nahoru

Poučení z krizového vývoje

JAN POTŮČEK8. ledna 2006 • 13:31

Nevím, zdali jste před pěti lety taky podupávali na Kavčích horách a vedle vás kolabovala na kost zmrzlá přítelkyně, jíž byl "boj o svobodu slova" šumafú. Já tam byl. A potom taky na Václaváku. Přiznávám, nechal jsem se strhnout. Nemuselo uběhnout ani pět let, abych poněkud změnil názor.

Kulatá a půlkulatá výročí svádějí k bilancování. Vánoční krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001 je mediálně vděčné téma. Jenže co o ní napsat nového? Jak ji neotřele a zajímavě analyzovat, když o ní vyšlo pět knih (kdopak si na ně ještě vzpomene), vznikl filmový dokument (kdopak ho odvysílá? - místo ČT to udělala soukromá parlamentní televize 24cz) a na Internetu existují stohy komentářů a rozborů?
Vybrali jsme devět tváří televizní krize. Zástupce "vzbouřenců", "hodačovců" a osobnosti, které ze stávky v ČT těžily politický kapitál. Co říkali tehdy a dnes, co dělají? Nepopírají svým chováním to, co hlásali před pěti lety?


JIŘÍ JANEČEK (50)


Janečkova role v televizní stávce se přeceňuje. Sice moderoval Události v trikolóře, mával demonstrujícím z oken budovy zpravodajství, ale to je asi tak všechno. Přitom mohlo být všechno úplně jinak. "Málokdo ví, že mi pan ředitel Hodač nabídl funkci ředitele zpravodajství. Stalo se to hned večer po jeho jmenování," řekl Janeček v létě 2003 v rozhovoru pro Reflex. Nepřijal a šéfkou zpravodajství se stala Jana Bobošíková.
Deník Blesk o Janečkovi napsal, že se během stávky "nadstandardně" sblížil s kolegyní Ivetou Toušlovou. Není to pravda. Janeček se s Toušlovou sblížil dříve. Ne že by to bylo tak důležité (ale vznikl z toho povedený pořad Toulavá kamera), proč však nezbořit jeden velký mediální mýtus? V roce 2002, kdy se schylovalo k odvolání tehdejšího generálního ředitele ČT Jiřího Balvína a ten, aby zajistil zlaté padáky svým nejbližším spolupracovníkům - řediteli programu Petru Kolihovi a řediteli zpravodajství Zdeňku Honysovi -oba odvolal, dostal Janeček znovu nabídku na dočasné ředitelování zpravodajství. Tentokrát přijal. Ve funkci, i když jen pověřen, zůstal do srpna 2003, kdy jej tehdejší Rada ČT zvolila generálním ředitelem.
Z pohledu televizní stávky je Janečkova současná pozice paradoxní. Člověk, jenž bojoval proti politickému vlivu na veřejnoprávní televizi, musí vyjednávat se stejnými politiky, proti kterým protestoval, a skákat, jak pískají. Za to se mu po dvou letech horečného vyjednávání a snižování nákladů dostalo zvýšených poplatků, ale televize přijde o reklamu.

ADAM KOMERS (40)


Maskáčový "Mao" Komers patřil mezi nejznámější tváře vzbouřenců. Bojové nasazení mu zůstalo i dlouho po tom, co Jiřího Hodače v ředitelském křesle vystřídal Jiří Balvín, pak Petr Klimeš a následně Jiří Janeček. Vlastně mu zůstalo dodnes. Adam Komers se totiž stal profesionálním odborářem.
Co taková práce obnáší? Především psát jménem Nezávislé odborové organizace ČT v Praze otevřené dopisy a výzvy televizní radě a široké veřejnosti. Nejvíce si takto Komers dopisoval s televizní radou za ředitelování Jiřího Balvína. Ten ležel odborářům hodně v žaludku, takže bez skrupulí schvalovali jeho odvolání. V následném výběrovém řízení prosazovali na ředitelské místo Balvínova zástupce Petra Klimeše. Když se Klimeš nedostal mezi finalisty konkursu, svolali odboráři bleskovou tiskovku a označili favoritku řízení Janu Kasalovou za "bílého koně komerčních televizí". Zpanikařená rada konkurs zrušila a v dalším dala přednost přijatelnějšímu Janečkovi.
V prosinci 2002 se Komers stáhl z obrazovky a začal se naplno věnovat vedení krajánků v regionech. Dělá to dodnes. Na vánoce 2003 se odboráři pokusili svolat na Kavčí hory další demonstraci na podporu svobody slova. Přišla na ni necelá stovka lidí. O rok později, v září 2004, v rozhovoru pro týdeník TV Revue Komers řekl: "Nebezpečí ještě není zažehnáno. Politické ovlivňování televize se může vrátit." Proti zvolení premiérova poradce Jana Brandejse do Rady ČT se ale odboráři neozvali.

