Až do nebe | Reflex.cz
reklama
nahoru

Až do nebe

Milan Jírovec22. ledna 2010 • 09:40
Až do nebe

Burdž Dubaj bude nejvyšší stavbou světa jen do té doby, než dostaví kilometr vysokou věž v Saúdské Arábii. Šejkové míří výš a výš. Je to touha po zviditelnění, anebo důsledek ekonomické kalkulace zohledňující podmínky osidlování...

reklama

pouštních oblastí?

Důvodů k maximální koncentraci zástavby je v těchto pouštních zemích rozhodně daleko více než v našich úžasně lidumilných středoevropských podmínkách. Pěšky se v tom příšerném horku nechodí, není to ani příjemné, ani v módě. Zavlažení části území a vytvoření přijatelných podmínek pro život je možná dražší než vlastní výstavba objektů. Důvod vytvářet rozlehlé umělé světy největších shopping mallů na světě, ale i jít stále výš a výš tedy rozhodně existuje. Závody ve vztyčování mají ale asi přece jenom jiný zásadní rozměr. Tím je nepochybná snaha o zviditelnění, prezentaci a v některých případech i demonstraci moci. A v neposlední řadě marketingová strategie. Mnozí nájemci vyhledávají místa pro sídla svých firem dle významu a viditelnosti budovy a nové mrakodrapy jsou nejviditelnějšími ikonami nových sídel.


JSME BOHATÍ
Z hlediska dějinných souvislostí je výstavba nových věží v arabsko-asijské oblasti jasným důsledkem a demonstrací ekonomické moci. Ty nejvyšší americké mrakodrapy v Chicagu a New Yorku převyšovaly výšku čtyř set metrů a zdály se být nedostižné. Před Burdž Dubaj nejvyšší mrakodrap na světě TAIPEI 101 na Tchaj-wanu šel jen o málo výše a svou podivnou asijsky postmoderní architekturou poněkud zaostával za klasickou americkou školou. Autorem Burdž Dubaj je ale architekt americký, bývalý společník z mistrovské mrakodrapové továrny SOM (Skidmore, Owings & Meril) Adrian Smith (1944). Adrian Smith (nejedná se o kytaristu metalové kapely Iron Maiden — pozn. autora) není žádným nováčkem v tomto oboru a za svých 40 let působení v SOM má za sebou pěknou řádku megarealizací a další připravuje. Ve své nové kanceláři se svým kolegou Gordonem Gillem pracují na čínských projektech Pearl River Tower v Kantonu (pouhých 310 m) a Nanjing Greenland Financial Center (450 m).
DŮKAZ CHLAPÁCTVÍ
Evropa se k mrakodrapům staví v rámci svých měřítek a historicko-kulturních souvislostí po svém. V Praze například dle nově připravovaného územního plánu bude, alespoň oficiálně, stometrová výška nedostižná. Proč by ne, Praze i naší povaze sluší image provinčního skanzenu, nic jiného si ani nezasloužíme. V Mnichově ještě nedávno platilo, že nic nesmí být vyšší než věže katedrály. Ty významnější metropole si troufají tak na 150 metrů a to ještě po evropsku. Nové evropské mrakodrapy se snaží být chytré, originální, a ještě erotické. Stavějí je dnešní sedmdesátníci jako svá vrcholná díla dokazující jejich chlapáctví. Sir Norman Foster vztyčil svoji Okurku v sousedství londýnského Toweru. Chytrý, asi hodně drahý dům, vycházející z principu sférických prostorových konstrukcí. Francouzský guru Jean Nouvel se zvěčnil v katalánské metropoli Barceloně úžasně mediálním falusem Torre Agbar, kterým téměř zastínil legendární, zatím nedostavěnou Gaudího barcelonskou dominantu Sagrada Familia. Alespoň počtem pohlednic a upomínkových předmětů určitě. Myšlenkově tyto domy mají společnou líheň, z níž vzešel i nezrealizovaný superchytrý a supervysoký Green Bird Jana Kaplického. Ten své chlapáctví nakonec musel dokázat jinak, jen si ho bohužel neměl čas užít.

AUTOR JE ARCHITEKT

Reportáž z mrakodrapu Burdž Dubaj - Přerostlý domeček - čtěte v Reflexu č. 3 (v prodeji od 21.1.)

Milan Jírovec


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama