ovlivněných Muslimským bratrstvem. V reakci na uznání homosexuálních manželství v Itálii Piccardo napsal v diskusi na sociální síti Facebook, že muslimové jsou nuceni respektovat homosexuální manželství, byť jsou jejich odpůrci, ale jejich právo na mnohoženství nikdo nerespektuje. „Je-li to jen záležitostí občanského práva, pak polygamie je občanským právem,“ napsal dále Piccardo, jak informuje web Christian Times.
Italský deník Repubblica dále zveřejnil Piccardovy další komentáře na podporu legalizace mnohoženství – například že by se tak dalo čelit propadu porodnosti. Britský deník Express cituje italského experta Giuseppa De Lorenza, jenž tvrdí, že v italských mešitách se provádějí sňatky jednoho muže s více ženami, i když se jedná o italským právem neuznané sňatky.
Piccardova slova vyvolala u některých italských politiků bouřlivou reakci. Například přední italská politička z Demokratické strany Debora Serracchianiová prohlásila, že „polygamie nemá nic společného s občanskými právy“. Také dodala, že dlouhý boj za ženská práva nelze zahodit jen tak.
Ještě ostřeji se vyjádřili představitelé separatistické Ligy severu, když upozornili, že Piccardo je pro italskou vládu partnerem v dialogu jako údajně umírněný muslim.
Islám má v Itálii dlouhou historii. První muslimové se v Itálii objevili již krátce po vzniku islámu, kdy muslimští nájezdníci plenili italská pobřeží, obléhali dokonce Řím a vyplenili baziliku svatého Pavla za hradbami. Muslimové ovládali několik desetiletí Sicílii a poslední mešita na italském území fungovala až do počátku 14. století v městě Lucera, kolem něhož žilo přibližně 15 až 20 tisíc muslimů. Od 14. století muslimové v Itálii prakticky nežili.
Novodobá historie islámu v Itálii je spojena teprve se 60. lety 20. století, kdy do Itálie přijeli první studenti ze Sýrie, Palestiny a Jordánska. A od 70. let 20. století začala vlna příchodu muslimských imigrantů z Afriky a arabského světa. V roce 2007 se odhadoval počet muslimů v Itálii na milión dvě stě tisíc, což je přibližně 1,9 % italské populace. V roce 2016 již institut Iniziative e studi sulla multietnicità odhadoval počet muslimů v Itálii na milión čtyři sta tisíc, což je přibližně 2,34 % populace.
Svaz islámských společenství a organizací v Itálii má za sebou několik kontroverzních kauz. Například jeden z vlivných členů a zakladatel svazu Ali Abu Shwaima (byl i jejich prvním předsedou) podle odborníka na islámský extremismus Stevena Merleyho založil a řídil lokální muslimskou komunitu v italském městě Segrate, v níž docházelo k nelegálním obřízkám dětí, za což byl odsouzen k pěti měsícům vězení.
Svaz je i členem Federace islámských organizací v Evropě (zastupuje ho tam právě Shwaima). Federace je veřejně známa jako organizace ovládaná členy Muslimského bratrstva s podporou islámských teroristů z palestinského hnutí Hamás a jejím představitelem je například i muslimský duchovní Jusúf al-Karadáví, jenž má zakázán vstup do některých evropských zemí.