PATRIK KAIZR (33)


Na zpravodajském velínu byl jedním z nejaktivnějších rebelů. Revolucionářská krev Kaizra neopustila ani po stávce. Už v prosinci 2001 se společně se čtyřiceti dalšími zaměstnanci zpravodajství postavil proti jmenování Zbyňka Honyse ředitelem zpravodajství. Krátce nato televizi opustil.
Po několikaměsíční peripetii v časopisu Týden a dalších médiích se Kaizr na sklonku roku 2002 vrací na Kavčí hory. Už v říjnu 2003 mu ale nový ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal oznamuje, že neprodlouží jeho smlouvu, protože se televize musela omlouvat za jednu jeho reportáž. Z televize Kaizr definitivně odešel v lednu 2004 a hned nastoupil jako šéfredaktor do týdeníku Mladá fronta Plus. Vydržel v něm čtyři měsíce. Mezitím se stačil přichomýtnout ke rvačce s bývalým ředitelem ČT Jiřím Balvínem na TýTý 2003 (pověstná facka nad mušlí).
Poté Kaizr nastoupil do Večerníku Praha, dnes bulvárního listu Šíp, kde to dotáhl až na zástupce šéfredaktora. Po nástupu Lídy Rakušanové (už tam taky není) založil a vedl barevnou přílohu pro mladé. Po předloňském úderu tsunami v Indonésii odletěl na náklady České katolické charity na Srí Lanku, kde odhalil problémy libereckého sdružení Hands for Help s jejich polní porodnicí. Téma se objevilo v Denících Bohemia a kupodivu také v České televizi. Brzy nato Kaizr opustil i vydavatelství Vltava-LabePress. Dnes pracuje jako editor v bulvárních novinách SuperSpy.

JIŘÍ HODAČ (58)


Hlavní figura televizní stávky zůstávala vždycky tak trošku v pozadí (ať už za dveřmi své kanceláře, nebo v nemocnici). To trvá. Vzbouřenci Hodačovi vyčítali úzké vazby na ODS, selhání ve funkci ředitele zpravodajství (do níž ho dosadil předchozí ředitel televize Dušan Chmelíček a na kterou rezignoval z vlastní vůle několik měsíců před stávkou v ČT) a britské občanství (vlastně nešlo o Jiřího, ale George Hodače).
Faktem je, že ódéesáci nebyli z Hodačova zvolení příliš odvázaní. Václava Klause prý dokonce rozčililo. Což je divné, protože Hodač ke Klausovi cítí jisté sympatie. V březnu 2003, krátce po Klausově zvolení prezidentem, z Británie napsal: "Je to zadostiučinění pro profesora Klause po všech těch podrazech a dezinformačních kampaních. Je v tom určité zadostiučinění i pro tu naši malou skupinu lidí, které spojila ona zvláštní životní zkušenost prosince a ledna přede dvěma roky, protože se tehdy lžemi a plivanci, jež jsme utírali ze svých tváří, mířilo i na něho."
Co by Jiří Hodač řekl na roli komunistů při volbě hlavy státu, nevíme. Stejně jako to, co konkrétního dělá dnes. S novináři nekomunikuje -s výjimkou bývalé televizní radní Jany Dědečkové. A ta nechce prozradit nic bližšího: "S panem Hodačem jsem ve styku, ale pochybuji, že by souhlasil s tím, abych zveřejnila cokoli o jeho současném působení nebo s kým se stýká. Hned po své rezignaci odjel s manželkou do Británie a dosud nepřekročil české hranice v opačném směru. Pochybuji, že to někdy udělá." I to je řešení.

JANA BOBOŠÍKOVÁ (41)


Na hvězdnou kariéru Jany Bobošíkové by si během krize v České televizi vsadil málokdo. Neúspěšně se pokoušela kandidovat na prozatímní generální ředitelku ČT, potom se s náruživostí sobě vlastní pustila do provozování internetového deníku Interview 21 (zanikl v únoru 2002) a následně dostala nabídku na moderování diskusní Sedmičky na Nově (s Vladimírem Železným se spřátelila během stávky v ČT).
Za její éry na Nově začala tradice novoročních diskusí s prezidentem Klausem, jemuž měla podle některých spekulací dělat mluvčí. Moderování Sedmičky ukončila na jaře 2004, kdy dostala nabídku od Železného kandidovat za hnutí Nezávislí do Evropského parlamentu. Ještě předtím ale Bobošíkovou zadržela a šest hodin vyslýchala policie, protože v květnu 2003 na ni přišlo trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy a hanobení rasy a národa. Bobošíková se ho měla dopustit tvrzením, že KDU-ČSL chystá restituci církevního majetku, spolčuje se s komunisty a - jak jinak - se Sudetoněmeckým landsmanšaftem. Sympatické je, že se bývalé ředitelky zpravodajství ČT zastali i někdejší televizní vzbouřenci.
Ve volbách do Europarlamentu uspěla jak Bobošíková, tak Železný. Ovšem Bobošíková dostala mnohem více preferenčních hlasů. Krátce nato se oba europoslanci rozešli. Bobošíková zůstala členkou hnutí Nezávislí (předseda J. Zwyrtek), Železný si založil s bývalou poslankyní ČSSD Janou Volfovou Nezávislé demokraty (předseda V. Železný). "Jediným pracovním nástrojem Železného je lež," prohlásila o svém někdejším chlebodárci Bobošíková, jejíž pražskou kancelář nyní vede Dušica Zimová.

JANA DĚDEČKOVÁ (48)


Energická korpulentní dáma z Rady České televize se nebála jít během stávky do přímého střetu se vzbouřenci. Památný je její výrok z výhně v garážích na Kavčích horách, kde zfanatizovanému davu řekla: "Klidně si na mě plivněte!" Někteří to i udělali, Janu Dědečkovou ale nezastavili.
Sama chtěla za ředitelku Kateřinu Fričovou, ale nepodařilo se jí přesvědčit ostatní radní. Hodače bránila do roztrhání těla. Dokonce mu necelý týden po volbě zabránila v rezignaci. "Ne abyste to podepsal!" vrhla se k Hodačovi, když po radě chtěl, aby ho odvolala, a dostalo se mu odpovědi, aby tedy odstoupil sám a dobrovolně.
Dědečkovou společně s ostatními radními odvolala v lednu 2001 Poslanecká sněmovna. Vrátila se do svého penziónu v Krkonoších, kam jezdila především německá klientela, a z podkroví vydávala svůj internetový deník Virtually (který funguje dodnes). Loni v září se Dědečková s rodinou přestěhovala do Solenice u Orlické přehrady. V nedaleké Příbrami provozuje rodinný minilab a dál píše uštěpačné komentáře o někdejších vzbouřencích. "Situace v ČT mě stále zajímá už proto, že mi zákonem někdo přikazuje platit službu, již považuji za zbytečnou, protože svou roli vlastně nikdy neplnila. Mám svou vizi, jak by měla veřejnoprávní služba fungovat, a k té se ČT neblíží ani náhodou," říká. Nesmiřitelný postoj Dědečková zaujímá ke všem, kdo před pěti lety stáli na opačné straně než ona. Jiří Hodač podle ní už odpustil všem a modlí se, aby jim odpustil i Bůh. To Dědečková ne: "Bůh je milostivý, ten jim jistě odpustí. Já nikoli."

MARTIN MEJSTŘÍK (43)


Vůdce studentských nepokojů z listopadu 1989 patřil mezi mozkové trusty stávky v ČT. Památná je jeho výměna názorů s redaktorem hodačovského zpravodajství Pavlem Chalupou na vrátnici "ótéenky", zachycená v dokumentu Bezesné noci. "Tohle je veřejno-soukromá televize!" křičí Mejstřík. Opravdu výstižné přeřeknutí.
V té době byl Mejstřík zastupitelem na Praze 1 a správcem malostranského domu, ve kterém bydlel. Krize v ČT ho vynesla až do Senátu: před třemi lety zvítězil v prvním pražském obvodu jako nezávislý na kandidátce Cesty změny nad Petrem Weissem z ODS. Krátce nato obvinil ODS, televizi Nova a MF Dnes z nepřátelské kampaně, protože zveřejnily informaci o tom, že neoprávněně žádá o příspěvek na zatopený byt v Karlíně. Během povodní přitom měl Mejstřík bydlet už v Praze 1.
Mejstřík podal na obě média trestní oznámení. Soud v prosinci 2003 prohrál, ale po odvolání v červnu 2004 dosáhl omluvy. A to i přesto, že o MF Dnes a Nově prohlásil, že za jejich zprávami stojí "konkrétní politická lobby najímající si novináře". Na mysli měl ODS, jež si měla zprávu o zneužití příspěvku objednat u redaktorů Slonkové a Tuny. Politolog Bohumil Doležal za to navrhl Mejstříka na titul "bobříka vyčuranosti za měsíc prosinec 2002".
V Senátu se Mejstřík soustředil hlavně na boj s komunisty a proti komunistům, takže mu nezbyl čas na sledování situace v ČT. Proto mu zřejmě unikly politické čachry ČSSD před volbou posledního ředitele ČT. Nebo mu to nevadí. Tím hůř.

