Chátrající dům v pražské Krakovské ulici č. 13

Chátrající dům v pražské Krakovské ulici č. 13 Zdroj: Tomáš Tesař

Chátrající dům v pražské Krakovské ulici č. 13
Chátrající dům v pražské Krakovské ulici č. 13
Chátrající dům v pražské Krakovské ulici č. 13
Chátrající dům v pražské Krakovské ulici č. 13
Chátrající dům v pražské Krakovské ulici č. 13
8
Fotogalerie

Rekonstrukci domu v Krakovské zdržoval bývalý nájemník. Nyní záleží na úřadech

Další příběh, tentokrát s blížícím se dobrým koncem.

Dům v Krakovské ulici č. 13 poblíž Václavského náměstí je už léta v dezolátním stavu. Ze starého činžáku opadává fasáda i zdivo a do objektu zatéká, ale vlastník se i přes své snahy zatím dočkal pouze provizorního zabezpečení domu.

 

Majitelkou chátrající stavby je Židovská obec v Praze, jíž byl starý činžovní dům vrácen v roce 1994. Ta podle slov ředitele Františka Bányaiho o rekonstrukci usiluje už řadu let, ale až dosud se jí nepodařilo získat povolení. „Problémy byly s podivným dlouhodobým nájmem uživatele, který blokoval jakékoliv plány s nemovitostí se zjevnou snahou získat od nás nějaké odstupné,“ vysvětlil situaci Bányai.

 

O pouhé čtyři měsíce dříve totiž stihla městská část Praha 1 podepsat nájemní smlouvu se společností NAE-CS. Již tehdy muselo být jasné, že dům změní vlastníka, přesto byla smlouva uzavřena na 25 let s opcí na další čtvrtstoletí, o něž by se poté mohla nájemní smlouva prodloužit. Firma se ale upsala i ke kompletní rekonstrukci stavby, kterou měla na vlastní náklady uhradit.

 

 

„Společnost NAE však nikdy nevyvinula faktické úsilí o zajištění a provedení rekonstrukce a s objektem pouze spekulovala a blokovala jeho možný rozvoj,“ podotýká Martin Turek, ředitel společnosti Matana, jež se správou domu zabývá.

 

Zřízením věcného břemene v podobě společnosti NAE bylo pražské židovské obci znemožněno provést jakékoliv opravy. Dům tedy dál chátral a po osmi letech se NAE po dohodě vzdala svých nároků za náhradu 1,125 miliónu korun. Ještě v roce 2002 začal majitel údajně podnikat kroky, které by vedly k rekonstrukci domu.

 

Budova však stojí na území pražské památkové rezervace, což znamená, že všechny stavební, ale i udržovací úpravy vyžadují souhlas Národního památkového ústavu. V praxi tedy i výměnu oken, již lze běžně provést bez stavebního povolení, musí nejprve posvětit památkáři. Jenže získat povolení se ukázalo složitější, než se původně zdálo.

 

Koncem roku 2007 vypsala pražská židovská obec soutěž o nejlepší architektonické řešení rekonstrukce stavby, kterou vyhrál architektonický ateliér Jiran Kohout. Původně se počítalo s tím, že by stavba měla začít v září 2010, ale během plánování došlo ke zpoždění. Majitel poté podle oficiálních vyjádření Úřadu městské části Praha 1 nedodal dostatečné podklady k posouzení žádosti, a proto bylo rozhodnutí odloženo.

 


„Na úřední desce ÚMČ Praha 1 je vyvěšeno nepravomocné územní rozhodnutí, k němuž jsme se dopracovali zhruba po třech letech usilovného snažení. Bude-li územní rozhodnutí pravomocné, přistoupíme neprodleně k dalším krokům, které povedou k realizaci stavby,“ přislíbil Bányai.

 

 

Činžovní dům se tak zřejmě v brzké době dočká zahájení rekonstrukce. V plánu jsou mimo jiné rozvody kanalizace, venkovní osvětlení nebo přípojka vody, ale i nástavba domu. První a druhé patro by měly sloužit k administrativním a obchodním účelům, ale podle slov Františka Bányaiho by v budově měly převažovat menší byty.

 

Prohlédněte si mapu chátrajících domů

 

Další díly seriálu: