Vladimir Putin

Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz

Čína pozvala na oslavy 70. výročí konce druhé světové války také ruského prezidenta

Mezi zhruba dvaceti hlavami států, jež se zúčastní velkolepých oslav konce druhé světové války v Pekingu, nebude chybět – vedle Miloše Zemana coby nejvýše postaveného politika západního světa – ruský prezident Vladimir Putin. Dodejme, že Číňané pozvali hlavu Ruské federace, která je právním nástupcem zaniklého SSSR, plným právem.

Tehdejší Sovětský svaz totiž Čankajškově Čínské republice (tedy nikoli komunistům) v boji proti japonské agresi pomáhal, a to vydatně. Od listopadu 1937 do ledna 1942 jí dodal 1285 letounů (777 stíhacích, 408 bombardovacích a sto cvičných), 1600 děl, 82 středních tanků, 14 000 těžkých a lehkých kulometů a 1850 automobilů a traktorů.

Zásadní pomoc letectvu

V polovině února 1939 v Číně působilo 3665 sovětských vojenských odborníků. Instruktoři například připravovali osádky tanků. Díky nim v srpnu 1938 vznikla první mechanizovaná divize v historii čínské armády. Dělostřelečtí instruktoři se stejně jako tankisté, a zvláště letci bezprostředně podíleli na bojové činnosti.

Účast sovětských letců-dobrovolníků při budování čínského letectva a obraně vzdušného prostoru říše středu si získala široké uznání. A. A. Gubenko, jenž 31. května 1938 použil ve vzdušném souboji poprvé v dějinách sovětského letectví taranu, za tento ojedinělý čin obdržel Zlatý řád Čínské republiky. Titulem hrdiny Sovětského svazu bylo vyznamenáno čtrnáct sovětských letců působících v Číně. Ruský letecký publicista Anatolij Děmin pokládá počet 195 sovětských vzdušných vítězství v Číně (81 dosažených samostatně a 114 ve skupině) za silně podhodnocený.

Před dvaceti lety, 3. září 1995, odhalili při příležitosti 50. výročí konce druhé světové války na vojenském hřbitově v Nankingu majestátní památník letců zahynulých ve válce s Japonskem v letech 1937–1945. Po stranách dvou stejných stél bílého mramoru jsou sochy letců: zleva čínského a sovětského, zprava čínského a amerického. (Americká dobrovolnická skupina – AVG –, přezdívaná „Létající tygři“, pod velením Claira Leeho Chennaulta se stala legendou.) V černém mramoru jsou vytesána jména všech letců zahynulých na území Číny, mezi nimi v ruštině 236 (211 v letech 1937 až 1941 a 25 v roce 1945). Celkem v letech 1937–1941 zahynulo v Číně podle oficiálních ruských údajů z roku 2001 227 sovětských dobrovolníků, z nichž 97 padlo, šest zemřelo na zranění, pět na nemoci, osm zůstalo nezvěstných a nejvíce – 111 – přišlo o život při leteckých katastrofách a mimořádných událostech. V lednu 1942 je stáhli zpátky do SSSR.

Osvobození severovýchodní Číny

Osmého srpna 1945 SSSR vyhlásil válku Japonsku a den nato zahájil rozsáhlou mandžuskou strategickou útočnou operaci, vedoucí v šesti dnech ke zlomení odporu Kuantungské armády. Rudá armáda překročila řeky Amur, Ussuri, překonala hřebeny Malého a Velkého Chinganu a vstoupila do středních oblastí Mandžuska. Veleúspěšná a relativně malými ztrátami zaplacená mandžuská operace vedla k osvobození dálnovýchodního území o rozloze 1,3 miliónu kilometrů čtverečních s více než čtyřiceti milióny obyvateli. Celkové ztráty sovětských ozbrojených sil při osvobozování Číny dosáhly 29 902 osob, z toho trvalé 9272 včetně 6729 padlých, zemřelých na zranění a nemoci 20 630. To je mnohonásobně méně, než ztratily při osvobozování Československa, a zejména Polska.

Pro srovnání: Podle oficiálních amerických údajů dosáhly úhrnné bojové ztráty armády Spojených států v Číně za druhé světové války 1840 vojáků, z toho 1204 mrtvých. Z toho lví podíl připadal na armádní letectvo (USAAF): 1767 včetně 1143 mrtvých.