PETRA BUZKOVÁ (40)


V době televizní krize byla Petra Buzková místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Stála na straně vzbouřenců, zatímco zemanovské křídlo ČSSD podporovalo Hodače. Krátce po ukončení krize v ČT, v únoru 2001, se Buzková stala předsedkyní pražské ČSSD. Ta ji nominovala na pražského volebního lídra pro parlamentní volby v roce 2002. Tři měsíce po volbách, v září 2002, propůjčila tvář novinové reklamní kampani ČT na změny ve zpravodajství. V té době už byla dva měsíce ministryní školství a jako mluvčí si do úřadu dovedla někdejší redaktorku ČT (a vzbouřenkyni) Hanu Vítkovou (dnes pracuje v parlamentní televizi 24cz pod někdejším redaktorem hodačovského zpravodajství Antonínem Zelenkou).
V roce 2002 Buzková navrhla zrušit parlamentní mediální komisi, jež dohlíží na mediální rady, a přímo tak zasahuje do činnosti ČT. Nesetkala se ale s pochopením. Mediální komise existuje dodnes a momentálně zdržuje zákon, který má řešit přechod na digitální vysílání. Loni v lednu Buzková pustila předsednictví pražské ČSSD a letos na podzim oznámila, že příští rok už nebude kandidovat do sněmovny.

IVAN PILIP (42)


Zatímco senátor Jan Ruml přespával na zpravodajském velínu v pověstném spacáku tak, jak tam přišel, Ivan Pilip si na Kavčí hory přivezl rovnou pyžamo. Dlouho se v něm ale neohřál, protože hned v lednu ho společně s bývalým studentským vůdcem Janem Bubeníkem zadržela policie v kubánské Havaně. Prý se paktoval s opozicí.
Po návratu do Prahy se Pilip v lednu 2002 pokusil prosadit odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, protože prý nese odpovědnost za špatný stav českého televizního trhu, a zvlášť za televizi Nova. Parlament sice radu odvolal, ale o rok později a z trošku jiných důvodů. Když v říjnu 2002 Pilip nepřišel do předem domluveného Kotle a moderátorka Michaela Jílková o něm prohlásila, že je strašpytel, požadoval od televize omluvu. Když se mu jí nedostalo, zažaloval Novu o 300 tisíc korun. Soud po roce rozhodl, že Pilip nemá nárok ani na jedno.
V únoru 2004 prosákla na veřejnost informace, že se Pilip má stát v rámci utajovaného přerozdělení funkcí v evropské administrativě viceprezidentem Evropské investiční banky (podle MF Dnes se s platem 20 tisíc eur stane nejlépe placeným Čechem ve službách EU). Hned nato se na Pilipově internetové stránce objevila podobizna Fidela Castra. Nešlo však o útok hackera, nýbrž postoj nového majitele stránek Aleše Slabého, který si doménu www.pilip. cz koupil poté, co Unii svobody vypršela registrace. "Je to taková banalita, že se tím nechci nechat rušit," komentoval to Ivan Pilip ze své bruselské kanceláře. Tomu věřím.
e V příbězích lidí, kteří spojili svůj osud s bojem o "svobodu slova" a "zachování veřejnoprávní televize", by se dalo jistě pokračovat. Stejně jako v analýzách, co vlastně stávka přinesla. Nový zákon o ČT, jejž sněmovna přijala pod tlakem veřejnosti po celonočním jednání v lednu 2001, byl podle všech zúčastněných horší než ten původní. Na zvýšení poplatků si televize musela počkat dalších pět let. Za tu dobu se v ní vystřídali tři ředitelé. Volbu toho posledního, Jiřího Janečka, dopředu s Radou ČT konzultoval tehdejší premiér Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Nikdo proti tomu neprotestoval.
Kdo podle vás vyšel z krize v České televizi s čistým štítem?

JAN POTŮČEK


Kurzy měn
25,340
20,680
28,670
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře